O křesla ve vedení ČSSD se utká sedm žen

Vlasta Bohdalová (53) vstoupila do České strany sociálně demokratické po její obnově v roce 1990. Zpočátku se věnovala především komunální politice, v roce 1995 byla zvolena radní Českých Budějovic, o rok později přijala práci poradkyně místopředsedkyně sněmovny Petry Buzkové (ČSSD).

V roce 1998 se stala náměstkyní primátora Českých Budějovic pro oblast školství, sociální věci, kulturu a sport. Do Poslanecké sněmovny vstoupila po volbách v roce 2006. V současné době je stínovou ministryní školství za ČSSD, místopředsedkyní výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a členkou kontrolního (petičního) výboru. Zasedá ve sněmovní volební komisi a stálé komisi pro rodinu a rovné příležitosti.

Další favoritkou březnových vnitrostranických voleb je bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová (62). Ta se proslavila především svou kritikou nejvyšší státní zástupkyně Renáty Vesecké, kterou označila za členku justiční mafie. Benešová absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze v roce 1971. Od té doby až do roku 1991 pracovala na okresní prokuratuře v Kladně. O tři roky později se stala prokurátorkou Vrchního státního zastupitelství v Praze. V lednu 1999 jí ministr spravedlnosti Otakar Motejl nabídl funkci Nejvyšší státní zástupkyně ČR, kterou zastávala od 15. ledna 1999 až do 29. září 2005, kdy byla na návrh ministra Pavla Němce (ODS) z funkce odvolána. Po odvolání se vrátila do advokacie, kde působí doposud.

Ve vedení strany by chtěla usednout i bývalá ministryně zdravotnictví a hejtmanka Plzeňského kraje Milada Emmerová (66). Ta vstoupila do politiky již před rokem 1989, byla členkou komunistické strany. Do ČSSD vstoupila v roce 1994, o dva roky později se stala poslankyní parlamentu.

Funkci ministryně zdravotnictví vykonávala ve vládách Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka v letech 2004 až 2005. V roce 2005 a 2006 zastávala funkci náměstkyně ředitelky plzeňské nemocnice. Plzeňskou hejtmankou se stala v roce 2008, o dva roky později se však stala poslankyní a svého hejtmanství se vzdala.

O funkci místopředsedy ČSSD v březnových volbách zabojuje i místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (56). Komunální politice se věnovala od roku 1986, do ČSSD vstoupila v roce 1997, o pět let později byla zvolená do Senátu, kde působí doposud. Nyní je zároveň členkou politického grémia strany. Od roku 2010 je odbornou mluvčí stínové vlády sociální demokracie pro vědu a výzkum.

Gajdůšková se narodila 15. dubna 1954 v Praze, je vdaná. Vystudovala Pedagogickou fakultu v Ostravě a Vysokou školu ekonomickou v Praze.

"Můj životní postoj je obhajoba práv sociálně slabších skupin, které mají omezené šance, ať jsou to ženy a zvláště ženy samoživitelky, nebo důchodci a zdravotně postižení, kteří již nemají tolik sil na překonávání obtíží a problémů, které před ně staví tato doba, například neustálé změny v legislativě," prohlašuje o sobě další kandidátka na post ve vedení ČSSD Ludmila Navrátilová (45).

Do ČSSD vstoupila v roce 2000, členkou jiné strany nikdy nebyla. V roce 2009 přijala funkci poslankyně po Radko Martínkovi, který se stal hejtmanem v Pardubickém kraji. Navrátilová pochází ze Skutče v okresu Chrudim, je vdaná a má dvě dcery.

Šestou kandidátkou na post místopředsedkyně strany je senátorka Božena Sekaninová (53). Do ČSSD vstoupila v roce 1991, o sedm let později se stala místostarostkou Prostějova. Ve funkci se věnovala především oblasti kultury, vzdělávání a sociální politice.

V roce 2006 zvítězila ve volbách do Senátu za volební obvod Prostějov. Jako senátorka se věnuje především práci ve výboru pro zdravotnictví a sociální politiku a v komisi pro rozvoj venkova. Je rozvedená, má dvě dospělé děti.

Poslední a zároveň nejmladší ženskou uchazečkou o křeslo v předsednictvu ČSSD je Dana Váhalová (44). Vystudovala Filozofickou fakultu v Ostravě. Do ČSSD vstoupila v roce 1998. O šest let později byla zvolena do zastupitelstva Moravskoslezského kraje. V roce 2009 kandidovala neúspěšně do funkce místopředsedkyně strany. V roce 2010 byla zvolena poslankyní.