Kriminalita v Česku loni oproti předchozímu roku klesla

Mezi hlavní důvody poklesu kriminality patří podle Moravčíka loňská opatření proti šíření epidemie covid-19, optimalizace statistik, zvýšení hranice škody pro posouzení skutku jako trestného činu na 10.000 korun a také lepší práce policistů. I když kriminalita klesla, zaznamenala policie růst škod způsobených trestnou činností. Stouply na 21,3 miliardy korun z předloňských 16,7 miliardy. Hodnota zajištěného majetku dosáhla loni téměř sedmi miliard korun. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) zajistila zhruba dvě miliardy korun, zbytek připadl na krajská ředitelství policie.

Pokles kriminality zaznamenala loni policie ve všech krajích. Nejvíce trestných činů evidovala v Praze a v Moravskoslezském kraji. V Praze to bylo 35.136 skutků, v Moravskoslezském kraji 17.865 skutků. Nejméně trestných činů se stalo v Karlovarském kraji, kde také policisté zaznamenali největší procentuální rozdíl, meziročně tam klesl počet trestných činů o 15,1 procenta na 3754 skutků.

Majetková kriminalita byla stejně jako v minulých letech nejčastějším druhem trestných činů, loni policisté evidovali 77.562 majetkových skutků, o 4554 méně než v roce 2020. Významný nárůst, téměř o 50 procent, policie zaznamenala u krádeží vloupáním, pokles o více než 40 procent naopak evidovala u prostých krádeží. Výkyvy jsou však podle Moravčíka způsobeny změnou statistického vykazování trestné činnosti od loňského ledna.

Méně trestných činů bylo loni i v kategorii násilné či hospodářské kriminality, naopak mravnostních trestných činů přibylo o 444 na 3049 skutků. Příčinou nárůstu je podle Moravčíka lepší vyhledávací činnost policie či medializaci případů známých osobností, která je spojena s větší ochotou obětí podobné případy oznamovat. Za nárůstem ale také stojí masivní využívání elektronických komunikačních prostředků zneužívaných pro páchání mravnostní kriminality.

Nejvyšší meziroční nárůst u mravnostní kriminality byl zaznamenán na území Jihočeského, Libereckého, Ústeckého a Zlínského kraje, ve všech šlo o více než 30procentní růst. Mezi nejčastější trestné činy v této kategorii patřilo znásilnění a pohlavní zneužití. K výraznému nárůstu došlo u trestného činu úmyslného ublížení na zdraví nakažením lidskou nemocí, meziročně přibylo 115 na celkových 140 skutků. Nárůst je podle Moravčíka způsoben více trestnými činy spojenými s úmyslným šířením nemoci covid-19.

Cizinci podle policie spáchali 8,9 procenta z celkového počtu registrovaných trestných činů. Nejčastěji se dopouštěli ohrožení pod vlivem návykové látky, opilství, maření výkonu úředního rozhodnutí, krádeží nebo trestných činů, které byly spáchané v souvislosti s dopravními nehodami. Nejčastěji, ve více než třetině případů, jde o Slováky, následují Ukrajinci.

Letos se policisté zaměří na tzv. latentní kriminalitu nebo na kyberkriminalitu, mezi nimi například na podvody na seniorech nebo projevy nenávisti. "Snažíme se jak u seniorů, tak jejich příbuzných nebo zaměstnanců na přepážkách a podobně, aby se ptali starších spoluobčanů, proč vybírají takové peníze a už se stalo, že jsme je uchránili," řekl náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík. V případě projevů nenávisti upozornil na to, že se policie bude v případě, kdy člověk překročí zákon, případem důsledně zabývat. Další oblastí je prodej drog po internetu. "To je také velký problém a nám to mění drogovou scénu," řekl Kubík.

Kriminalita v Česku od roku 2013 klesá, výjimkou byl rok 2019, kdy stoupla o 3,5 procenta. Předtím se naposledy zvýšila v roce 2013 po lednové amnestii odcházejícího prezidenta Václava Klause. Tehdy počet trestných činů vzrostl o sedm procent na více než 325.000, přičemž více než polovinu pachatelů tvořili recidivisté.