Ministerstvo zdravotnictví navrhuje, aby všem lidem s pozitivním testem na covid-19 už nebyla automaticky nařizována sedmidenní izolace. Lékaři nebo hygienici mají rozhodnout podle rizika. Vyplývá to z návrhu vyhlášky, který ministerstvo připravilo a zveřejnilo k připomínkám. Záměrem úřadu je podle mluvčího Ondřeje Jakoba, aby změna platila od dubna. Podle úřadu reflektuje i praxi v dalších zemích, souhlasí s ní i odborníci, kteří ministrovi radí.
"Samotným cílem vyhlášky pak je to, aby se léčení covid-19 vrátilo do rukou lékařů," sdělil ČTK Jakob. Ti budou mít nově povinnost zhodnotit zdravotní rizika. Podle něj bude začátek platnosti záležet na legislativním procesu. Po zveřejnění návrhu vyhlášky mají ostatní ministerstva a další instituce a organizace 15 dní na zaslání připomínek, které potom ministerstvo posoudí. Vyhlášku už dál nemusí schvalovat vláda ani Sněmovna.
Se změnou podle Romana Chlíbka, který tento poradní orgán vede, souhlasil i Národní institut pro zvládání pandemie (NIZP), kterým ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) své rozhodování o protiepidemických opatření zaštiťuje.
"Stávající a předpokládaný další vývoj pandemie covid-19 nám dává možnost od povinného vyžadování izolace u všech covid pozitivních ustoupit a případně jí nařizovat jen za specifických okolností, kdy je to nezbytně nutné," sdělil ČTK epidemiolog Rastislav Maďar, který je členm NIZP. Některé země už podle něj povinnou izolaci nevyžadují, nemělo by to tak podle něj vést ke stigmatizaci či omezením českých občanů při cestách do zahraničí.
Za ideální by považoval sjednocení pravidel v rámci EU. "Osobně jsem po předchozích zkušenostech už trochu skeptický, jestli toho půjde dosáhnout. Stejně jako se nebyla EU schopna nedávno včas domluvit na společném postupu všech zemí schengenského prostoru u přijíždějících z Číny," dodal.
Ministerstvo v důvodové zprávě k návrhu uvádí, že v současné době už je dostatek informací o hlavních epidemiologických charakteristikách covidu-19 a populace má získanou určitou imunitu proděláním nemoci či očkováním. Míra rizika se posoudí podle zdravotního stavu pacienta, jeho okolí nebo vykonávané práce, vyšší je u pracovníků ve zdravotnictví nebo pobytových sociálních službách. Roli bude hrát také možnost nosit v práci respirátor.
Podmínky izolace a karantény se za tři roky pandemie covidu-19 měnily. První pacienti byli důsledně izolovaní v nemocnicích. Nejdříve byla izolace 14denní a všem kontaktům nakaženého se nařizovala karanténa. V současné době platí, že po pozitivním PCR testu nebo antigenním testu provedeném zdravotníkem má pacient nařízenou sedmidenní izolaci. Karantény byly zrušeny zhruba před rokem.
Od začátku epidemie nového typu koronaviru v březnu 2020 bylo v Česku potvrzeno celkem 4,606.824 případů nákazy, včetně reinfekcí. V posledních týdnech počty případů opět stoupají, pondělních 1823 je nejvíc od konce října loňského roku. Počet hospitalizovaných lidí se v tomto týdnu přiblížil 700, naposledy jich bylo více koncem roku 2022. Ve vážném stavu jsou ale jen desítky hospitalizovaných.
Základní očkování proti onemocnění má 6,9 milionu lidí, asi 4,36 milionu lidí si nechalo dát první posilující dávku a zhruba 796.000 lidí i druhou posilující dávku.
Související
Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?
Záhadná cesta nové mutace covidu: Cikáda dva roky mutovala v těle pacienta, pak se začala šířit
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , ministerstvo zdravotnictví
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Bělorusko po ultimátu Kyjeva stáhlo opakovače signálu. Lukašenko odolává tlaku Putina na zapojení se do války
před 1 hodinou
Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých
před 2 hodinami
Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké
před 2 hodinami
Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste
před 3 hodinami
Spor pokračuje. Prezident je automaticky vedoucím delegace, prohlásil Pavel. Macinka je proti
před 4 hodinami
Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán
před 5 hodinami
Přeživší zemětřesení popsali chvíle hrůzy a destrukce. Venezuele nabízí pomoc celý svět
před 6 hodinami
Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé
před 6 hodinami
Zemětřesení nemohlo přijít v horší chvíli. Venezuela se potácí nad propastí
před 7 hodinami
Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš
před 8 hodinami
Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000
před 9 hodinami
Počasí o víkendu: Do Česka dorazí extrémní vedra, teploty vyrostou až na 40 stupňů
včera
Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání
včera
Rutte vyvolal v Itálii bouři. Prozradil, že Řím umožnil stovkám amerických letadel zasahovat v Íránu
včera
Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu
včera
Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří
včera
Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy
včera
Bezodkladně zajistěte účast Pavla na summitu NATO, nařídil vládě Ústavní soud
včera
V extrémním počasí se peče sto milionů Evropanů. WHO varuje před vážnými dopady veder na zdraví
včera
Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.
Zdroj: Libor Novák