Rusko není schopno ovládnout celou Ukrajinu. Po smrti Putina nás nečeká nic hezkého, varuje expert

Na dotaz čtenářů serveru SkyNews, jak dlouho by trvalo, než by Rusko mohlo znovu zaútočit tak, aby získalo kontrolu nad celou Ukrajinou, Clarke odpovídá stručně: „Několik let rozhodně ne.“ Ukrajinci se podle něj brání a po zkušenostech z uplynulých tří let už rozhodně nebudou „jen tak kapitulovat“.

Clarke přitom poukazuje na starý vzorec, podle kterého stabilní společnost potřebuje jednoho vojáka nebo policistu na každých 200 obyvatel. V nestabilních podmínkách se však tento poměr mění na jednoho na každých 20 obyvatel. Rusko by podle něj potřebovalo rozmístit v celé Ukrajině několik milionů lidí — a to je nad jeho síly. „Nemají na to kapacity,“ říká analytik. I kdyby Rusko ovládlo část území, odpor obyvatel by byl velmi tvrdý. „Byla by to válka odporu, velmi, velmi brutální z obou stran.“

Clarke se vyjádřil také k otázce nástupnictví v Rusku. Putin si ústavně zajistil možnost vládnout až do roku 2036, kdy mu bude 84 let. Je nyní v 26. roce své vlády a podle Clarkea je zřejmé, že — jako většina diktátorů — nemá připraveného žádného nástupce. „Kdyby Putin zítra zemřel, jeho nástupce rozhodně nebude 'hodný chlapík',“ říká. Dá se podle něj téměř s jistotou říct, že to bude muž a že Rusko čeká období chaosu.

Tento scénář se podle Clarka v ruské historii opakuje — po silném vůdci přichází období vnitřních bojů. Tak to bylo po Leninovi, Stalinovi i při rozpadu Sovětského svazu. „Diktátoři udržují své okolí ve stavu vnitřních konfliktů, aby se po jejich smrti všichni mezi sebou rvali o moc,“ dodává.

Na otázku, proč Ukrajina neprovedla masivní útok drony na Kreml, Clarke odpovídá, že by to byl politicky legitimní cíl, ale vojensky nikoli. „Takový útok by popřel ukrajinskou pozici, že zasahuje pouze vojenské cíle.“ Dřívější útoky malých dronů na Kreml podle něj byly spíše symbolickým gestem, možná iniciované opozicí přímo v Rusku.

Ukrajina by se podle Clarka měla soustředit na vojenské cíle v okolí Moskvy. Takové útoky například vedou k uzavření letišť, což připomíná ruské veřejnosti reálné důsledky války.

Clarke komentoval i nedávná slova Donalda Trumpa, který obvinil prezidenta Volodymyra Zelenského ze zahájení války s Ruskem. Trump současně tvrdil, že vinu nesou jak Zelenskyj, tak Joe Biden a Vladimir Putin. Clarke tato tvrzení označil za „nejen špatnou politiku, ale i extrémně špatnou historii“.

„Trump to vnímá čistě z amerického pohledu — jako by každá válka byla otázkou volby. Ale některé války na vás prostě dopadnou, protože jste napadeni,“ říká Clarke. V tomto případě je podle něj agresorem stoprocentně Rusko. Trump se podle něj tímto způsobem snaží distancovat od skutečnosti, že diplomatické řešení konfliktu zatím nepřináší výsledky.

Vzhledem k současnému vývoji se podle Clarka nedá očekávat, že by Rusko během několika let zásadně změnilo situaci ve svůj prospěch. A pokud by i ovládlo části území, čelilo by tvrdému odporu a náročnému udržení kontroly. Mezitím zůstává otázkou, jak dlouho Putin vydrží u moci — a co přijde po něm. Podle Clarka to nebude nic mírumilovného.