ANALÝZA | Ukrajincům se daří válku s Ruskem přenášet do Afriky a Sýrie. Pro Západ to je výhodné

Ruští a ukrajinští bojovníci se střetávají nejen na Ukrajině, ale i v Sýrii a Africe. Kyjev údajně podporuje povstalecké skupiny proti ruským zájmům, nasazuje drony a speciální síly. Tyto operace naznačují snahu Ukrajiny oslabit Rusko globálně a přenést konflikt také mimo Evropu.

Ačkoli válka na Ukrajině ovládá přední stránky světových médií už téměř tři roky, ani zdaleka neprobíhá pouze v této východoevropské zemi. Naopak existují informace o tom, že se ruští a ukrajinští bojovníci utkali na Blízkém východě a Africe.

Kyjev se údajně měl zapojit do převratu v Sýrii, při němž po desítkách let padl režim tamního diktátora Bašára Asada. „Z otevřených zdrojů se dozvídáme, že Ukrajinci pomohli svrhnout Asada minimálně nasazením svých zkušených operátorů dronů, předáním informací a podobně,“ řekl v nedávném rozhovoru pro EuroZprávy.cz bezpečnostní expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany.

Podle serveru Insider ukrajinská rozvědka syrským povstalcům zhruba měsíc před svržením Asadova režimu poskytla 150 bezpilotních letounů a 20 operátorů. Zdroje obeznámené s tímto „obchodem“ pro americký list Washington Post uvedly, že ukrajinští zpravodajci tímto způsobem projevují snahu o oslabení Ruska a jeho spojenců v regionu.

Už letos v červnu existovaly informace o tom, že Kyjev do Sýrie vyslal vojáky speciálních sil, aby tam bojovaly proti Rusům. Video zveřejněné serverem Kyiv Post ukazuje ukrajinské speciální síly zaměřující se na ruské kontrolní stanoviště, opěrné body, pěší hlídky a konvoje s vojenskou technikou na jihozápadě země.

Anonymní zdroj z prostředí ukrajinských zpravodajských služeb potvrdil, že „vojáci podpořili syrské povstalce při provádění úderů na ruská vojenská zařízení“. K tomu mělo docházet už od začátku letošního roku.

Alexandr Libman, profesor ruské a východoevropské politiky z berlínské univerzity, pro server Insider vyjádřil „hluboké překvapení“ nad ukrajinskými aktivitami. „Vysílání jakýchkoli vojáků ze země by bylo skutečně poněkud zvláštní,“ poznamenal.

Bezpečnostní expert Řepa dále potvrdil, že „podobné akce už dávno běží například v Súdánu nebo Mali“. Americká stanice CNN už loni v září informovala o střetu mezi ruskými žoldnéři z Wagnerovy skupiny s ukrajinskými speciálními jednotkami, a to na území Súdánu, kde aktuálně probíhá občanská válka.

Za asi osmi údery stály dva komerčně dostupné drony, které hojně využívají právě Ukrajinci. Video z dronu obdržené stanicí CNN ukazovalo text v ukrajinštině. Podle odborníků na zapojení Kyjeva ukazovala i taktika zahrnující nálet dronu přímo na cíl. To je v Súdánu a širším africkém regionu velice neobvyklé.

Stejně jako k aktivitě v Sýrii se Ukrajina nepřihlásila ani k loňské akci ze Súdánu. „Nemůžeme to potvrdit, ani vyvrátit,“ sdělil zástupce ukrajinské rozvědky Andrij Jusov.

V polovině letošního roku utrpěla žoldnéřská skupina Wagner těžké ztráty v Mali během třídenních bojů s aliancí tuarežských povstaleckých skupin a teroristické koalice Džamá'at Nusrat al-Islám wal-Muslim. Informoval o tom například server Conversation.

Ukrajina údajně poskytla podporu právě tuarežským povstaleckým skupinám a jejich spojencům. Ukrajinská strategie v Africe, včetně její angažovanosti v občanské válce v Súdánu, naznačuje snahu využít konflikty k podkopání ruských operací a oslabení jeho mezinárodní pozice.

Stejně jako v syrském případě existují informace o přítomnosti ukrajinských speciálních sil i v Súdánu. „Přítomnost ukrajinských speciálních sil v Africe zdůrazňuje, že Ukrajina konkuruje Rusku v nové oblasti,“ míní expert na mezinárodní bezpečnost Raphael Parens.

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou se tak postupně „globalizuje“. „Signalizuje to ochotu ukrajinské vlády bojovat a porazit ruské síly prostřednictvím opotřebování bez ohledu na jejich umístění,“ vysvětlil Parens.

Bezpečnostní expert Sergej Suchankin dokonce odhaduje jakousi dohodu mezi Kyjevem a Západem. „Operace může být součástí jakési tiché dohody mezi západními spojenci a Ukrajinou o boji proti ruským žoldákům v Africe výměnou za určitou vojenskou podporu Ukrajiny v její válce proti Rusku,“ shrnul.

Ukrajinští vojáci mají podstatnou výhodu. „Ukrajinské speciální služby získaly značné zkušenosti s vedením nelineární války proti ruské straně a zejména proti skupině Wagner. To je něco, co Západ nemá,“ podotkl Suchankin.

„Z Ukrajinců to dělá nejlepší možnost, jak z hlediska efektivity nebo účinnosti, tak z hlediska poměru nákladů a přínosů při konfrontaci s ruskými žoldáky v Africe,“ doplnil expert.

Bezpečnostní expert Řepa už v rozhovoru prohlásil, že válka Ukrajině sice nepomohla v tom, aby se dokázala prosazovat takto daleko za hranicemi, nýbrž „ukázala na vhodnost takových akcí“. „Mnoho velkých vojevůdců v minulosti, jako třeba Napoleon a další, chápalo, jak důležité je mít ve vojenství iniciativu na své straně. Tohle není nic jiného,“ vysvětlil.

„Přenesení války tam, kde to protivník nečeká nebo ho to může zabolet. Ztráta Sýrie a tamních ruských základen Rusko hodně zabolí a je to i reputační záležitost. Pokud se nedokážou Rusové a povstalci dohodnout, a na to to zatím skutečně nevypadá,“ poznamenal Řepa.

Ukrajinci ale spíše využívají příležitosti, které jim Rusko svými kroky nabízí. „Ovlivňovat dění za hranicemi dnes už lze i bez statutu velmoci a myslím, že kdyby nebylo války na Ukrajině, tak žádné takové ambice zapojovat se i do konfliktů mimo region by Ukrajinci určitě neměli,“ dodal brněnský expert.

Související

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy