ANALÝZA | Ukrajincům se daří válku s Ruskem přenášet do Afriky a Sýrie. Pro Západ to je výhodné

Ruští a ukrajinští bojovníci se střetávají nejen na Ukrajině, ale i v Sýrii a Africe. Kyjev údajně podporuje povstalecké skupiny proti ruským zájmům, nasazuje drony a speciální síly. Tyto operace naznačují snahu Ukrajiny oslabit Rusko globálně a přenést konflikt také mimo Evropu.

Ačkoli válka na Ukrajině ovládá přední stránky světových médií už téměř tři roky, ani zdaleka neprobíhá pouze v této východoevropské zemi. Naopak existují informace o tom, že se ruští a ukrajinští bojovníci utkali na Blízkém východě a Africe.

Kyjev se údajně měl zapojit do převratu v Sýrii, při němž po desítkách let padl režim tamního diktátora Bašára Asada. „Z otevřených zdrojů se dozvídáme, že Ukrajinci pomohli svrhnout Asada minimálně nasazením svých zkušených operátorů dronů, předáním informací a podobně,“ řekl v nedávném rozhovoru pro EuroZprávy.cz bezpečnostní expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany.

Podle serveru Insider ukrajinská rozvědka syrským povstalcům zhruba měsíc před svržením Asadova režimu poskytla 150 bezpilotních letounů a 20 operátorů. Zdroje obeznámené s tímto „obchodem“ pro americký list Washington Post uvedly, že ukrajinští zpravodajci tímto způsobem projevují snahu o oslabení Ruska a jeho spojenců v regionu.

Už letos v červnu existovaly informace o tom, že Kyjev do Sýrie vyslal vojáky speciálních sil, aby tam bojovaly proti Rusům. Video zveřejněné serverem Kyiv Post ukazuje ukrajinské speciální síly zaměřující se na ruské kontrolní stanoviště, opěrné body, pěší hlídky a konvoje s vojenskou technikou na jihozápadě země.

Anonymní zdroj z prostředí ukrajinských zpravodajských služeb potvrdil, že „vojáci podpořili syrské povstalce při provádění úderů na ruská vojenská zařízení“. K tomu mělo docházet už od začátku letošního roku.

Alexandr Libman, profesor ruské a východoevropské politiky z berlínské univerzity, pro server Insider vyjádřil „hluboké překvapení“ nad ukrajinskými aktivitami. „Vysílání jakýchkoli vojáků ze země by bylo skutečně poněkud zvláštní,“ poznamenal.

Bezpečnostní expert Řepa dále potvrdil, že „podobné akce už dávno běží například v Súdánu nebo Mali“. Americká stanice CNN už loni v září informovala o střetu mezi ruskými žoldnéři z Wagnerovy skupiny s ukrajinskými speciálními jednotkami, a to na území Súdánu, kde aktuálně probíhá občanská válka.

Za asi osmi údery stály dva komerčně dostupné drony, které hojně využívají právě Ukrajinci. Video z dronu obdržené stanicí CNN ukazovalo text v ukrajinštině. Podle odborníků na zapojení Kyjeva ukazovala i taktika zahrnující nálet dronu přímo na cíl. To je v Súdánu a širším africkém regionu velice neobvyklé.

Stejně jako k aktivitě v Sýrii se Ukrajina nepřihlásila ani k loňské akci ze Súdánu. „Nemůžeme to potvrdit, ani vyvrátit,“ sdělil zástupce ukrajinské rozvědky Andrij Jusov.

V polovině letošního roku utrpěla žoldnéřská skupina Wagner těžké ztráty v Mali během třídenních bojů s aliancí tuarežských povstaleckých skupin a teroristické koalice Džamá'at Nusrat al-Islám wal-Muslim. Informoval o tom například server Conversation.

Ukrajina údajně poskytla podporu právě tuarežským povstaleckým skupinám a jejich spojencům. Ukrajinská strategie v Africe, včetně její angažovanosti v občanské válce v Súdánu, naznačuje snahu využít konflikty k podkopání ruských operací a oslabení jeho mezinárodní pozice.

Stejně jako v syrském případě existují informace o přítomnosti ukrajinských speciálních sil i v Súdánu. „Přítomnost ukrajinských speciálních sil v Africe zdůrazňuje, že Ukrajina konkuruje Rusku v nové oblasti,“ míní expert na mezinárodní bezpečnost Raphael Parens.

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou se tak postupně „globalizuje“. „Signalizuje to ochotu ukrajinské vlády bojovat a porazit ruské síly prostřednictvím opotřebování bez ohledu na jejich umístění,“ vysvětlil Parens.

Bezpečnostní expert Sergej Suchankin dokonce odhaduje jakousi dohodu mezi Kyjevem a Západem. „Operace může být součástí jakési tiché dohody mezi západními spojenci a Ukrajinou o boji proti ruským žoldákům v Africe výměnou za určitou vojenskou podporu Ukrajiny v její válce proti Rusku,“ shrnul.

Ukrajinští vojáci mají podstatnou výhodu. „Ukrajinské speciální služby získaly značné zkušenosti s vedením nelineární války proti ruské straně a zejména proti skupině Wagner. To je něco, co Západ nemá,“ podotkl Suchankin.

„Z Ukrajinců to dělá nejlepší možnost, jak z hlediska efektivity nebo účinnosti, tak z hlediska poměru nákladů a přínosů při konfrontaci s ruskými žoldáky v Africe,“ doplnil expert.

Bezpečnostní expert Řepa už v rozhovoru prohlásil, že válka Ukrajině sice nepomohla v tom, aby se dokázala prosazovat takto daleko za hranicemi, nýbrž „ukázala na vhodnost takových akcí“. „Mnoho velkých vojevůdců v minulosti, jako třeba Napoleon a další, chápalo, jak důležité je mít ve vojenství iniciativu na své straně. Tohle není nic jiného,“ vysvětlil.

„Přenesení války tam, kde to protivník nečeká nebo ho to může zabolet. Ztráta Sýrie a tamních ruských základen Rusko hodně zabolí a je to i reputační záležitost. Pokud se nedokážou Rusové a povstalci dohodnout, a na to to zatím skutečně nevypadá,“ poznamenal Řepa.

Ukrajinci ale spíše využívají příležitosti, které jim Rusko svými kroky nabízí. „Ovlivňovat dění za hranicemi dnes už lze i bez statutu velmoci a myslím, že kdyby nebylo války na Ukrajině, tak žádné takové ambice zapojovat se i do konfliktů mimo region by Ukrajinci určitě neměli,“ dodal brněnský expert.

Související

Boris Johnson

Proč Rusko zaútočilo u Polska? Místem krátce před útokem projeli západní představitelé

Ruský bezpilotní letoun zasáhl v neděli brzy ráno lokomotivu stojícího ukrajinského vlaku v pohraniční stanici Jahodyn, která se nachází pouhé dva kilometry od hranic s Polskem. K útoku došlo jen krátce poté, co stejným úsekem projel vlak s významnými západními představiteli včetně bývalého britského premiéra Borise Johnsona. Ukrajinské úřady potvrdily, že zasažený vlak byl včas vyklizen a incident si nevyžádal žádná zranění ani oběti na životech. Ruská strana k události uvedla, že se zaměřila na železniční infrastrukturu v západní části Ukrajiny.
Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při ruském útoku na nákupní centrum zemřelo pět lidí, téměř 70 zraněných

Při ruském dronovém útoku na nákupní centrum v ukrajinském městě Pavlohrad zahynulo pět lidí a dalších šedesát sedm utrpělo zranění. Úder se odehrál během dne v momentě, kdy byly ulice plné lidí, přičemž zasaženy byly také okolní obchody a zaparkovaná vozidla. Guvernér Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža potvrdil, že mezi zraněnými je i osm dětí. Hasiči na místě dlouho bojovali s požárem vozidel a odstraňovali následky těžkého bombardování.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Sam Altman, šéf společnosti OpenAI

Technologické společnosti na Kongres čekat nehodlají. Společný regulační orgán si vytvoří samy

Přední technologické společnosti Anthropic, Google a OpenAI zahájily jednání o vytvoření společného orgánu pro průmyslové standardy v oblasti umělé inteligence. Rozhovory mezi těmito giganty začaly ještě před nedávnými veřejnými debatami o bezpečnosti a výzvami k větší odpovědnosti. Hlavním cílem této iniciativy je vytvořit jednotná pravidla a testovací postupy pro pokročilé modely. O probíhajících diskusích informovaly zdroje CNN obeznámené se situací.

před 2 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Rusko poslalo pokusem o útok na vlak s Johnsonem Západu vzkaz. Nebojíme se, vzkázala Kremlu Kallasová

Ruský dron zasáhl osobní vlak v těsné blízkosti ukrajinsko-polské hranice krátce poté, co místem projela kolona s vysokými západními představiteli. Podle ukrajinských železnic mohl být terčem útoku právě předchozí vlak s delegací. Ve vlakové soupravě cestoval mimo jiné bývalý britský premiér Boris Johnson či bývalý šéf CIA David Petraeus. Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová označila tento čin za jasný vzkaz západnímu světu.

před 2 hodinami

Evropský parlament

Politico: Slovensko v EU zablokovalo prodloužení protiruských sankcí. Den před jejich vypršením

