Smlouva o strategickém partnerství podepsaná ve středu mezi severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem má potenciál pohnout rozložením sil nejen v Asii. Oba lídři přijali silné závazky, mimo jiné o vojenské spolupráci v případě napadení jedné z těchto zemí. Experti jsou znepokojeni mnoha aspekty smlouvy.
Okolní země se obávají Smlouvy o strategickém partnerství mezi Ruskem a Severní Koreou, kterou lídři obou zemí Vladimir Putin a Kim Čong-un podepsali ve středu v Pchjongjangu. Stalo se tak při Putinově návštěvě KLDR, první po 24 letech. Obecně tato smlouva zahrnuje příslib vzájemné pomoci v případě útoku. Putinův postoj nevylučuje vojensko-technickou spolupráci se Severní Koreou. EuroZprávy.cz o tom informovaly například zde.
Smlouva znamená pokračování a zcela jistě ještě posílení dosavadních severokorejských dodávek ruské armádě. Od září do února měl Pchjongjang zaslat do Ruska až 10 tisíc přepravních kontejnerů, což je ekvivalent 260 tisíc tun munice nebo materiálu souvisejícího s municí. „Ruské síly rovněž od září odpálily na Ukrajinu nejméně deset raket vyrobených v Severní Koreji,“ píše americká stanice CNN.
Spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou tak nabírá úplně nový rozměr. Země sice v roce 2000 podepsaly dohodu o spolupráci, ta se ale vůbec netýkala vzájemné vojenské obranné pomoci. O tom hovořila předešlá smlouva z roku 1961, tedy z období, kdy se nacházela studená válka v jednom z nejkritičtějších bodů. Diplomatické vztahy mezi KLDR a Ruskem byly narušeny po rozpadu Sovětského svazu – tedy ve chvíli, kdy Moskva navázala vztahy se Soulem a zároveň podpořila četné sankce OSN proti severokorejskému zbrojnímu programu.
Podle vedoucí pracovnice korejského think tanku Stimson Center Rachel Leeové smlouva mezi Moskvou a Pchjongjangem předznamenává globální problémy. „Pokud bude Severní Korea nadále dodávat zbraně Rusku a Rusko bude Severní Koreji poskytovat vyspělé vojenské technologie, můžeme čelit ještě většímu globálnímu problému šíření zbraní,“ varovala ve svém vyjádření pro britskou stanici BBC.
Expert na Severní Koreu Chad O’Carroll očekává ještě černější scénář. „Tato doložka by mohla otevřít dveře spolupráci související s konflikty, včetně možnosti, že by severokorejští vojáci pomáhali Rusku na Ukrajině,“ upozornil.
Z dohody může plynout i zisk diplomatických výhod a měkké síly. „Snaží se snížit bolestivost mezinárodních sankcí vytvořením alternativní sítě přátel a partnerů mimo dosah amerických sankcí. To zase posiluje multipolární pohled na svět, který Rusko, Čína a další státy prosazují jako alternativu k současnému mezinárodnímu uspořádání vedenému USA a západními spojenci,“ přiblížil ředitel Centra Jamese Martina pro studium nešíření jaderných zbraní Jeffrey Lewis.
Spíše rande než jednání
Během návštěvy Putina v KLDR se oba vůdci chovali netradičně. Vyměnili si například hodnotné dárky: Kim od ruského prezidenta darem obdržel novou limuzínu Aurus, admirálskou dýku a čajový servis, Putin dostal například pár loveckých psů plemene Pungsan a Kimovu bustu. Agentura Jonhap upozornila, že darování auta Kimovi porušuje sankce Rady bezpečnosti OSN, které zakazují dodávky luxusních předmětů do Severní Koreje podle rezoluce č. 2397 z prosince 2017. Rusko tuto rezoluci samo schválilo.
Kim uvedl, že vztahy mezi Ruskem a KLDR nyní vstupují do nové éry prosperity, která překonává období korejsko-sovětských vztahů z minulého století. Vyjádřil také přesvědčení, že Putinova návštěva posílí přátelství mezi oběma zeměmi. Označil ji za „významný okamžik v historii rusko-korejských vztahů“.
Kim přivítal Putina okázalým ceremoniálem na hlavním náměstí Pchjongjangu, kde mu představil klíčové členy severokorejského vedení, včetně své vlivné sestry Kim Jo-džong. V ulicích Pchjongjangu se seřadily davy lidí, kteří zdravili Putinovu kolonu skandováním jeho jména a máváním květinami a vlajkami. „Vyměnili si své nejniternější myšlenky a otevřeli své mysli pro jistější rozvoj vztahů,“ citovala CNN severokorejská média.
Smlouva neurčuje jednoznačně, co se má dít, pokud jednu Rusko nebo KLDR kdokoliv napadne. Hovoří pouze o „neprodleném poskytnutí vojenské a jiné pomoci všemi prostředky, které má druhá země k dispozici“. Dá se předpokládat, že státníci obou zemí jako teoretické agresory zvažují země Severoatlantické aliance či Evropské unie a Jižní Koreu, potažmo Japonsko.
KLDR navíc přislíbila „plnou podporu a solidaritu s ruskou vládou, armádou a lidmi, kteří provádějí speciální vojenskou operaci na Ukrajině za účelem ochrany suverenity, bezpečnostních zájmů a teritoriální integrity“. Napsal to server NPR s odvoláním na ruský Sputnik. „Nepochybuji o tom, že se smlouva stane hybnou silou nového multipolárního světa. Čas se změnil. Změnilo se také postavení Severní Koreje a Ruské federace v globální geopolitické struktuře,“ hlásal severokorejský vůdce na tiskové konferenci obou lídrů.
Špatná zpráva pro mezinárodní úsilí
Bývalý vedoucí Korejského institutu pro sjednocovací studia v Soulu Koh Yu-hwan zhodnotil smlouvu jasně. „Je to špatná zpráva pro mezinárodní úsilí zabránit Severní Koreji v rozvoji jejích jaderných a raketových technologií,“ přiblížil pro americký list New York Times.
Velvyslanec USA v Japonsku Rahm Emanuel pak ocenil, že se v současné době dokáží Soul s Tokiem shodnout na třístranném partnerství s Washingtonem, aby došlo k vytvoření vzájemných bezpečnostních dohod. „Myslím, že to ukazuje, jak prozíravě prezident Biden, prezident Kišida a prezident Yoon vynaložili politický kapitál. Bylo to prozíravé nejen z politického, ale i ze strategického hlediska, protože nyní Rusko a Severní Korea mohou společně vyvíjet zbraně,“ shrnul velvyslanec.
Výzkumný pracovník v oblasti asijských studií Bruce Klinger z Heritage Foundation se zase obává dlouhodobosti závazku mezi KLDR a Ruskem. „Podle mého názoru je nebezpečnější to, že to ukazuje, že tento vztah bude dlouhodobější, než jsme si možná původně mysleli, a že může být více strategický než transakční. Neznáme parametry toho, jak daleko jednotlivé země zajdou ve vzájemné podpoře,“ zdůraznil.
Rusko podkopává sankce
Politolog z tokijské univerzity James Brown varuje před tím, že Rusko nejenže neprovádí sankce vůči KLDR, ale podkopává je. „Není to tak dávno, co Rusko podporovalo sankce OSN vůči Severní Koreji. Potvrzuje se tedy, že Rusko nejenže sankce samo neprovádí, ale aktivně je podkopává a bude Severní Koreji pomáhat sankce obcházet,“ vysvětlil.
Slova Browna potvrdil například profesor korejských studií Vladimir Tichonov z univerzity v Oslu. „Rusko bude nyní do značné míry sabotovat režim sankcí vůči Severní Koreji, když už ne slovy, tak alespoň skutky. Nová klauzule o vzájemné podpoře je připomínkou Američanům, že Rusko jim může zkomplikovat život, pokud budou příliš nadšeně podporovat Ukrajinu,“ vylíčil pro Moscow Times s tím, že v Jižní Koreji je v současné době dislokováno asi 28 tisíc amerických vojáků.
Podle výzkumného pracovníka Leifa-Erica Easleyho ze soulské univerzity je smlouva také jakousi formou Putinova poděkování. „Návštěva z tohoto týdne byla pro Putina způsobem, jak poděkovat Severu za to, že se zachoval jako arzenál pro autokracii v podpoře jeho nezákonné invaze na Ukrajinu,“ poznamenal.
Co ve smlouvě stojí?
„V případě, že se některá z obou stran ocitne ve válečném stavu v důsledku ozbrojeného vpádu jednotlivého státu nebo několika států, poskytne druhá strana neprodleně vojenskou a jinou pomoc všemi prostředky, které má k dispozici, v souladu s článkem 51 Charty OSN a právními předpisy KLDR a Ruské federace,“ popsala severokorejská státní agentura KCNA.
Smlouva Moskvu i Pchjongjang zavazuje k „usilování o globální strategickou stabilitu a vytvoření nového spravedlivého a rovnoprávného mezinárodního řádu, udržování vzájemné komunikace a posilování strategické a taktické spolupráce“.
Dále má smlouva zajistit zvýšení objemu vzájemného obchodu, vytvoření příznivých podmínek pro hospodářskou spolupráci v oblastech celních a finančních služeb, a podporu a ochranu vzájemných investic. „Obě strany rozvíjejí výměnu a spolupráci v oblasti vědy a techniky, včetně vesmíru, biologie, mírové atomové energie, umělé inteligence, informačních technologií atd. a aktivně usnadňují společný výzkum.“
Spolupráce se týká i boje v rámci oblastí jako „mezinárodní terorismus, extremismus, nadnárodní organizovaný zločin, obchod s lidmi, braní rukojmí, nelegální přistěhovalectví, nelegální oběh peněz, legalizace (praní) příjmů získaných trestným způsobem, financování terorismu, financování šíření zbraní hromadného ničení, protiprávní činy ohrožující bezpečnost civilního letectví a námořní plavby a nelegální oběh zboží, finančních prostředků, prostředků, drog, psychických stimulátorů a jejich složek, zbraní a kulturních a historických památek.“
Související
Biden podle Lavrova lže
Co bude po Putinovi? Julia Navalná chce v Rusku kandidovat na prezidentku
Rusko , Severní Korea (KLDR) , Kim Čong-un , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
včera
Švédsko zkouší nemožné? Školy dostanou úkol, jde o zdraví
včera
Fialovi se nelíbí slovenský smír s Babišem ohledně evidence u StB
včera
Izrael odhalil několik špionů svého úhlavního nepřítele
včera
Ministři vyrazili do míst zasažených povodněmi. Řešili další pomoc
včera
Slovensko se dohodlo s Babišem, že je ve svazcích StB neoprávněně
včera
V Česku se šíří respirační infekce. Případů je více u dětí či seniorů
včera
Platy politiků v roce 2025: Přes sto tisíc má jistých každý. Návrh počítá s novinkou
včera
SAE chtějí dosáhnout míru na Ukrajině. Podporou Putina
včera
Lidé v Pásmu Gazy zoufale potřebují lékařskou péči. WHO chystá evakuaci
včera
Biden podle Lavrova lže
včera
Moldavsko na rozcestí. Ostře sledované referendum vyústilo v extrémně těsný výsledek
včera
Izrael zdevastoval v Libanonu pozorovatelnu OSN. Buldozerem ji srovnal se zemí
včera
Zelenskyj: Nasazení severokorejských vojáků na Ukrajině zasáhne celý svět
včera
Víkendové vraždě na Tachovsku předcházel zdánlivě malicherný spor
včera
Co bude po Putinovi? Julia Navalná chce v Rusku kandidovat na prezidentku
včera
Hrozí významná eskalace, reaguje Rutte na zprávy o Severokorejcích
včera
RECENZE: Hřebejkův Výjimečný stav staví humor na problematické nadsázce
včera
Vrať, co jsi ukradl. S nemocným Karlem III. neměli v Austrálii slitování
včera
Izrael přednesl podmínky pro ukončení války v Libanonu
včera
Zemřel duchovní Gülen, jehož Erdogan vinil z pokusu o převrat v Turecku
Ve věku 83 let zemřel pronásledovaný turecký duchovní Fethullah Gülen, jehož turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vinil z účasti na pokusu o puč v roce 2016. O smrti islámského duchovní informují světová média v čele s BBC.
Zdroj: Lucie Podzimková