ANALÝZA | Rusku se provokace vymstí. EU mu zabaví lodě

Evropská unie plánuje zavést právní mechanismy, které by umožnily zabavování těchto plavidel. Podle serveru Politico se jednou z možností stává využití mezinárodního práva k jejich zadržení pod záminkou ochrany životního prostředí nebo boje proti pirátství. Pokud by se EU nepodařilo dosáhnout konsensu, jednotlivé členské státy by mohly přijmout samostatná opatření.

Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna upozornil na zvětšující se hrozbu. „Téměř 50 procent sankcionovaného obchodu s ruskou námořní ropou probíhá přes Finský záliv. Jsou tu hrozby pro životní prostředí, jsou tu útoky proti naší podmořské infrastruktuře. Nemůžeme zablokovat celé moře, ale můžeme kontrolovat více,“ vysvětlil.

Stínová flotila představuje pro Moskvu klíčový nástroj k obcházení sankcí, které na ni uvalili západní spojenci po plnohodnotné invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Tato plavidla operují bez jasně dohledatelného vlastnictví a bez pojištění, přičemž záměrně nesou cizí vlajku – často například Cookových ostrovů.

Stínová flotila dnes tvoří až 17 % všech ropných tankerů na světě a představuje klíčovou reakci Moskvy na zákaz dovozu její ropy do Evropské unie. „Výsledkem je, že stínová flotila nyní přepravuje více než 80 procent veškeré ruské ropy,“ uvedl bezpečnostní analytik Isaac Levi. „Loni z baltských přístavů vyplulo 348 lodí stínové flotily, které tvoří 40 procent celkového prodeje ropy v Rusku,“ doplnil.

Jenže odvetná opatření proti stínové flotile mohou být mimořádně nákladná. „Musíme se koordinovat, musíme se dohodnout, jak tyto úmluvy budeme provádět,“ připustil estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna.

Ruské zisky z této praktiky jsou obrovské. „Aniž by zaútočili na stínovou flotilu, západní spojenci umožňují Rusku hlavní zdroj příjmů, který generuje neuvěřitelně vysoké a rostoucí vojenské výdaje na válku na Ukrajině,“ varoval bezpečnostní analytik Isaac Levi.

Jak ale plavidla zadržet?

Západní spojenci tak nyní stojí před otázkou, jak proti této hrozbě účinně zasáhnout. Přímé akce proti stínové flotile by podle odborníků mohly přinést výraznější výsledky než dosavadní sankční opatření.

Litevský ministr energetiky Žygimantas Vaičiūnas upozornil na mezery v současném sankčním režimu. „Jsme svědky toho, že v západních sankcích proti Rusku existují určité únikové cesty. Proto by protiopatření proti stínové flotile skutečně pomohla dosáhnout výsledků, které nejsme schopni dosáhnout prostřednictvím sankčního režimu,“ vysvětlil.

Otázkou zůstává, jak daleko budou evropské země ochotny zajít. Zatímco některé státy volají po tvrdším postupu, jiné varují před možnými odvetnými kroky ze strany Moskvy. Vývoj situace tak bude záviset nejen na právních možnostech, ale i na politické odvaze evropských lídrů.

Možnosti zadržování těchto lodí mají pevný právní základ a mohou být odůvodněny několika způsoby. Jedním z nich je ochrana životního prostředí. Podle serveru Politico hrozí ekologická katastrofa, protože některá plavidla stínové flotily jsou zastaralá a náchylná k technickým závadám. Evropské země tak mohou využít stávajících legislativních mechanismů k jejich kontrole a případnému zabavování.

Druhým právním nástrojem, který by mohly evropské úřady využít k zadržování plavidel stínové flotily, jsou mezinárodní zákony proti pirátství. Pokud se prokáže, že některé z těchto lodí představují přímou hrozbu pro kritickou podmořskou infrastrukturu, jejich zabavení by mohlo být nejen právně ospravedlnitelné, ale také v souladu s bezpečnostními zájmy regionu.

Útoky na klíčovou infrastrukturu

Ruská stínová flotila neslouží pouze k obcházení sankcí a přepravě ropy, ale podle zpravodajských informací se některé její lodě zapojily i do sabotážních operací. Nejméně čtyři z těchto plavidel se údajně podílely na útocích na klíčovou podmořskou infrastrukturu v oblasti Pobaltí, Skandinávie a Německa. „To, co se děje právě teď, je eskalace. Prostě budeme svědky dalších útoků na kritickou infrastrukturu, a to jak na moři, tak na souši,“ varoval expert na námořní bezpečnost Christian Bueger.

O sabotáží ví své například Helsinky. Finské úřady v uplynulém měsíci zadržely ruské plavidlo Eagle S, které plulo pod vlajkou Cookových ostrovů a je podezřelé z toho, že poškodilo podmořský elektrický kabel vedoucí z Finska do Estonska.

Během podmořského průzkumu vyšetřovatelé našli sto kilometrů dlouhou rýhu v mořském dně. „Podle našich současných poznatků je dotyčná vlečná značka kotvou lodi Eagle S. Tuto záležitost se nám podařilo objasnit díky podmořskému výzkumu,“ popsal policejní vyšetřovatel Sami Paila podle serveru Guardian.

Je zřejmé, že za touto akcí skutečně stála loď Eagle S. „Pokud táhnete kotvu, nemůže se stát, že byste si toho nevšimli, protože by loď vybočila z kurzu. To zjevně není možné,“ vysvětlil nejmenovaný estonský představitel. „Není snadné prokázat, kdo za útokem stojí, ačkoli podezření padá na Rusko,“ doplnil.

Stínová flotila má dlouhou historii

Ruská stínová flotila není produktem až posledních let ani přímým důsledkem invaze na Ukrajinu – její kořeny sahají mnohem hlouběji do minulosti.

Již dlouho před tím, než západní státy uvalily tvrdé sankce na Moskvu, fungovala tato flotila jako skrytý mechanismus pro nelegální obchod s ropou. Její plavidla operovala mimo oficiální dohled tím, že úmyslně vypínala své sledovací transpondéry, což jim umožňovalo zmizet z radarů a doručit náklad na místa, která byla jinak sankcionována a odříznuta od legálních dodávek.

Tento systém se osvědčil jako mimořádně efektivní a flexibilní, přizpůsobující se změnám v geopolitické situaci. Zatímco dříve bylo hlavním cílem obejít embarga uvalená například na Írán nebo Venezuelu, po roce 2022 se flotila stala klíčovým nástrojem pro zachování ruského ropného exportu navzdory mezinárodní izolaci.

Vzhledem k tomu, že flotila neustále mění své strategie a operuje v právních šedých zónách, roste tlak na evropské státy, aby přistoupily k tvrdším opatřením – což připustil také Evropský parlament.