Zástupci členských zemí Evropské unie v Bruselu nedokázali dosáhnout dohody o prodloužení jednoho z klíčových sankčních režimů namířených proti Rusku. Velvyslanci potřebovali ke schválení opatření jednomyslnou shodu, ta však na dopoledním jednání chyběla. Stávající sankční seznam zahrnuje zmrazení majetku přibližně tří tisíc jednotlivců a společností spojených s ruskou agresí na Ukrajině. Pokud unijní státy nenajdou společnou řeč, platnost těchto sankčních opatření automaticky vyprší v úterý.

před 3 hodinami

Tereza Kostková a Marek Eben

Marek Eben a Tereza Kostková končí ve StarDance, potvrdila to ČT

Nečekané oznámení přišlo z Kavčích hor ještě před začátkem letošní řady StarDance. Pro moderátorskou dvojici, která je s diváky od samého začátku této show, tedy pro Marka Ebena a Terezu Kostkovou, půjde o poslední sérii. V pondělí to potvrdila Česká televize. 

před 3 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Výzva k regulaci AI vyvolala v Kapitolu vlnu pozdvižení. Výzkumníci se bojí zneužití k vývoji biologických zbraní

Americký Kongres čelí rostoucímu tlaku na regulaci umělé inteligence, avšak schválení rozsáhlé legislativy před nadcházejícími volbami zůstává nepravděpodobné. Zákonodárci z řad demokratů i republikánů předkládají různé návrhy, chybí však celkový konsenzus. Sněmovně reprezentantů přitom zbývá před volebním dnem již jen jediný pracovní týden.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Zpomalení vývoje AI se Trumpovi ani trochu nelíbí. Chce porazit Čínu

Zatímco svět vyjadřuje obavy z nekontrolovaného vývoje umělé inteligence, lídři Spojených států a Číny představili odlišné vize budoucího směřování této technologie. Americký prezident Donald Trump odmítl výzvy předních vědců i šéfů technologických společností k zpomalení vývoje. Podle něj je nejistější cestou k zajištění bezpečnosti udržení amerického náskoku před Čínou v souboji o globální dominanci. Výslovně prohlásil, že ten, kdo zvítězí v závodě o umělou inteligenci, vyhraje celkově.

před 5 hodinami

Boris Johnson

Cílem ruského útoku mohl být Boris Johnson. Vlak jen náhodou odjel dříve

Ruský dronový útok na železniční stanici Jahodyn v těsné blízkosti polských hranic zasáhl stojící ukrajinskou lokomotivu a vyvolal otázky ohledně skutečného cíle úderu. Ukrajinské železnice Ukrzaliznytsia uvedly, že zamýšleným terčem mohla být diplomatická souprava převážející bývalého britského premiéra Borise Johnsona, bývalého švédského premiéra Carla Bildta a další evropské bezpečnostní činitele. Vlak stanici opustil v předstihu díky operativním změnám v jízdním řádu reagujícím na ruské hrozby. V dalším vlaku na stejném nádraží se v té době nacházel také bývalý ředitel americké CIA David Petraeus.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Radoslaw Sikorski

Sikorski: NATO má drtivou převahu. Pokud Rusko zaútočí, porazíme ho rychle

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že v případě ruského útoku na Severoatlantickou alianci by NATO dokázalo Rusko porazit poměrně rychle. Svá slova zdůvodnil drtivou převahou Aliance v oblasti letectva, kterou disponuje oproti ruským silám. Šéf polské diplomacie tato vyjádření přednesl během diskuse na výročním zasedání Yalta European Strategy v Kyjevě. Zdůraznil přitom, že je nezbytné přesvědčit ruské vedení v čele s Vladimirem Putinem o tom, že jakýkoliv útok na Evropu by vyšel neuvěřitelně draho.

před 7 hodinami

Ulf Kristersson

Německý scénář se nekoná. Krajní pravice ve Švédsku propadla, o vítězství se pere Kristersson a Anderssonová

Švédské parlamentní volby přinesly mimořádně vyrovnaný souboj, ve kterém opoziční středolevicový blok drží po sečtení většiny hlasů těsný náskok jediného mandátu. Přestože první povolební odhady naznačovaly jasnější vítězství levice, postupné sčítání lístků ukázalo, že celkový výsledek zůstává zcela otevřený. Oficiální sčítání tak může trvat několik dní, než bude jasné, kdo získá v parlamentu většinu. Volební komise již upozornila, že konečné předběžné výsledky nemusejí být k dispozici dříve než v polovině týdne.

před 8 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Opravdu dostane každý Američan 5 tisíc dolarů? Kongres couvá, slíbit to nikomu nechce

Předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson prohlásil, že Kongres je připraven spolupracovat s prezidentem Donaldem Trumpem na vyplacení příspěvku ve výši pěti tisíc dolarů pro dospělé Američany. Podmínkou pro realizaci tohoto návrhu je udržení republikánské většiny v obou komorách Kongresu po nadcházejících průběžných volbách. Johnson však odmítl poskytnout přímou záruku, že k faktickému schválení a vyplácení financí skutečně dojde. Zdůraznil pouze, že zákonodárci budou s prezidentem úzce spolupracovat na nalezení možného konsenzu.

před 9 hodinami

Petr Pavel

Na příští summit NATO pojede Pavel, oznámil Babiš

V dlouhotrvajícím sporu mezi nejvyššími ústavními činiteli ohledně kompetencí v zahraniční politice nastal výrazný posun. Příští summit Severoatlantické aliance, který se uskuteční v albánské Tiraně, navštíví jako hlava české delegace prezident Petr Pavel. Pro Českou televizi to potvrdil premiér Andrej Babiš s tím, že se vláda již nechce s prezidentem o reprezentaci státu na této vrcholné akci přít. Babiš zdůraznil, že si kabinet pro příště podobné kontroverze odpustí a situaci již nemá v úmyslu dále hrotit.

před 10 hodinami

včera

Prezident Trump

Nové bizarní prohlášení Trumpa: Za nedostatek ropy podle něj nemůže válka s Íránem, ale Ukrajina

Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.

včera

Boris Johnson

Proč Rusko zaútočilo u Polska? Místem krátce před útokem projeli západní představitelé

Ruský bezpilotní letoun zasáhl v neděli brzy ráno lokomotivu stojícího ukrajinského vlaku v pohraniční stanici Jahodyn, která se nachází pouhé dva kilometry od hranic s Polskem. K útoku došlo jen krátce poté, co stejným úsekem projel vlak s významnými západními představiteli včetně bývalého britského premiéra Borise Johnsona. Ukrajinské úřady potvrdily, že zasažený vlak byl včas vyklizen a incident si nevyžádal žádná zranění ani oběti na životech. Ruská strana k události uvedla, že se zaměřila na železniční infrastrukturu v západní části Ukrajiny.

včera

Prezident Trump

Kampaň placená z Číny, vysmívá se Trumpova administrativa varováním před koncem světa kvůli AI

Debata o nebezpečí umělé inteligence a jejím možném dopadu na budoucnost lidstva se vyhrotila poté, co šéf společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval ke vědomému zpomalení jejího vývoje. Podle něj se technologie vyvíjí stále rychlejším tempem a hrozí, že přeroste schopnosti lidí ji efektivně řídit a kontrolovat. Výzva přichází v době, kdy se přední vývojářské firmy snaží přesvědčit vládu o nutnosti zavedení bezpečnostních regulací. Vládní představitelé a poradci prezidenta Donalda Trumpa však k těmto katastrofickým scénářům přistupují se skepsí a označují je za přehnané.

včera

Sam Altman, šéf společnosti OpenAI

Diskuze o vývoji AI nabírá na obrátkách. Ke zpomalení vyzval Altman i Musk, Karel III. plánuje se šéfy schůzku

Šéfové předních technologických firem Sam Altman a Elon Musk podpořili výzvu ke zpomalení vývoje umělé inteligence, s níž přišel šéf společnosti Anthropic Dario Amodei. Tento vzácný projev jednoty mezi rivalskými vývojáři následoval po sérii varování ze strany výzkumníků v oblasti bezpečnosti. Amodei upozornil, že nekontrolované systémy by mohly získat schopnost ovládnout celý internet. Zástupci technologických gigantů se tak výjimečně shodli na nutnosti zpomalit dosavadní překotné tempo.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Motoristé by se do Sněmovny nedostali. ANO volí lidé bez maturity a důchodci, ukázal průzkum

Zářijové parlamentní volby by podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro televizi CNN Prima News vyhrálo hnutí ANO se ziskem 31,1 procenta hlasů. Výzkum zaměřený na volební model pracoval s předpokládanou volební účastí dosahující 66 procent občanů. Navzdory mírnému poklesu od posledních sněmovních voleb si politické uskupení Andreje Babiše nadále udržuje dominantní a neohroženou pozici na české politické scéně. Oproti červnovému šetření stejné agentury ztratilo hnutí ANO pouze jeden procentní bod.

včera

"Furt melete, jste zhulenej?" Macinka se v televizi tvrdě pustil do Hřiba, pak sáhl k vulgaritám

V nedělní televizní politické diskusi v pořadu Partie Terezie Tománkové na stanici CNN Prima NEWS došlo k ostré slovní přestřelce mezi předními českými politiky. Do sporu se dostali ministr zahraničí Petr Macinka, vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček ze hnutí ANO a předseda Pirátů Zdeněk Hřib. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy