Česká diplomacie odvrací útoky: Hlasovali jsme proti Palestině, aby byl mír

Praha - Ve středu by si měli opět srdečně potřást pravicí český premiér Petr Nečas (ODS) a jeho izraelský protějšek Benjamin Netanjahu. Blízkovýchodní ministerský předseda má přijet do České republiky poděkovat za to, čemu vláda říká konzistentní a opozice krátkozraká politika česko-izraelské náklonnosti.

Benjamin Netanjahu, šéf pravicové strany Likud a premiér Izraele, přijel do České republiky prvně v dubnu loňského roku. Bibi, jak se mu přezdívá, se tak stal prvním premiérem židovského státu, který Prahu navštívil. Podruhé se tu zastaví příští týden ve středu při své cestě do Německa, kde se uskuteční mezivládní jednání Německa a Izraele. Netanjahu chce premiérovi Nečasovi osobně poděkovat za české NE pro pozorovatelský status Palestiny v rámci OSN. Česká republika byla minulý čtvrtek jedinou evropskou zemí, která se proti Palestině postavila.

V oficiálním stanovisku ministerstva zahraničních věcí zaznělo, že hlasování pro Palestinu coby pozorovatelský stát, který se smí účastnit jednání OSN, by bylo jednostranným aktem podpory, jaký nemůže prospět procesu vzniku dvou samostatných států, Izraele a Palestiny.

"Česká republika je přesvědčena, že společného cíle – kterým je stát Izrael a nezávislý, demokratický, souvislý a životaschopný stát Palestina, žijící vedle sebe v míru a bezpečí – může být dosaženo pouze přímými jednáními. Nesouhlasíme s žádnými jednostrannými kroky, které mohou poškodit či ohrozit mírový proces. Republika hlasovala proti palestinskému návrhu na udělení statusu nečlenského pozorovatelského státu, protože se obává, že by mohl vyústit v další odklad obnovení mírového procesu," deklarovalo ministerstvo.

Dostalo se mu ovšem ostré kritiky ze strany opozice, která naopak dlouhodobému stranění Izraeli považuje za nerozumné. "Chování českých zástupců potvrzuje již dlouhodobější jednostrannou, krátkozrakou a neperspektivní politiku nynější české vlády. Fakticky popírá základní myšlenku řešení tohoto konfliktu vznikem dvou států – Izrael a Palestina. Pokládáme za chybu, že česká vláda nevyužila možnosti se při hlasování zdržet," vyjádřila své rozhořčení ČSSD coby nejsilnější opoziční strana.

Sociální demokraté mají pravdu v tom, že vztahy České republiky a Izraele jsou nadstandardní. Toto spojenectví utvrzuje i fakt, že česká vláda chce být za dobře se Spojenými státy, a ty jsou dlouhodobým příznivcem Izraele. Česká republika i USA vyjadřovaly podporu Izraeli rovněž během listopadu, kdy se rozhořel konflikt mezi oběma blízkovýchodními zeměmi s obnovenou intenzitou.

Ozbrojený střet mezi hnutím Hamas a Izraelem trval týden a 21. listopadu ho ukončilo příměří mezi oběma stranami, o které se výrazně zasloužila egyptská intervence. Boje si vyžádaly zhruba 160 obětí. Rozhovory o příměří mezi představiteli Izraele a Hamasu týž den dopoledne vážně narušil bombový atentát spáchaný na izraelský autobus, při kterém byly zraněny desítky cestujících.

Premiér Nečas neváhal a palestinský útok oficiálně odsoudil a označil ho za barbarství. "Státu Izrael nikdo nemůže upřít právo na sebeobranu před takovými útoky, o čemž jsem již o víkendu ujistil pana premiéra Benjamina Netanjahua," prohlásil tehdy Nečas.

Problémy mezi Izraelem a Palestinou se neprojevují jen na úrovni ozbrojených střetů. Na jaře 2011 rozhovory uvízly na skutečnosti, že Izrael odmítal zastavit rozšiřování svých osad na okupovaných územích. Palestina kontrovala s tím, že veškerá jednání v tom případě postrádají smysl. Ještě v dubnu oba státy stihly konflikt vyostřit vojenskými prostředky a vyměnily si pár protitankových střel a raket.

Zájem obou zemí se vloni přesunul právě na situaci kolem OSN, protože Palestina deklarovala svůj cíl požádat o nečlenský pozorovatelský status. Popudila tak celý trojlístek spojenců USA-Izrael-Česká republika. Netanjahu se tehdy nechal slyšet, že Palestina bojkotuje mírový proces, protože odmítá uznat stát Izrael a jeho hranice. Palestina zase vzkázala, že problémem je neustávající expanze Netanjahuovy země na okupované území. Členské státy OSN se minulý týden nakonec většinou hlasů shodly, že Palestině umožní, aby se jednání organizace účastnila.

Česká republika se k takovému postoji nepřidala, čímž stvrdila slova Netanjahua z letošního května. "Česká republika je nejlepší přítel Izraele v Evropě," uvedl. Nečas k tomu dodal, že vztahy mezi Izraelem a Českem jsou vynikající, silné a stále se prohlubující.

O neochvějném českém přátelství by měl mít Nečas příležitost přesvědčit Netanjahua osobně již ve středu. Stane se tak zhruba týden poté, co ve svém úřadě přivítal americkou ministryni zahraničí Hillary Clintonovou, která tu lobbovala za firmu Westinghouse, adepta na dostavbu Temelína.

Související

Filip Turek

Turek ve vládě bude, věří Macinka. Pavla požádal o další schůzku

Motoristé trvají na vládním angažmá poslance Filipa Turka, který by se podle posledního návrhu měl nakonec stát ministrem životního prostředí. Předseda strany Petr Macinka v pořadu Za pět minut dvanáct na televizi Nova řekl, že neexistují důvody, které by bránily jmenování Turka do funkce. 
Petr Macinka a Filip Turek Komentář

Turek, nebo Macinka? Je to vlastně jedno, Babiš riskuje národní bezpečnost

Úvahy o dosazení Filipa Turka či Petra Macinky do čela české diplomacie vyvolávají vážné pochybnosti o tom, zda ještě platí, že ministr musí mít zkušenosti, důvěryhodnost a elementární profesionální vystupování. Oba kandidáti postrádají praxi i autoritu potřebnou k řízení složitého resortu klíčového pro obraz i bezpečnost země. Nahrazovat odbornost politickou improvizací je hazard, který může poškodit reputaci státu, oslabit jeho pozici mezi spojenci a ohrozit národní bezpečnost.

Více souvisejících

ministerstvo zahraničí Petr Nečas Benjamin Netanjahu

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 51 minutami

Bundeswehr, ilustrační fotografie.

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Platy v IT v roce 2025: Jak si stojí programátoři, datoví analytici a specialisté na AI

IT sektor i v roce 2025 potvrzuje, že patří k nejdynamičtějším odvětvím ekonomiky. Firmy napříč obory bojují o zkušené vývojáře, datové analytiky i specialisty na umělou inteligenci – a to se odráží na jejich odměňování. Přinášíme vám aktuální přehled platů v IT a vysvětlíme, proč je technické vzdělání stále jednou z nejlepších investic do budoucnosti.

před 3 hodinami

Adam Vojtěch

Zemětřesení ve VZP: Vojtěch bleskově obměňuje správní radu, končí Kalousek i Skopeček

Krátce po svém jmenování přistupuje nová vláda Andreje Babiše k prvnímu zásadnímu personálnímu řezu. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) navrhl radikální obměnu vládní části správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Z deseti členů, které do tohoto třicetičlenného orgánu deleguje kabinet, jich má sedm skončit úplně. Nejsledovanějším jménem mezi odvolanými je bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

před 4 hodinami

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Babišova vláda začala úřadovat. Odmítla emisní povolenky ETS 2 i migrační pakt

Nově zformovaná vládní koalice pod vedením premiéra Andreje Babiše (ANO) na svém úterním zasedání jasně deklarovala změnu kurzu v evropské i domácí politice. Kabinet složený ze zástupců hnutí ANO, SPD a Přísahy a Motoristů oficiálně odmítl zavedení nového systému emisních povolenek ETS 2 a vyslovil se proti migračnímu paktu EU. Zároveň se potvrdilo, že země vstoupí do roku 2026 v rozpočtovém provizoriu.

před 5 hodinami

BBC

BBC jde do boje. Trumpovu žalobu o čtvrt bilionu za sestřih projevu rázně odmítá

Britská veřejnoprávní stanice BBC oficiálně potvrdila, že se bude u soudu bránit žalobě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten v pondělí na Floridě podal žalobu o astronomických 10 miliard dolarů (přibližně 230 miliard korun). Jádrem sporu je kontroverzní sestřih Trumpova projevu ze 6. ledna 2021 v dokumentárním pořadu Panorama, který byl ve Velké Británii odvysílán před americkými volbami v roce 2024.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Politico: Unijní summit v ohrožení. Belgie odmítá půjčku Ukrajině z ruských peněz, Česko ji podpořilo

Evropská unie se ocitla v patové situaci jen dva dny před klíčovým summitem lídrů v Bruselu. Belgická vláda v pondělí večer odmítla poslední balík ústupků ze strany Evropské komise, který měl odblokovat obří půjčku pro Ukrajinu ve výši 210 miliard eur (přes 5 bilionů korun). Půjčka má být kryta zmrazenými aktivy ruské centrální banky, z nichž drtivá většina leží v bruselském depozitáři Euroclear.

před 8 hodinami

Dmitrij Peskov na summitu Rusko Afrika 2023

Rusko odmítá vánoční příměří na Ukrajině

Ruské vedení se v úterý chladně vyjádřilo k návrhu na vánoční klid zbraní, který podpořil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova závisí jakékoli dočasné zastavení bojů na tom, zda se podaří dosáhnout širší a trvalé mírové dohody, o kterou usiluje administrativa budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Babišova vláda nastupuje. Slibuje levnější energie, nižší daně, stopku migračnímu paktu a emisním povolenekám

Česká republika má novou vládu. Prezident Petr Pavel v pondělí jmenoval kabinet Andreje Babiše (ANO), který se opírá o koaliční spolupráci hnutí ANO, Motoristů a SPD. Nový premiér i jeho ministři ihned po jmenování avizovali smršť opatření, která mají domácnostem i firmám ulevit od vysokých nákladů a zvrátit některé kroky předchozího kabinetu. A jednat se o nich začne už dnes.

před 10 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Mírová jednání v Berlíně: Co přinesla a co bude nyní následovat?

Jednání o míru na Ukrajině, která proběhla tento týden v Berlíně za účasti amerických vyjednavačů, ukrajinského prezidenta a evropských lídrů, skončila se smíšenými výsledky. Přestože v otázce bezpečnostních záruk došlo k výraznému posunu, nejcitlivější body zůstávají i nadále nevyřešeny.

před 11 hodinami

Policie Austrálie

Útočníky z pláže Bondi poháněla ideologie Islámského státu, absolvovali výcvik na Filipínách

Dvojice útočníků, otec a syn, kteří v neděli během židovského svátku Chanuka rozpoutali masakr na slavné australské pláži Bondi Beach, byla vedena ideologií Islámského státu (ISIS). Podle nejnovějších zjištění vyšetřovatelů oba muži nedávno navštívili jih Filipín, oblast dlouhodobě sužovanou islámským extremismem, kde zřejmě absolvovali vojenský výcvik.

před 13 hodinami

včera

Steve Witkoff a Donald Trump

USA: Ukrajina dostane záruky podobné členství v NATO. Rusko s jejím vstupem do EU souhlasí

Američtí představitelé, kteří se účastnili víkendových jednání s evropskými a ukrajinskými lídry v Berlíně, tvrdí, že mírové rozhovory s Ruskem jsou „velmi pozitivní“. Podle nich je vyřešeno již 90 % sporných bodů a Rusko by dokonce bylo ochotno akceptovat vstup Ukrajiny do Evropské unie. Navzdory tomuto optimismu však stále přetrvává zásadní neshoda ohledně budoucího uspořádání ukrajinského území.

včera

Už to není jen Ukrajina. Frontová linie je všude a hrozba z Ruska stále sílí, varovala nová šéfka MI6

Nová ředitelka britské tajné služby MI6, Blaise Metreweli, ve svém prvním veřejném projevu varovala před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a zdůraznila, že Spojené království čelí nové „éře nejistoty“, kde se přepisují pravidla konfliktu. Metreweli, která je první ženou v čele britské tajné služby, označila ruský přístup k mezinárodním vztahům za hluboce znepokojivý.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy