Vláda hnutí ANO a ČSSD podle očekávání ve Sněmovně nepodpoří návrhy opozičních lidovců na zvýšení přiznaných důchodů v závislosti na počtu vychovaných dětí či růst vdovských a vdoveckých důchodů. O záporném výsledku posouzení novely informoval tiskový odbor Strakovy akademie. Podle podkladů pro dnešní schůzi kabinetu by podle vlády měla změna zásadní rozpočtové dopady, k tomu podle legislativců předloha porušuje principy rovného zacházení i důchodového pojištění jako takového, například jeho zásluhovost.
Soubor lidoveckých opatření podle předběžného stanoviska vlády výrazně překračuje rozpočtové možnosti a mohl by být likvidační pro udržitelnost veřejných financí. "Vláda na rozdíl od předkladatelů odhaduje úhrnný výsledný negativní efekt do bilance státního rozpočtu na zhruba 2,5 procenta hrubého domácího produktu ročně, to je v hodnotách HDP roku 2019 na částku asi 140 miliard korun," stojí v dokumentu, který po schválení dostanou poslanci a senátoři.
Poslanci KDU-ČSL zdůvodňují navrhované změny podporou rodin, vytvářením podmínek pro sladění pracovního a rodinného života, zlepšováním rodinných vztahů nebo pomocí vdovám a vdovcům, aby se mohli snáze vypořádat s těžkou situací po výpadku příjmu zesnulého manžela. Rozpočtové dopady odhadli zhruba na 35 miliard korun ročně.
Některé části návrhu poslanců KDU-ČSL by mohly být s ohledem na narušení rovnosti mezi muži a ženami s úspěchem napadena u Ústavního soudu, míní dál vládní legislativa. Jde zejména o ustanovení, podle něhož by byl možný dřívější odchod do penze o jeden rok za každé vychované dítě. "Zatímco ženám má být počet vychovaných dětí zohledněn vždy, u mužů se tak stane pouze v případě, že muž měl dítě ve své výlučné péči," popsali vládní legislativci.
Ženám by se podle předlohy zvyšoval přiznaný důchod o 500 korun za každé vychované dítě. Ke změnám ve vdovských a vdoveckých důchodech patří růst jejich procentní výměry z 50 na 80 procent, prodloužení doby jejich pobírání z jednoho roku na pět let a poskytování invalidního a vdovského důchodu v případě jejich souběhu v plné výši.
Lidovci také chtějí, aby se povinné doby pojištění pro získání nároku na penzi zkrátila z nynějších 35 let na deset let. Studium na vysoké škole by se pak mělo započítávat do náhradní doby pojištění, tedy do období, ve kterém se sice neodvádí žádné pojistné, ale navzdory tomu se započítává do potřebných let pojištění.
Další opatření míří na lidi starší 55 let, kteří obtížněji shánějí zaměstnání. Posledních deset let práce před odchodem do penze by mohli zařadit do takzvané vyloučené doby, k níž se při výpočtu důchodu nepřihlíží, aby se nesnížil. Tito lidé by tak podle poslanců KDU-ČSL mohli pracovat na zkrácené úvazky nebo za nižší plat, aniž by se to později odrazilo v jejich penzích. Rodiče by mohli uplatnit vyloučenou dobu až do deseti let věku nejmladšího dítěte, o které pečují. Nyní je to možné pro jednoho z rodičů do čtyř let věku nejmladšího dítěte.
Související
U důchodů se lehce poupraví výplatní termíny. Měnit se beztak budou i letos
Co vše se od letoška mění? Rostou důchody i minimální mzda
Aktuálně se děje
před 14 minutami
IS území neobnoví, hrozbou ale bude dál. Expert na terorismus Young pro EZ vysvětlil, jak lze předejít útokům
před 56 minutami
Vážně chce Kanadu? Trudea popsal, o co jde skutečně Trumpovi
před 2 hodinami
Počasí: Česko zasype sníh. Napadnou ho desítky centimetrů
před 2 hodinami
Mohou USA sebrat Britům Kanadu? Historie ukazuje, že teoreticky ano
před 3 hodinami
Tesla Model Y Juniper byla dnes představena světu. Snad nejdůležitější auto nové doby
před 4 hodinami
Trump se sejde s Putinem
před 5 hodinami
10 mrtvých, astronomické škody. Požár v Los Angeles je jednou z nejhorších katastrof v historii
před 6 hodinami
Víkendové počasí slibuje husté sněžení. Místy hrozí sněhové jazyky
Aktualizováno před 6 hodinami
Czech Press Photo 2024 vyhrál Petr David Josek z AP. Michal Zelinka z INCORP images získal ocenění druhý rok po sobě + VIDEO
včera
Může Trump skutečně získat Grónsko? USA už to jednou zkusily, tentokrát mohou uspět
Aktualizováno včera
Mimořádná zpráva Apokalypsa v Los Angeles: Požárů je už pět, hasičům dochází voda, lidé prchají
včera
Jak se žije pacientům v Evropě? Diagnostika nemoci může trvat i desítky let, problémem je i ego lékařů
včera
Noční můra úřadů: Proč je evakuace Los Angeles nadlidský úkol?
včera
Nebezpečný čínský virus už řeší i české úřady. Vydaly první doporučení
včera
Princezně Kate se dožila chvíle, kdy jí gratuluje celý svět. Nebylo to vůbec jisté
včera
Trump chce Panamský průplav, USA na něj ale nemají nárok. Panamě definitivně patří od roku 1999
včera
Belgického premiéra De Crooa se pokusili otrávit
včera
Trumpovy nároky na Grónsko pobouřily svět. Exministr před Trumpem couvá, Rusko zavírá oči
včera
Policie definitivně uzavřela případ úmrtí populárního herce Karla Heřmánka
včera
Konflikt na Ukrajině ukazuje, jak moc se změnila válka. Prim už nehrají tanky ani pěchota
V roce 2024 Rusko nasadilo na Ukrajině více než 8 000 dronů Šáhid-136, které vyvinul jeho dlouholetý spojenec Írán. Tento bezprecedentní rozsah využití bezpilotních letounů (UAV) zdůrazňuje měnící se povahu moderního válečnictví, kde se drony stávají klíčovým prvkem jak ofenzivních, tak defenzivních operací. Drony Šáhid-136, známé také jako „Witness“ nebo v ruštině „Geran-2“, se ukázaly být zvláště obtížní soupeři pro Ukrajinu a další země, které se staly cílem těchto útoků, včetně konfliktů s Hútíji v Jemenu.
Zdroj: Libor Novák