Strážníci nemají k povinnému očkování motivaci. Hrozí výpovědi, soudy a nárůst kriminality, říká šéf Unie Mundl

Předseda Výkonného výboru Unie bezpečnostních složek pro městské a obecní policie a zároveň vedoucí strážník Městské policie v Jaroměři Ondřej Mundl se obává, že schválená vyhláška o povinném očkování může vést k exodu strážníků ze služby. A také zmiňuje, že obecní policie nepatří mezi hlavní složky Integrovaného záchranného systému (IZS), ale z hlediska plnění povinností na ni ministerstvo vnitra mnohdy pohlíží stejně. „Nikdo se nesnaží příslušníky složek pozitivně motivovat k vakcinaci, nenabízí žádné motivační bonusy. Pouze jsme vystavováni represím, že pokud se nenaočkujeme, přijdeme o práci. Veškeré spory tak mohou končit i u soudů a nelze vyloučit ani možnost nárůstu kriminality,“ říká pro EuroZprávy.cz Ondřej Mundl.

Je přesvědčený, že stát se k strážníkům chová macešsky. Šéf Výkonného výboru Unie bezpečnostních složek pro městské a obecní policie Ondřej Mundl tvrdí, že kdykoliv by měl stát strážníky ocenit, zlepšit jejich postavení ve společnosti, zlepšit jejich sociální podmínky a tím přilákat nové uchazeče, používá tezi, že zřizovatelem je obec a nikoliv stát. „Což je sice pravda, ale zrovna v období covidové pandemie a přijímaných opatření k jejímu potlačení stát strážníky přímo úkoloval, aby zajišťovali dohled nad dodržováním opatření,“ uvádí vedoucí strážník Městské policie Jaroměř.

Vyškolení nových uchazečů zatíží obecný rozpočet

Mundl zdůrazňuje, že městské policie v rámci celé republiky nejen, že plnily státem uloženou povinnost, ale i nad rámec svých běžných činností se podílely například i na řízení sanitek určených pro covid pacienty, hlídaly odběrná a očkovací místa, na žádost dopravní zdravotní služby nebo Zdravotnické záchranné služby jezdily i v době pandemie pomáhat snášet pacienty či zvedat upadlé nemohoucí osoby do jejich domovů nebo pečovatelských domů, podílely se na distribuci ochranných pomůcek a dalších věcí. „I když strážníci byli po celou dobu na ulici a v takzvané první linii, tak stát nechtěl ocenit jejich práci finanční odměnou, a to s klasickou výmluvou, že zřizovatelem je obec a ať se tedy postará obec. V první vlně pandemie dokonce neměli strážníci ani šanci koupit si odpovídající ochranné prostředky. Až po jednáních některých subjektů, včetně Unie bezpečnostních složek, přišlo ministerstvo vnitra s jeho šéfem Janem Hamáčkem s dotačním programem, kdy ministerstvo vnitra uvolnilo na strážníka částku 5000 Kč a minimálně stejnou částku však musela vynaložit obec,“ podotýká.

Jedním z hlavních důvodů, proč se někteří proti vyhlášce bouří je i skutečnost, že strážníci, stejně jako zdravotníci, nejsou na rozdíl od některých další profesí, kterých se týká povinné očkování pod služebním zákonem. Pracují dle Zákoníku práce a jsou v pracovním poměru k obci/ městu. Stát prostřednictvím ministerstva vnitra zasahuje do fungování jednotlivých městských policií minimálně. Například prováděcími vyhláškami určuje jednotné prvky stejnokroje a služebních vozidel, a také způsob jakým a v jakém rozsahu probíhá příprava nových strážníků a podobně a pak další vyhláška stanovuje podmínky zdravotní způsobilosti uchazečů a strážníků.

Povinnost očkování strážníků, kterou ukládá stát, a to vydáním vyhlášky, je vlastně ukládána zaměstnancům obcí. „A tak toto nařízení strážníci opět celé vnímají jako neférové jednání ze strany státu. Žádné benefity nebo motivace, aby stát strážníky přiměl k očkování, ale naopak – tvrdá represe. Nenecháš se očkovat? Přijdeš o práci! Tady najednou státu asi nevadí, že není zřizovatelem a zaměstnavatelem strážníků?!“ čílí se Mundl, který u městské policie slouží už patnáctým rokem.

Stejně jako je riziko, že v důsledku povinného očkování odejdou ze zdravotnictví ošetřovatelé, zdravotní sestry a další personál, od Policie ČR policisté, od Hasičského záchranného sboru hasiči, tak podle šéfa Výkonného výboru hrozí, že i někteří strážníci se rozhodnou kvůli povinné vakcinaci raději svůj pracovní poměr ukončit. „V celé České republice je okolo cca 8500 strážníků a cca 390 obecních a městských policií. Nezanedbatelnou část tvoří obecní policie, které mají méně jak pět strážníků a reálně může hrozit, že v menší obci, kde bude jeden nebo dva strážníci, kteří odmítnou očkovací povinnost, obecní policie kvůli tomu zcela skončí. Kdo pak zajistí obci přítomnost policie nebo strážníků? Stát? Ministerstvo vnitra? Policie ČR, která ruší obvodní oddělení a sama se už nyní potýká s velkým podstavem?“ táže se Mundl. 

Obce budou muset podle něj vynaložit velké úsilí, aby si sehnali nové strážníky, pokud se jim jejich záměr vůbec povede.  „A to se nebavíme o tom, že vyškolení a vycvičení nových uchazečů a jejich vybavení výrazně zatíží jejich obecní rozpočty. Vážně ale hrozí, že starostové neseženou nové strážníky, zvláště když budou muset nabírat pouze očkované zájemce. Každému je tedy jasné, že kriminalita pak může narůstat.“

Dvacet procent policistů nemá vakcinaci

Odhadovaná statistika říká, že až dvacet procent městských a obecních policistů není naočkovaných, což v realitě představuje téměř 1700 mužů i žen z celkového počtu cca 8500 strážníků. „Samozřejmě lze předpokládat, že řada z tohoto počtu strážníků se ještě naočkovat nechá, nicméně i tak se obáváme, že reálně hrozí odchod až několika stovek strážníků, kteří jsou pevně rozhodnuti nenechat se očkovat,“ konstatuje Mundl.

Výkonný výbor Unie bezpečnostních složek pro městské a obecní policie dlouhodobě sleduje, že v celé České republice chybí v současné době více než tisíc strážníků a nové uchazeče se nedaří v potřebné míře obcím a městům nabírat. Nepomáhají ani náborové příspěvky či benefity. „A tak jsme svědky neustále se zvyšující věkové hranice u stávajících strážníků. Jsou města a obce, kde jejich vedení, díky nedostatku strážníků a také podstavu u Policie ČR, přistupují k uzavírání smluv s bezpečnostními agenturami, které mají dohlížet na veřejný pořádek, anebo přistupují k tomu, že jsou nuceni ukončit činnost městské policie úplně, a to právě kvůli nedostatku vhodných uchazečů,“ praví Mundl.

Společně s kolegy se obává, že v případě vynucování povinnosti očkování proti onemocnění covid-19 pro strážníky obecních a městských policií, dojde k dalšímu prohloubení dlouhodobého podstavu u této složky, a to napříč celou republikou. „V kontextu s personálním podstavem i u Policie ČR, se obáváme o budoucnost nejen obecní policie jako takové, ale i o schopnost zajištění veřejného pořádku a vymáhání práva v České republice,“ apeluje.

Propuštění se budou soudit s obcí, která za nic nemůže

Organizace je přesvědčena o tom, že tvůrci zmíněné vyhlášky se vůbec nezamýšleli nad důsledky, které mohou nastat v případě, že strážníci, kteří se odmítnou nechat očkovat, dostanou od zaměstnavatele výpověď. „Zcela jistě se najdou případy, kdy se propuštění strážníci budou bránit soudní cestou. Paradoxem ovšem bude fakt, že strážníci se nebudou soudit se státem, tedy tvůrcem a předkladatelem vyhlášky, ale s obcí, zaměstnavatelem, který s celým problémem vlastně nemá nic společného. Samozřejmě lze předpokládat, že takové soudní spory budou probíhat několik měsíců, možná i let,“ avizuje předseda.

A pokud následně soud dá za pravdu žalobci, kterého představuje neočkovaný strážník, že jeho pracovní poměr byl ukončen protiprávně, bude zaměstnavatel, obec, stát před rozhodnutím, co dále. „Bude muset vyplatit odškodné neoprávněně vyhozenému strážníkovi, což je velmi reálné, vzít takového strážníka zpět do pracovního poměru, a ještě k tomu řešit, co udělá s nově přijatým strážníkem. A to se bavíme jen o některých problémech, které jsou s tímto spojené.“

Výkonný výbor Unie bezpečnostních složek pro obecní a městské policie na jaře bojoval o to, aby strážníci byli zařazeni mezi přednostně očkované skupiny, neboť strážníci se více než aktivně podílejí na boji proti pandemii v rámci bezpečnostních složek. „Bojovali jsme za to, aby strážníci, kteří chtěli, mohli být přednostně očkovaní. Stejně tak nyní bojujeme za ty strážníky, kteří povinnou vakcinaci z jakýchkoliv osobních důvodů odmítají. Ale povinné očkovaní, které strážníkům stát de facto nařizuje, považujeme rozhodně za nešťastné a velmi ukvapené rozhodnutí státu. Takhle si snad stát představuje, že zařadí obecní policie mezi hlavní složky IZS tím, že strážníkům nařídí povinné očkování stejně jako Policii ČR a hasičům? To snad ne,“ konstatuje Mundl rázně.

Tvrdí, že pokud stát strážníky potřebuje, tak se k nim nemá problém hlásit a následně je i v mediích chválí a jejich práci slovy ocení. „Ovšem pokud by měl strážníky nějak zvýhodnit, posunout je v rámci IZS, dát strážníkům sociální jistoty, podobné, jaké jsou dopřány osobám ve služebním poměru, tak stát příliš aktivní není a z pomyslného koláče občas strážníkům pošle jen nějaký drobek. Můžeme uvést příklad odchodného. Podmínky získání odchodného dostali strážníci naprosto odlišné od podmínek, které mají jiné složky.“ Obdobně je to s předčasným odchodem do důchodu pro složky IZS. „Ani tady nám není nikdo schopný odpovědět, zda se to bude dotýkat i strážníků nebo ne. Zkrátka pořád jsme vnímáni jako podřadná složka druhé kategorie. A nejedná se pouze o koronavirové období, ale i povodně a další mimořádné události.“

Na situaci k povinnému očkování zareagoval Výkonný výbor Unie bezpečnostních složek pro městské a obecní policie zasláním dopisů, a to oběma premiérům Andreji Babišovi a Petru Fialovi, ministru zdravotnictví v demisi Adamu Vojtěchovi, předsedům politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, předsedovi Výboru pro bezpečnost Pavlu Žáčkovi a také Svazu měst a obcí ČR. „Situaci ohledně povinného očkování u strážníků je nutné řešit, jinak na vše doplatí občan, jemuž městské policie ohledně odchodu části personálu nebudou moci poskytnout dostatečnou ochranu životů, zdraví, i majetku, na jakou byl v minulosti zvyklý,“ uzavírá pro EuroZprávy.cz předseda Výkonného výboru Unie bezpečnostních složek pro městské a obecní policie Ondřej Mundl.

Ondřej Mundl policie očkování soudy kriminalita obce

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

V Praze proběhla demonstrace na podporu Ukrajiny k třetímu výročí ruské invaze. (23.2.2025) Prohlédněte si galerii

Tisíce lidí si na Staroměstském náměstí připomínají výročí války. Vystoupil Pavel i Vydra

Staroměstské náměstí v Praze se v neděli zaplnilo tisíci lidmi, kteří si přišli připomenout třetí výročí začátku ruské invaze na Ukrajinu. Hlavním cílem shromáždění bylo vyjádřit solidaritu s ukrajinským lidem a apelovat na pokračování podpory země, která se již tři roky brání ruské agresi. Na pódiu vystoupil i český prezident Petr Pavel, který ve svém projevu zdůraznil, že vítězství Ukrajiny je v zájmu celé Evropy.

před 1 hodinou

Aleš Sekot

Sociolog o úspěchu AfD: Je děsivé si jen připustit, že by se z okrajové strany vygenerovala jasně totalitní a fašistická strana

Sociolog Aleš Sekot z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá vzestup Alternativy pro Německo (AfD) a její blízké napojení na administrativu Donalda Trumpa v Bílém domě. „Pohrdání evropskými vůdci by mělo bezodkladně iniciovat delegování skutečně důvěryhodného, smělého a na případný střet s odlišnou kulturou jednání připraveného, evropského lídra,“ říká.

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu. (16.6.2024)

Zelenskyj: Pokud to zaručí mír, rezignuji

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli prohlásil, že je „připraven“ rezignovat na svůj post, pokud by to zaručilo mír v jeho zemi. Ve svém vyjádření naznačil, že by svou rezignaci mohl vyměnit za členství Ukrajiny v NATO.

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merzova CDU vyhrála, přesto neslaví. Hranice 30 procent nepadla

Parlamentní volby v Německu přinesly triumf konzervativní unie CDU/CSU pod vedením Friedricha Merze, která podle prvních projekcí získala 29 procent hlasů. Navzdory vítězství však uvnitř CDU nepanovalo nadšení – strana doufala v dosažení psychologické hranice 30 procent. Naopak Alternativa pro Německo (AfD) slaví svůj historicky nejlepší výsledek, když se umístila na druhém místě s téměř 20 procenty hlasů. Sociální demokraté (SPD) Olafa Scholze utrpěli drtivou porážku, když se s pouhými 16 procenty propadli na třetí místo.

Aktualizováno před 2 hodinami

Friedrich Merz

Volby v Německu vyhrála CDU. Svět na nás nečeká, prohlásil budoucí kancléř Merz

Německo má za sebou klíčové parlamentní volby, ve kterých zvítězila konzervativní unie CDU/CSU vedená Friedrichem Merzem. Podle prvních projekcí získala 29 procent hlasů a s velkým náskokem porazila své soupeře. Významným momentem voleb se však stalo také druhé místo krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD), která dosáhla historického úspěchu s 19,6 procenta hlasů. Tento výsledek otřásl politickou scénou nejen v Německu, ale i v celé Evropě.

před 3 hodinami

Volby v Německu, ilustrační foto

Německo hlásí hojnou volební účast. Jak by mohla vypadat německá politické scéna po volbách?

Nejsilnější evropská ekonomika stojí na prahu klíčového rozhodnutí. Němci dnes rozhodnutí o tom, kdo převezme politické opratě a povede zemi v následujících letech. Pro některé politické představitele by případní volebního neúspěch mohl znamenat derniéru na čele stran. Odpolední vysoká volební účast naznačuje vyšší zájem o volby v porovnání s předchozími roky.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Robert Fico

Politico: Fico se sbližuje s Trumpem. Tvrdí, že Kyjev válku prodlužuje a USA prokazují Evropě velkou službu

Slovenský premiér Robert Fico v pátek během vystoupení ve Washingtonu na konferenci Conservative Political Action Conference (CPAC) otevřeně podpořil politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho odmítavý postoj k pokračující vojenské pomoci Ukrajině. Před nadšeným publikem prohlásil, že Spojené státy „dělají Evropě velkou službu“ tím, že přehodnocují své závazky vůči NATO a Evropské unii.

před 6 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron: Na Ukrajině může odstartovat třetí světová válka

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek během živého vysílání na sociálních sítích varoval, že válka na Ukrajině se může rozšířit za své současné hranice a stát se globálním konfliktem. Podle něj Rusko svou agresí přivedlo Evropu na pokraj světové války.

před 7 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Německo čelí možná nejdůležitějším poválečným volbám. Jak Scholz nahnal své voliče do náruče AfD?

Německo stojí před jednou z nejdůležitějších voleb ve své poválečné historii. Po turbulentním období vlády Olafa Scholze se očekává, že křeslo kancléře převezme Friedrich Merz, lídr konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU). Jeho vítězství by znamenalo výrazný politický obrat, který by mohl změnit nejen vnitřní směřování Německa, ale i jeho postavení na mezinárodní scéně.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

Volby v Německu, ilustrační foto

Volby v Německu provází nevídaný skandál: Příprava se nestihla, tisíce lidí hlasovat nemohou

Němečtí občané žijící v zahraničí čelí zásadnímu problému, který je zbavil možnosti účastnit se voleb, protože jejich hlasovací lístky nebyly doručeny včas. Několik tisíc Němců žijících mimo domovskou zemi se tak nemohlo zapojit do rozhodujícího hlasování, které má ukázat, jak moc se Německo posune doprava. Je to dáno nejen krátkým časem na přípravu voleb, ale také unikátním systémem, který prakticky vylučuje řadu možností známých z jiných zemí.

před 11 hodinami

Volby v Německu, ilustrační foto

Drtivý propad SPD, rekordní úspěch AfD. Jaký výsledek mohou přinést volby v Německu?

V Německu dnes probíhají předčasné parlamentní volby, které pravděpodobně ukončí vládu kancléře Olafa Scholze a jeho sociálnědemokratické strany (SPD). Po třech letech vlády složené ze sociálních demokratů, Zelených a liberálů z FDP se očekává výrazný posun doprava, přičemž průzkumy naznačují historicky nejhorší výsledek pro Scholzovu stranu a výrazný úspěch konzervativců vedených Friedrichem Merzem.

před 11 hodinami

Volby v Německu 2025: Prorazí krajně pravicová AfD bariéru a dostane se k moci?

V Německu začaly klíčové volby do spolkového parlamentu. Ty mohou přinést zásadní změny nejen pro samotnou zemi, ale i pro Evropu jako celek. Očekává se, že současný kancléř Olaf Scholz bude nahrazen konzervativcem Friedrichem Merzem, jehož CDU/CSU se v průzkumech pohybuje kolem 30 procent. Hlavním otazníkem však zůstává, jak velkou podporu získá krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která si vydobyla druhé místo a osciluje okolo 20 procent.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy