Kriminalita v Česku loni proti předchozímu roku opět poklesla. Policie zaznamenala 153.233 trestných činů, meziročně o sedm procent méně. Objasněnost trestných činů loni vzrostla o jedno procento na 57,3 procenta. V tiskové zprávě to dnes uvedl mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. Vražd loni policisté evidovali 105, neobjasněných zůstalo pět.
Mezi hlavní důvody poklesu kriminality patří podle Moravčíka loňská opatření proti šíření epidemie covid-19, optimalizace statistik, zvýšení hranice škody pro posouzení skutku jako trestného činu na 10.000 korun a také lepší práce policistů. I když kriminalita klesla, zaznamenala policie růst škod způsobených trestnou činností. Stouply na 21,3 miliardy korun z předloňských 16,7 miliardy. Hodnota zajištěného majetku dosáhla loni téměř sedmi miliard korun. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) zajistila zhruba dvě miliardy korun, zbytek připadl na krajská ředitelství policie.
Pokles kriminality zaznamenala loni policie ve všech krajích. Nejvíce trestných činů evidovala v Praze a v Moravskoslezském kraji. V Praze to bylo 35.136 skutků, v Moravskoslezském kraji 17.865 skutků. Nejméně trestných činů se stalo v Karlovarském kraji, kde také policisté zaznamenali největší procentuální rozdíl, meziročně tam klesl počet trestných činů o 15,1 procenta na 3754 skutků.
Majetková kriminalita byla stejně jako v minulých letech nejčastějším druhem trestných činů, loni policisté evidovali 77.562 majetkových skutků, o 4554 méně než v roce 2020. Významný nárůst, téměř o 50 procent, policie zaznamenala u krádeží vloupáním, pokles o více než 40 procent naopak evidovala u prostých krádeží. Výkyvy jsou však podle Moravčíka způsobeny změnou statistického vykazování trestné činnosti od loňského ledna.
Méně trestných činů bylo loni i v kategorii násilné či hospodářské kriminality, naopak mravnostních trestných činů přibylo o 444 na 3049 skutků. Příčinou nárůstu je podle Moravčíka lepší vyhledávací činnost policie či medializaci případů známých osobností, která je spojena s větší ochotou obětí podobné případy oznamovat. Za nárůstem ale také stojí masivní využívání elektronických komunikačních prostředků zneužívaných pro páchání mravnostní kriminality.
Nejvyšší meziroční nárůst u mravnostní kriminality byl zaznamenán na území Jihočeského, Libereckého, Ústeckého a Zlínského kraje, ve všech šlo o více než 30procentní růst. Mezi nejčastější trestné činy v této kategorii patřilo znásilnění a pohlavní zneužití. K výraznému nárůstu došlo u trestného činu úmyslného ublížení na zdraví nakažením lidskou nemocí, meziročně přibylo 115 na celkových 140 skutků. Nárůst je podle Moravčíka způsoben více trestnými činy spojenými s úmyslným šířením nemoci covid-19.
Cizinci podle policie spáchali 8,9 procenta z celkového počtu registrovaných trestných činů. Nejčastěji se dopouštěli ohrožení pod vlivem návykové látky, opilství, maření výkonu úředního rozhodnutí, krádeží nebo trestných činů, které byly spáchané v souvislosti s dopravními nehodami. Nejčastěji, ve více než třetině případů, jde o Slováky, následují Ukrajinci.
Letos se policisté zaměří na tzv. latentní kriminalitu nebo na kyberkriminalitu, mezi nimi například na podvody na seniorech nebo projevy nenávisti. "Snažíme se jak u seniorů, tak jejich příbuzných nebo zaměstnanců na přepážkách a podobně, aby se ptali starších spoluobčanů, proč vybírají takové peníze a už se stalo, že jsme je uchránili," řekl náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík. V případě projevů nenávisti upozornil na to, že se policie bude v případě, kdy člověk překročí zákon, případem důsledně zabývat. Další oblastí je prodej drog po internetu. "To je také velký problém a nám to mění drogovou scénu," řekl Kubík.
Kriminalita v Česku od roku 2013 klesá, výjimkou byl rok 2019, kdy stoupla o 3,5 procenta. Předtím se naposledy zvýšila v roce 2013 po lednové amnestii odcházejícího prezidenta Václava Klause. Tehdy počet trestných činů vzrostl o sedm procent na více než 325.000, přičemž více než polovinu pachatelů tvořili recidivisté.
Související
Strážníci nemají k povinnému očkování motivaci. Hrozí výpovědi, soudy a nárůst kriminality, říká šéf Unie Mundl
Kriminalita v Česku loni klesla o téměř 17 procent, počet krádeží klesl o čtvrtinu
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
před 1 hodinou
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
před 2 hodinami
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
před 2 hodinami
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
před 3 hodinami
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
před 3 hodinami
Robert Fico je u Putina v Kremlu
před 4 hodinami
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
před 4 hodinami
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
před 5 hodinami
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
před 6 hodinami
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
před 6 hodinami
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
před 8 hodinami
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
před 10 hodinami
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
před 11 hodinami
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
před 13 hodinami
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno před 21 hodinami
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
včera
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
včera
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
včera
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
včera
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek