Pět let od tragédie ve Studénce: Kamion na přejezdu? Rychlobrzda a útěk do strojovny, říká strojvůdce

ROZHOVOR – Jsou pro ně postrachem, ohrožují jejich životy i zdraví. Strojvůdci se děsí, aby se jim při směně nenaskytl pohled, jak na železničním přejezdu stojí kamion, vůz či chodec. „Pokud je srážka s nákladním či osobním autem anebo osobou nevyhnutelná, sáhneme hned po rychlobrzdě a v případě stojících vozů bychom měli utéci do strojovny,“ říká pro EuroZprávy.cz člen prezidia Federace strojvůdců ČR David Votroubek. Přesně před pěti lety na ignorujícího řidiče kamionu při křížení doplatil ve Studénce strojvůdce Jan Černý, po nárazu mu lékaři amputovali obě nohy a poranil si páteř.

U Studénky na Novojičínsku došlo před půl osmou ráno ve směru na Prahu ke srážce pendolina s kamionem. Tragédie si vyžádala dva lidské životy. (22.7.2015)
doporučujeme

Nerozumí jejich počínání. Člen prezidia Federace strojvůdců ČR David Votroubek nemá žádné pochopení pro řidiče, kteří i přes výstražná znamení a přejezd opatřenými staženými závory vjedou na křížení. „Nedovedu si jejich nezodpovědný manévr absolutně vysvětlit. Jde to naprosto mimo moje chápání,“ kroutí hlavou odborník na železnici. Správa železnic oznámila, že bude zvyšovat investice do zabezpečení železničních přejezdů. Letos zmodernizuje 142 křížení za 1,36 miliardy korun.

„Bohužel zabezpečení mnoha přejezdů nejde tak rychle, jak bychom si přáli. Osobně vůbec nechápu, jak je možné, aby na tratích, kde vlaky letí 160 kilometrovou rychlostí, byl klasický přejezd. Na těchto úsecích mají být vybudované nadjezdy či podjezdy,“ povzdychne si. Jen za první polovinu letošního roku zemřelo při nehodách na železničních přejezdech 18 lidí. Oproti stejnému období loni je to o 38 procent více.

Votroubek v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vzpomenul i na kolegu Jana Černého, který 22. července 2015 v 7:43 hodin narazil na přejezdu ve Studénce s vlakem SC 512 Pendolino do stojícího kamionu s ocelovými plechy. Šoféra Slawomira Wojciecha Sondaje potrestal Okresní soud v Novém Jičíně 8,5 letým odnětím svobody a desetiletým zákazem řízení. „I když pana Černého osobně neznám, nebyl členem naší federace, často si na jeho osud vzpomenu a soucítím s ním. Je skvělé, že je takovým bojovníkem a nevzdal se.“

Zástupce pro oblast Olomouc sám zažil nepřijemné momenty na dráze. „Bohužel jsem usmrtil člověka na přejezdu. Není jednoduché se vypořádat s tím, co se mně stalo. Je to hodně psychicky náročné. Časem si ale musíte říci, že ten člověk na daném místě neměl nic dělat, věděl, že se blíží vlak. I tak je to těžké,“ přiznává. Zaměstanec společnosti ČD Cargo zabránil díky své zkušenosti i dalším neštěstím. „Musel jsem použít rychlobrzdu, aby auto, které na přejezdu nemělo co dělat, získalo několik desetin vteřin k dobru, aby popojelo a já do něj nevrazil.“

Strojvůdce je rád, že nyní pro kolegy, kteří utrpí na dráze díky nezodpovědným řidičům zranění, vzniká nadační fond, aby se jejich rodiny neocitly na mizině. „Už dříve jsme ale pamatovali na finanční zabezpečení. Možnosti peněžní podpory nabízí jak zaměstnavetal, tak i odborové organizace, jejichž členem strojvůdce je.“ Votroubka samozřejmě trápí i současná vlna železničních nehod i mimořádných událostí. „Bohužel klíčových příčin je mnoho, ale může k nim přispívat i absence kvalitního odpočinku a snižování stavu zaměstnanců,“ má jasno.

NA ZRANĚNÉHO KOLEGU ČERNÉHO SI ČASTO VZPOMENE

Pane Votroubku, dnes je to přesně pět let, kdy se těžce zranil strojvůdce Pendolina Jan Černý, jemuž na přejezdu ve Studénce vjel do cesty kamion naložený ocelovými plechy. Při neštěstí zahynuly tři osoby a 25 cestujících utrpělo újmu na zdraví. Je asi zbytečné se ptát, zda si na tuto událost vzpomenete...

Samozřejmě, a je to memento pro všechny strojvůdce. Co se stalo panu Černému, může postihnout každého z nás. I když pana Černého osobně neznám, nebyl členem naší federace, často si na jeho osud vzpomenu a soucítím s ním. Je skvělé, že je takovým bojovníkem a nevzdal se. (Redakce EuroZprávy.cz se pokoušela kontaktovat samotného Jana Černého, který však vzkázal, že se k tragickému dni už nechce vyjadřovat a vracet se – pozn. red.)

Nyní po nehodě v Českém Brodě, kdy zemřel strojvůdce, který narazil do soupravy ČD Cargo, vzniká nadační fond pro rodiny zahynuvších anebo zdravotně postižených. Proč až nyní?

Je chybou si myslet, že na podobné případy se už nepamatovalo v minulosti. Už dříve existovalo finanční zabezpečení. Možnosti peněžní podpory nabízí jak zaměstnavatel, tak i odborové organizace, jejichž členem strojvůdce je. Často také pomůže solidarita kolegů i sbírky od veřejnosti, jako tomu bylo v případě zmiňovaného Jana Černého.

Máte nějaké vysvětlení, proč řidiči vjíždí i přes výstražná znamení a stažené závory na železniční přejezdy? Jen připomenu, že od pátku se udály dvě příhody, kdy auta vjela na nechráněném přejezdu pod vlak. Nejhorší byl úterní střet v Borohrádku na Rychnovsku, při němž zemřel řidič vozidla i spolujezdec.

Nedovedu si nezodpovědné manévry všech šoférů absolutně vysvětlit. Jde to naprosto mimo moje chápání. Jedině mně snad napadá, že nevěnují pozornost řízení. Mnozí laikové si myslí, že když je lokomotiva několikatunová, strojvůdci nehrozí při nárazu žádné nebezpečí. To je ale velký omyl. Na mašině sice jsou deformační zóny anebo se dělají simulované crashtesty, aby v kabině bylo ještě více bezpečno, ale stoprocentně ochráněni nejste nikdy. Vždy se vám může něco stát.

Jak se má strojvůdce zachovat, když už ví, že srážka s nákladním kolosem i osobním vozidlem je už nevyhnutelná?

Existuje přesný postup, jak se v takové situaci chovat. Řeknu to zjednodušeně. Pokud je srážka s nákladním či osobním autem anebo osobou nevyhnutelná, sáhneme hned po rychlobrzdě a v případě stojících vozů bychom měli utéci do strojovny, aby náraz neměl pro nás tragické následky. Ne každý ale v takové situaci dokáže jednat chladnokrevně. Někteří kolegové zůstanou sedět jako přikovaní a pak je vše o to ještě horší.

S USMRCENÍM ČLOVĚKA SE NEJDE NIKDY SMÍŘIT

Vy jezdíte už sedmnáct let, zažil jste za tu dobu nějaký dramatický moment na dráze?

Bohužel ano, a to před deseti lety,  kdy jsem usmrtil člověka na přejezdu.

Lze se vůbec s touto situací psychicky vyrovnat?

Není jednoduché se vypořádat s tím, co mně stalo. Je to hodně psychicky náročné. Časem si ale musíte říci, že ten člověk na daném místě neměl nic dělat, věděl, že se blíží vlak, a tak to v sobě uzavřít. I tak je to těžké, s usmrcením člověka se nejde nikdy smířit. Jsem alespoň rád, že jsem zabránil dalším střetům. Musel jsem opět použít rychlobrzdu, aby auto, které na přejezdu nemělo co dělat, získalo několik desetin vteřin k dobru a mohlo tak popojet a já do něj nevrazil.

Správa železnic oznámila, že zabezpečí přejezdy, které vyhodnotila jako rizikové. Vychází přitom i ze statistik střetů aut s vlaky. Jde především o doplnění výstražných světel, instalaci závor a nově také o technologii kompozitových břeven s LED diodami. Jen za první polovinu letošního roku zemřelo při nehodách na železničních přejezdech 18 lidí. Oproti stejnému období loni je to o 38 procent více. Jak lepší zabezpečení vnímáte?

Bohužel zabezpečení mnoha křížení nejde tak rychle, jak bychom si přáli. Například přejezd ve Studénce, kde se před pěti lety odehrálo zmíněné neštěstí, není stále vybudovaný avizovaný podjezd, který by měl vzniknout až za dva roky, tedy sedm let po tragédii. Situaci ztěžují různé zájmové skupiny či účelová hnutí, které neuvěřitelně prodlužují výstavbu a komplikují územní rozhodnutí. Často se k těmto věcem vyjadřují lidé, kteří jim vůbec nerozumí, a to vyvolává zlou krev.

Tragická srážka kamionu a Pendolina ve Studénce (1:23) | zdroj: YouTube

Na některých úsecích je ale i přes vybudování kvalitnějšího zabezpečení přejezdů situace stále dost riziková...

Máte pravdu. Osobně vůbec nechápu, jak je možné, aby na tratích, kde vlaky letí 160 kilometrovou rychlostí, byl klasický přejezd. Na těchto úsecích mají být vybudované nadjezdy či podjezdy.

ODBORNÍK VÍTÁ KAMERY MONITORUJÍCÍ KŘÍŽENÍ

Připadají vám tresty pro řidiče kamionů, kteří vjeli i přes výstražná znamení na přjezd, dostatečná? Polský šofér Slawomir Wojciech Sondaj, jenž způsobil před pěti lety neštěstí ve Studénce, dostal 8,5 roku a k tomu desetiletý zákaz řízení, srbskému řidiči Uroši Andelovićovi, jehož kamion se loni 6. září srazil s vlakem na přejezdu v pražské Uhříněvsi, odvolací Městský soud snížil trest ze čtyř let vězení na dva roky a zrušil mu také pětiletý zákaz řízení...

Já nejsem soudce, a tak nemohu být kompetentní, abych do médií říkal, zda udělené tresty jsou dostatečné či nikoli. Troufnu si ale tvrdit, že je dobrým krokem dopředu, jak se nyní některá křížení monitorují kamerami. Tím se může hodně předejít dalším nehodám i tragédiím. Jsem přesvědčený, že když řidiči uvidí kamery, upustí od svého úmyslu vjet na přjezd, protože třeba spěchají, a vyčkají, až vlak přejede. Doufám, že kamerový systém se postupem času rozšíří všude.

Železnici nyní zachvátila vlna nehod a mimořádných událostí. Nejčerstvější případy se udály ve středu. Nejprve ráno v Jablonném nad Orlicí na Orlickoústecku zastavily dva vlaky společnosti Leo Express Tenders půl kilometru od sebe, přesně 508 metrů. Jeden ze strojvedoucích projel pravděpodobně návěstidlo zakazující jízdu. Nikomu se nic nestalo. Strojvůdce byl podle firmy odpočatý. Ve stejný den odpoledne v Lázních Kynžvart na Chebsku vykolejil vlak RegioNova a při kolizi se zranili tři lidé. Zabezpečovací zařízení včas zastavilo na trati dopravu, konkrétně vjel na úsek určený pro pendolino. Jak si jako odborník vysvětlujete tak častou frekvenci současných kolizí na dráze?

Faktorů, které mohou způsobit nehodu, je obrovské množství. Může mezi ně patřit i únava z přetěžování strojvedoucích dalšími a dalšími povinnostmi, neustálé snižování počtu zaměstnanců a kumulování jejich povinností a neustále se zvyšující tlak na efektivitu a snižování nákladů. Problémy způsobují i velice krátké obraty, které jsou dnes běžně v jednotkách minut. To je velice nebezpečné a musí to být jasné i laikovi. Bohužel potíže způsobují i kraje, které objednávají obrovský počet spojů, na něž nejsou kapacity. Kraje se občas snaží, aby se frekvence vlaků blížila MHD, ale už nedomýšlejí, jaké nebezpečí s tím může souviset v kombinaci s neúměrně nízkou cenou, za kterou tuto službu po dopravcích chtějí.

Na závěr se chci zeptat, zda přes všechny zmíněné problémy a úskalí je ještě na železnici čas a místo na romantiku?

Samozřejmě, že v kabině zažíváme i  příjemné chvíle, pro něž jsme se rozhodli tuto profesi vykonávat a máme sklon je vyhledávat. Jsou to situace, které si chceme pamatovat a předávat mladší generaci, anebo je jen tak vyprávět.

Loading...
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Nehod na železnici přibývá. Červenec 2020 byl nejhorší za posledních pět…

03.08.2020 15:53 Uplynulý červenec byl na železnici co do počtu incidentů nejhorším kalendářním měsícem minimálně od…

Pražská integrovaná doprava dostane nový design, opozice nešetří kritikou

03.08.2020 15:25 Autobusy, tramvaje, příměstské vlaky i soupravy metra zapojené do Pražské integrované dopravy (PID)…

U Lovosic hořel kamion, dálnice D8 byla několik hodin uzavřena

03.08.2020 13:27 Aktualizováno Dálnice D8 ve směru na Ústí nad Labem a dál na Drážďany byla u Lovosic od noci téměř deset hodin…

Pendolino má jezdit až do Karlových Varů, kraj se předběžně dohodl s…

03.08.2020 11:07 Rychlovlak pendolino by mohl od začátku září jezdit až do Karlových Varů. Předběžně se na tom…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama