Česko i přes rozpory s Moskvou ruským občanům pomáhá. Loni registrovalo 157 příchozích Rusů

Podle informací zpravodajské agentury Reuters ještě do 4. října uprchlo až 700 tisíc Rusů. Zprávu agentura získala z magazínu Forbes. „Nemám přesné tabulky, ale samozřejmě to bude daleko od toho, co říkají,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Rusové nejčastěji utíkají do Kazachstánu a Gruzie. Kazašský resort vnitra vyčíslil počet ruských uprchlíků v zemi na 200 tisíc jen mezi 21. zářím a 3. říjnem. Dle dostupných údajů 147 tisíc z nich zemi opustilo s tím, že cíl jejich cesty není znám.

Ministerstvo vnitra Gruzie uvedlo, že mezi 21. a 29. zářím do země přicestovalo téměř 69 tisíc Rusů. Až 46 tisíc z nich zemi následně opustilo. Gruzie i Kazachstán mají s Ruskem bezvízový styk.

Během mobilizace rapidně vzrostl zájem o jednosměrné letenky z Ruska. Podle zprávy Reuters Rusové létali hlavně do Gruzie, Kazachstánu, Turecka, Izraele a Spojených arabských emirátů.

Jednosměrných letenek se v prvním týdnu mobilizace prodalo o 27 procent více než je běžné. Celkový podíl jednosměrných ze všech prodaných letenek vzrostl oproti týdnu před mobilizací ze 47 na 73 procent.

Evropská unie pomáhala i Rusům

Oficiální internetové informační stránky Schengenského prostoru zveřejnily týden po vyhlášení mobilizace zprávu o tom, že do Evropské unie vkročilo od začátku ruské invaze proti Ukrajině 1,3 milionu Rusů.

Za to samé období se 1,27 milionu ruských občanů vrátilo do vlasti. „Za týden od 19. do 25. září vstoupilo do Evropské unie 66 tisíc občanů Ruska, asi o 30 procent více než za minulý týden,“ informoval Schengen.

Většina z těchto uprchlíků cestovala do Finska nebo Estonska. Samotná země tisíců jezer registrovala na 30 tisíc vstupů za jediný týden. Za celou krizi do Finska přišlo do konce září loňského roku téměř 500 tisíc ruských občanů.

„Hned 19. září loňského roku Estonsko, Lotyšsko, Litva a Polsko přijaly opatření zamezující vstupu ruských občanů na jejich území za účelem turistiky a volného času,“ přiblížila Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) ve své tiskové zprávě.

Rusové jsou v ČR chráněni

Česká republika i přes rozpory s Moskvou ruským občanům v nouzi pomáhá. „Každý cizinec má právo v České republice požádat o azyl. Jeho žádost je pak posuzována v řízení o udělení mezinárodní ochrany,“ vysvětlila mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá pro EuroZprávy.cz.

Průběh správního řízení nastiňuje resort vnitra na svém webu. „Zahájení řízení je vázáno na podání žádosti o mezinárodní ochranu, což je projev vůle cizince, z čehož je zřejmé, že hledá v České republice ochranu před pronásledováním nebo vážnou újmou.“

Cizinec se pak musí do 24 hodin od podání žádosti dostavit do přijímacího střediska, kde cizinecká policie provede identifikační úkony. „Musí odevzdat svůj cestovní doklad, strpět sejmutí otisků prstů a pořízení obrazového záznamu,“ uvádí ministerstvo s tím, že v přijímacím středisku cizinci podstupují také zdravotní prohlídku.

Mluvčí ministerstva vnitra k těmto informacím doplnila, že na území České republiky má osoba s udělenou mezinárodní ochranou stejná práva jako občan ČR. „V případě, že se cítí ohrožena, může se obrátit na Policii ČR.“

Ke všem cizincům přistupuje stát stejně, a to včetně Rusů. „V roce 2022 požádalo v ČR o mezinárodní ochranu, která se uděluje formou azylu nebo doplňkové ochrany, 157 osob ruské státní příslušnosti,“ vyčíslila Malá.

Ruští studenti a pracovníci podle ní mohou být od začátku invaze také v klidu, pokud o ochranu od České republiky stojí. „Osoby, které měly před invazí v ČR platné pobytové oprávnění, si jej mohly a mohou standardním způsobem prodloužit, případně při splnění zákonných podmínek požádat o jiný typ pobytového oprávnění.“

Jakmile se ruský občan rozhodne vrátit do vlasti, tak mu bezpečí nikdo nezajistí. „Podmínky jejich návratu ze zahraničí do Ruské federace v rámci standardních pobytových řízení ministerstvo vnitra nesleduje,“ dodala mluvčí resortu vnitra.