V ČR se méně vraždí a krade. Kriminalita loni klesla o téměř pět procent

Při trestné činnosti loni vznikly škody za zhruba 18 miliard korun, předloni to bylo 20,3 miliardy. Policie a státní zástupci v trestních řízeních zajistili kriminální výnosy v hodnotě 7,9 miliardy korun. V roce 2017 bylo zajištěno 5,4 miliardy, o rok dříve 9,9 miliardy. Majetek zajištěný v trestním řízení se buď vrací poškozeným, nebo na základě soudního rozhodnutí propadá státu.

Výsledky v oblasti zajišťování výnosů z trestné činnosti ocenil nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. "Už v roce 2012 jsem založil neformální síť specialistů na problematiku zajišťování výnosů a jsem rád, že tato aktivita nese své ovoce. Sáhnout pachatelům závažných hospodářských zločinů na nelegálně získaný majetek je často účinnější než hrozba vězení," uvedl v tiskové zprávě.

Kriminalita v číslech. Záznam tiskové konference - meziroční srovnání kriminality. https://t.co/3b81teLujz

Nejčastěji registrovali policisté majetkové trestné činy, kterých bylo 98.670, o 9827 méně než v roce 2017. Snížil se počet krádeží i vloupání. Hospodářských trestných činů ubylo proti předloňsku o 5,5 procenta, stalo se jich 24.837.

"Chtěl bych vyzdvihnout dobrou práci policie v každodenní službě, jsou tady preventivní aktivity našich policistů, které mají také vliv na to, jak se vyvíjí trestná činnost, souvisí to i s tím, že lidé jsou poučeni, mají lepší ekonomické podmínky, lépe se starají o svůj majetek," řekl náměstek policejního prezidenta Jaroslav Vild.

Pokles se podle něj týká hlavně tzv. běžné kriminality, například vloupání do bytů a domů. Podle náměstka pokles ale není dán tím, že by lidé rezignovali na nahlašování trestných činů. "Stoupá důvěra v policii, dostáváme se na rekordní čísla," řekl.

Vild upozornil, že se stále více trestných činů přesouvá do kyberprostoru. "Proč by se dnes pachatelé složitě dostávali k zisku z trestné činnosti nějakým násilným způsobem, když můžou v klidu, v teple domova vyloupit na dálku banku hackerským útokem," podotkl. Policisté v oblasti kyberkriminality zaznamenali nárůst hlavně u skutků souvisejících s autorským právem a také u mravnostních trestných činů.

Násilných činů zaznamenali policisté 13.553, meziročně o 119 méně. Z toho bylo 116 vražd, což byl proti roku 2017 pokles o 30. Podle ředitele kriminální policie Michala Foita v rámci násilných trestných činů klesla loupežná přepadení, naopak přibylo úmyslných ublížení na zdraví.

O 12,4 procenta podle Foita stoupl počet mravnostních trestných činů, bylo jich o 292 více, tedy 2655. Nárůst tvoří případy znásilnění, pohlavního zneužívání, výtržnictví se sexuálním podtextem a výroba a distribuce dětské pornografie, dodal Foit.

Kriminalita klesla ve všech krajích kromě Plzeňského a Libereckého. "Přičemž zejména v Libereckém kraji přičítáme nárůst zvýšené aktivitě našich policistů v oblasti vyhledávání, zejména v oblasti hospodářské trestné činnosti," doplnil Vild.

Naopak nejvíce registrovaná kriminalita klesla ve Zlínském a Olomouckém kraji. Ve Zlínském kraji byla nejúspěšnější i objasněnost. V Praze se kriminalita snížila o 6,2 procenta, z 50.726 trestných činů na 47.601, objasněna jich byla zhruba čtvrtina.

Za současnou hlavní prioritu považuje Vild stabilizaci sboru. "Kriminálka čerpá z hlediska personálních zdrojů zejména zevnitř policie, až na výjimky přímo z civilu nenabíráme. Abychom přispěli ke společnému zájmu, musíme cílit na stabilizaci našich policistů," řekl. Další prioritou je podle něj vzdělávání policistů a boj s kyberkriminalitou.

Kriminalita klesá pátým rokem, naposledy se zvýšila v roce 2013 po lednové amnestii odcházejícího prezidenta Václava Klause. Tehdy vzrostla o sedm procent na více než 325.000 trestných činů, více než polovinu pachatelů tvořili recidivisté.