EET končí. Zeman podepsal i růst přídavků na děti

Elektronická evidence tržeb (EET) skončí ke konci letošního roku bez náhrady. Příslušný zákon, který ji ruší, dnes podepsal prezident Miloš Zeman, stejně jako novelu o státní sociální podpoře. Přídavky na dítě tak vzrostou od ledna o 200 korun na 830 až 1580 korun měsíčně. 

Prezident Zeman podepsal zrušení EET ke konci letošního roku

Elektronická evidence tržeb (EET) skončí ke konci letošního roku bez náhrady. Příslušný zákon, který ji ruší, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom Hrad. Evidence tržeb začala fungovat od 1. prosince 2016, ale od jara 2020 byla kvůli pandemii covidu přerušená do konce letošního roku. Stala se fakticky dobrovolnou. Pokud by se zrušení schválit nepodařilo, začala by EET od příštího roku opět fungovat, navíc by se rozšířila na všechny obory, na které se dosud nevztahovala.

Zrušení EET navrhl kabinet Petra Fialy (ODS), neboť způsob evidence označil za zbytečnou zátěž jak pro podnikatele, tak pro stát kvůli nákladům na správu evidence. Bývalý premiér a předseda ANO Andrej Babiš, který EET v minulosti prosadil, již dříve uvedl, že EET narovnala podnikatelské prostředí a vynesla více než 35 miliard korun. Podle odpůrců EET exaktní čísla neexistují a výnosy vycházejí z odhadů. Podle zastánců evidence její zrušení posílí šedou ekonomiku.

Evidence skončí bez náhrady. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve řekl, že stát nemá nic, co by plátcům výměnou za získaná data nabídl. Naproti tomu opoziční hnutí ANO, které EET naopak dříve prosazovalo, chtělo evidenci ponechat alespoň jako dobrovolnou. Sněmovní koaliční většina to ale neumožnila. Daňoví odborníci již dříve na dotaz ČTK uvedli, že zrušení EET by nemělo přinést státu větší negativa. Soudí také, že evidence by navíc do budoucna měla stále menší smysl, protože roste podíl bezhotovostních plateb. Odpůrci zrušení naopak v debatách poukazovali na to, že naopak přibude obchodníků, kteří budou přijímat pouze hotovost.

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že EET byla úspěšným projektem a její zrušení je pouze projevem ideologického boje, který dostal přednost před zájmy podnikatelů.

Přídavky na dítě vzrostou od ledna o 200 Kč, novelu podepsal Zeman

Přídavky na dítě vzrostou od ledna o 200 korun na 830 až 1580 korun měsíčně. Dávky zvýší novela o státní sociální podpoře, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Předloha také srovnává podmínky u příspěvku na bydlení a upravuje dávky pomoci v hmotné nouzi.

Na dětské přídavky mají nárok domácnosti s čistým příjmem do 3,4násobku životního minima. Podle věku dítěte je vládní novela zvedá na 830 korun, 970 korun a 1080 korun měsíčně. V rodinách, kde aspoň jeden z rodičů pracuje, studuje, je na rodičovské či má důchod, jsou dávky o 500 korun vyšší. Od ledna budou činit 1330 korun, 1470 korun a 1580 korun měsíčně. Dopady zvýšení přídavku na dítě na státní rozpočet vyčíslilo ministerstvo práce a sociálních věcí na asi 666 milionů korun ročně.

U příspěvku na bydlení novela sjednocuje podmínky nároku mezi obyvateli Prahy a ostatních obcí. Příspěvek budou moci dostat také v hlavním městě lidé nebo rodiny, kterým na úhradu bydlení nestačí 30 procent příjmů. Nyní je to v Praze 35 procent.

Předloha rovněž stanoví výši nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení pro příští rok. V tabulkách se sjednocují částky pro jednočlenné a dvoučlenné domácnosti. Norma zvyšuje započítávané částky za pevná paliva kvůli strmějšímu růstu jejich cen.

U nájmů a podnájmů mění novela rozdělení normativů podle velikosti obce, nově mají platit pouze tři typy. I na příští rok se prodlouží dosavadní úprava nároku na příspěvek na bydlení pro ty, kteří používají k trvalému bydlení vlastní chaty či chalupy.

Zeman podepsal zrušení automatického zakládání datových schránek občanům

Automatické zřizování datových schránek obyvatelům od příštího roku zavedeno nebude. Nepodnikající fyzické osoby budou moci získat datovou schránku nadále jen na vyžádání. Prezident Miloš Zeman to podepsal v rámci v novely o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. ČTK o tom dnes informoval Hrad.

Automatické zřízení datové schránky hrozilo od příštího roku lidem, kteří by se přihlásili například bankovní identitou nebo elektronickým občanským průkazem ke kterékoliv digitální službě státu. Podle vlády byl tento plán "příliš ambiciózní" a zkomplikoval by život lidem s nižšími digitálními dovednostmi. Lidé by sice mohli schránku znepřístupnit, bylo by to pro ně podle kabinetu příliš zatěžující. Lidem bude nadále vytvoření datové schránky nabízeno jako možnost, nikoli jako povinnost.

Automatické zavedení datových schránek pro občany bylo loni v červenci přijato jako součást zákona, který má usnadnit sdílení informací mezi úřady a urychlit digitalizaci státní správy. Schránku podle zákona automaticky dostanou od příštího roku dva miliony držitelů živnostenského oprávnění a asi 200.000 právnických osob, které ji dosud nemají. Patřit mezi ně mají i zájmové spolky a bytová družstva nebo společenství vlastníků bytových jednotek.

Zeman podepsal možnost předčasných důchodů pro záchranáře a podnikové hasiče

Zdravotničtí záchranáři a podnikoví hasiči budou moci od ledna předčasně odcházet do důchodu bez krácení penze. Nárok zakotví novela, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Předloha měla původně jen opravovat dříve přijatou, ale nepoužitelnou úpravu předčasných záchranářských penzí. Součástí novely je také snížení penzí vybraným prominentům bývalého komunistickému režimu. Jejím dalším cílem je rozšíření nároku na příspěvek 500 korun k důchodu za vychované dítě.

Dřívější penzi bez krácení částky nyní mají jen horníci z hlubinných dolů. Nově budou mít tuto možnost, a to až o pět let, podle novely podnikoví hasiči a členové výjezdových skupin a operátoři středisek zdravotnické záchranné služby a také záchranáři horské služby. Po odpracování 4400 směn, tedy zhruba 20 let, by tito pracovníci mohli podle předlohy chodit na odpočinek o dva a půl roku dříve. Za každých dalších 74 směn by přibyl ještě měsíc až do hraničních pěti let. Plný nárok by tak vznikl zhruba po 30 letech práce.

Opoziční poslanci ANO upozorňovali na to, že nynější vládní návrh obsahuje horší parametry, než jaké byly v úpravě předčasných záchranářských penzí schválené v minulém volebním období. Plný nárok měli mít záchranáři po 20 letech práce.

Předčasné penze i pro podnikové hasiče prosadili do novely senátoři. Poukazovali na to, že na rozdíl od republikových hasičů a stejně jako zdravotničtí záchranáři nemají rentu ani výsluhy.

Zaměstnavatelům se u záchranářů a hasičů s právem na předčasný důchod podle novely zvedne do roku 2026 postupně sazba důchodových odvodů z nynějších 21,5 procenta na 26,5 procenta. Příští rok budou odvádět 23,5 procenta.

Rozšíření takzvaného výchovného se do předlohy dostalo poslaneckým návrhem ve Sněmovně. Příspěvek 500 korun k penzi za vychované dítě budou od ledna dostávat podle novely i lidé, kteří vstoupili do starobní penze z invalidního důchodu, ale nesplnili podmínku pro potřebnou dobu pojištění. Předloha navíc zamezí krácení výchovného při souběhu starobního důchodu s vdovským nebo vdoveckým důchodem.

Související

Více souvisejících

zákony Miloš Zeman elektronická evidence tržeb EET děti

Aktuálně se děje

před 53 minutami

před 2 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 10 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

včera

včera

Aktualizováno 20. prosince 2024 22:35

Do davu lidí na trzích v Magdeburgu najelo auto

Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

20. prosince 2024 22:32

20. prosince 2024 21:43

Prezident Pavel telefonicky hovořil se Zelenským

Prezident Petr Pavel uskutečnil telefonický hovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, během kterého se zaměřili na klíčová témata spojená s vojenskou podporou Ukrajiny. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy