ANALÝZA | Není pomoc jako pomoc. Kdo skutečně podporuje ruskou snahu o zničení Ukrajiny?

Prakticky každá armáda na světě má své zahraniční dodavatele. Zatímco české armádě dodávají důležité vybavení Švédsko, Spojené státy nebo Izrael, ruská armáda před invazí fungovala na podobné bázi. Ve velkém kupovala například vozidla od italské automobilové firmy Iveco.

Jak upozornil server Foreign Policy, ruská armáda „funguje na západních součástkách“. Nejde ale o to, že by různé západní země chtěly porušovat sankce. Před ruskou invazí proti Ukrajině z února 2022 fungoval mezi Západem a Ruskem velice živý obchod – podobně, jako je tomu například u Číny.

Západní součástky v ruských zbraních

Je tedy nevyhnutelné, že ruský zbrojní průmysl využívá nejrůznější součástky a stroje dodané ze západních zemí. Ukrajinská protikorupční agentura dokonce vede databázi tisíců komponent zahraniční výroby, které byly dosud nalezeny v ruských zbraních.

Jenže už kvůli různým dodavatelským řetězcům je extrémně náročné orientovat se v rozsáhlé síti sankciovaných subjektů, jejichž počet se blíží ke dvaceti tisícům. Široké zákazy se podle FP týkají i kontaktních čoček, umělých zubů nebo slunečních brýlí. A schéma, jak se tyto věci dostanou na ruský trh – včetně klíčových západních technologií a softwaru – může být velice jednoduché.

Evropská unie totiž nadále udržuje čilý obchod se třetími zeměmi, které zároveň obchodují s Ruskem. Od března 2020 je v působnosti například Dohoda o posíleném partnerství a spolupráci (EPCA) mezi Unií a Kazachstánem. EU je největším obchodním partnerem této středoasijské země – směřuje do ní bezmála 40 % kazašského vývozu; zároveň je EU největším zahraničním investorem, když v roce 2022 poskytla na nejrůznější investice až 54,8 miliard eur.

I podle serveru Diplomat je technicky nemožné dodržovat sankční režim. Právě mezi Kazachstánem a Ruskem existuje celní unie a volná směna peněz, což značně usnadňuje vzájemný obchod a zároveň vymáhání sankcí. To znamená, že se Kazaši mohou snažit jakkoli chtějí, ale unijní sankce Rusku budou pomáhat porušovat.

Při pohledu na tvrdá data je zřejmé, že k mohutnému porušování sankcí skutečně dochází. Jen za rok 2022 kazašský vývoz narostl o 24,4 miliard dolarů; naopak dovoz stoupl ze 40 na 50 miliard, což lze jen těžko vysvětlil nárůstem domácí spotřeby.

Obvinit Kazachy z pomoci Rusku při obcházení sankcí by ale mohlo být kontroverzním krokem. Jak již bylo zmíněno, mezi oběma zeměmi panuje čilý obchod navzdory ruské agresi a lze tedy očekávat, že se na ruské trhy dostane také zboží ze zemí EU. Nárůst kazašského dovozu a vývozu může naznačit větší objem objednávek ruských společností poté, co byly prakticky odstřiženy ze západních trhů.

Dodávky západních komponent do ruského zbrojního průmyslu tak podle FP vytvářejí takzvaný kafkovský scénář: „ukrajinská armáda bojuje západními zbraněmi proti ruskému arzenálu, který rovněž využívá západní komponenty“.

Sledování dodávek malých součástek nejen z Kazachstánu, ale z desítek různých zemí je nemožný úkol jak pro Evropskou unii či USA, tak pro samotného vývozce. Zdaleka ne každá společnost je totiž kontrolovaná státem a různé západní součástky si mohou přes hranice vyměňovat i soukromníci.

Případ sám o sobě jsou například mikročipy, kterých se ročně vyrobí až jeden bilion. Najdeme je v celé řadě přístrojů; teoreticky stačí do Ruska odeslat zásilku toustovačů nebo převézt auto, a polovodič pro ruský vojenský průmysl je na světě. Mikročipy nalezneme kromě počítačů a mobilů i v televizích, ledničkách, pračkách či klimatizacích. Jsou také v herních konzolích, nejrůznějších senzorech pro domácí použití nebo lékařských přístrojích.

Podpora invaze je něco jiného

Zatímco se do ruského zbrojního průmyslu dostávají západní součástky spíše omylem, existují země, které ruskou invazi proti Ukrajině podporují bez jakéhokoli utajení a svou podporu dokonce sdílejí veřejně.

Podle serveru Insider ruská armáda dostává podporu od dalších „vyděděných“ států, jako je Írán nebo Severní Korea. „Desítky ruských vojáků byly v Íránu vycvičeny k používání nově získaných raket Fath-360,“ informoval mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby.

Brusel bude muset podle mluvčího Evropské komise Petera Stany reagovat rychle. „S našimi členskými státy se tím dále zabýváme, a pokud by se tato dodávka potvrdila, představovala by podstatnou materiální eskalaci íránské podpory nezákonné agresivní války Ruska proti Ukrajině,“ pronesl mluvčí.

Už minulý týden existovaly prvotní informace o takové dodávce, ale mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov je okamžitě popřel. „Tuto zprávu jsme viděli, ne pokaždé je taková informace pravdivá. Írán je důležitý partner, rozvíjíme naše obchodní a hospodářské vztahy, rozvíjíme spolupráci a dialog ve všech možných oblastech, včetně těch nejcitlivějších,“ poznamenal.

Podle šéfa americké diplomacie Antony Blinke se očekává první využití raket Fath-360 proti ukrajinskému území v rámci týdnů. „Soukromě jsme Írán varovali, že tento krok by představoval dramatickou eskalaci. Rusko nyní obdrželo zásilky těchto balistických raket a pravděpodobně je během několika týdnů použije na Ukrajině proti Ukrajincům,“ shrnul Blinken podle Moscow Times.

„Nový íránský prezident a ministr zahraničí opakovaně prohlásili, že chtějí obnovit spolupráci s Evropou. Chtějí dosáhnout zmírnění sankcí. Destabilizující akce, jako jsou tyto, povedou k přesnému opaku,“ zdůraznil americký ministr zahraničí.

Připojil se k němu i nový šéf britské diplomacie David Lammy. „Podnikneme okamžité kroky ke zrušení dvoustranných dohod o leteckých službách s Íránem. Kromě toho budeme pokračovat v označování významných subjektů a osob zapojených do íránského programu balistických raket a do transferu balistických raket a dalších zbraní do Ruska,“ informovali Blinken a Lammy ve společném prohlášení.

Oba během tohoto týdne odcestují na Ukrajinu. „Jsme si nejbližšími spojenci, takže jsem rád, že pojedeme společně, čímž prokážeme náš závazek vůči Ukrajině,“ stálo dále v prohlášení.

Íránské dodávky dronů Šahíd do Ruska, zejména modelů Šahíd-136, začaly v roce 2022. Tyto bezpilotní prostředky jsou využívány především k útokům na civilní infrastrukturu, včetně energetických sítí. Šahíd-136 je relativně levný a efektivní, což z něj činí klíčovou součást ruské strategie.

Pchjongjang pak do Ruska poslal kontejnery, které podle serveru Kyiv Independent mohly obsahovat až šest milionů dělostřeleckých granátů. KLDR se tak může rýsovat jako hlavní vnější dodavatel zbraní pro Rusko. Výměnou od Ruska může získávat potravinovou pomoc, energetické zdroje a vojenské technologie.

Politolog z tokijské univerzity James Brown varoval před tím, že Rusko nejenže neprovádí sankce vůči KLDR, ale podkopává je. „Není to tak dávno, co Rusko podporovalo sankce OSN vůči Severní Koreji. Potvrzuje se tedy, že Rusko nejenže sankce samo neprovádí, ale aktivně je podkopává a bude Severní Koreji pomáhat sankce obcházet,“ vysvětlil.

Reagoval tak na novou smlouvu o strategickém partnerství, kterou v červnu podepsal ruský prezident Vladimir Putin se severokorejským vůdce Kim Čong-unem. „V případě, že se některá z obou stran ocitne ve válečném stavu v důsledku ozbrojeného vpádu jednotlivého státu nebo několika států, poskytne druhá strana neprodleně vojenskou a jinou pomoc všemi prostředky, které má k dispozici, v souladu s článkem 51 Charty OSN a právními předpisy KLDR a Ruské federace,“ popsala severokorejská státní agentura KCNA.

Dále má smlouva zajistit zvýšení objemu vzájemného obchodu, vytvoření příznivých podmínek pro hospodářskou spolupráci v oblastech celních a finančních služeb, a podporu a ochranu vzájemných investic. „Obě strany rozvíjejí výměnu a spolupráci v oblasti vědy a techniky, včetně vesmíru, biologie, mírové atomové energie, umělé inteligence, informačních technologií atd. a aktivně usnadňují společný výzkum.“

Největší podporovatel je Minsk

Běloruský režim Alexandra Lukašenka přímo podporuje válečné úsilí Moskvy už od samého počátku. Právě přes území Běloruska ruská armáda vpadla na sever Ukrajiny a směřovala ke Kyjevu, který ukrajinští obránci nakonec ubránili a donutili Rusy ke stažení.

Bělorusko v současné době disponuje ruskými jadernými zbraněmi. „Bělorusko tyto zbraně použije bez váhání, pokud bude naše země napadena,“ varoval o několik měsíců později běloruský lídr. Jako největší hrozbu vnímá NATO a sousední Polsko, jak uvedl.

Rusko a Bělorusko společná jaderná cvičení podnikla už během května. Šlo o první fázi dnešních manévrů, která se odehrála v ruském Jižním vojenském okruhu, který zahrnuje také části Ukrajiny okupované Ruskem.

„Cvičení jsou reakcí na neúspěšné pokusy zatáhnou Bělorusko do epidemie barevných revolucí a rozdrtit nás ekonomickými sankcemi a na plány některých západních zemí použít proti našemu státu vojenskou sílu,“ shrnul šéf běloruského resortu obrany Viktor Chrenin podle serveru Politico.

Že jsou hlavice v Bělorusku Lukašenko potvrdil teprve na úplném závěru loňského roku. „Cílem není provokovat třetí země nebo kohokoli jiného, ale udržet náš střelný prach suchý,“ poznamenal Chrenin. Putin v květnu dorazil za svým běloruským protějškem, aby o těchto cvičeních hovořili. Zanedlouho nařídil ruské armádě provést cvičení s taktickými jadernými zbraněmi v reakci na „západní hrozby a provokace“.