Zeman versus Schwarzenberg: Kdo víc lže?

Praha - TN.cz si posvítilo na výroky prezidentských kandidátů Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga. Vybrali jsem deset klíčových témat a ohodnotili postoje kandidátů vzhledem k vládní politice a právnímu řádu. A výsledek? 7:5 pro Zemana.

1. AMNESTIE A MILOSTI

Miloš Zeman„Nesouhlasím s novoroční amnestií. Nesouhlasím s tím, že se týká i lidí, kteří jsou podezřelí z tunelování, jak je tomu například v případě konkurzního soudce Berky. Jsem zásadní odpůrce amnestií, protože se domnívám, že jde o monarchistický přežitek z feudálních dob, který v demokratickém republikánském zřízení nemá žádné opodstatnění."

Karel Schwarzenberg"Dnešní ústavní realita vyžaduje, aby když má vláda odpovědnost, byla informovaná a kontrasignace premiéra není pouze potvrzení, že vláda provede amnestii, nýbrž že by ji měla předtím, když odpovídá, prozkoumat. Musím říci, že mě tento postup velice pobouřil."

Hodnocení TN.cz: MZ 1 - 0 KSTěsně po vyhlášení novoroční amnestie ji Schwarzenberg přivítal, až později, když začínalo být jasné, do jakých kauz zasáhne, obrátil a spolu s celou TOP 09 se distancoval. V obecné rovině je Schwarzenberg přívržencem amnestie i milostí, Miloš Zeman nikoli. Schwarzenberg dokonce prohlásil, že milost je mnohdy „jediná možnost, jak zajistit spravedlivost." Tím nedává dobrou vizitku českému soudnictví, protože naznačuje, že nevynáší adekvátní rozsudky. Z jeho slov lze předpokládat, že by podporoval zásahy moci výkonné do moci soudní, proto je vítězem tohoto kola Miloš Zeman.

2. CÍRKEVNÍ RESTITUCE

Miloš Zeman„Jsem přesvědčen, že v této otázce by mělo být vypsáno referendum, protože jde o 130 milionů korun, které se budou platit z daní nás všech. Nechť většina občanů rozhodne, jestli si přeje tento majetek vrátit."

Karel Schwarzenberg„V případě církevních restitucí jde o otázku, jestli v České republice vládne právo, či libovůle. My přece nerozhodujeme, jestli má někdo na něco nárok, ale zda něco vrátíme, nebo si ukradené ponecháme. Jde o to, jestli se konečně dopracujeme k tomu, že překonáme politické zájmy a populistické úspěchy."

Hodnocení TN.cz: MZ 0 - 0 KSCírkevní restituce vyvolávají ve společnosti rozporuplné reakce, s jejich podobou nebyla spokojená část veřejnosti, opozice ani prezident Václav Klaus. Základní výtky jsou dvě: Česká republika není v optimální ekonomické kondici, aby si takové výdaje měla dovolit, plnění restitučního zákona by mělo být o pár let odloženo. Druhý problém je v prolomení roku 1948, majetkového dorovnání se totiž dostane i některým církvím, které vznikly po roce 1989, tudíž jim nemohli komunisté nic zabavit. Na druhou stranu je žádoucí, aby došlo k odluce církví od státu. Zeman by nechal rozhodování na občanech, ale k čemu bychom pak měli parlamentní demokracii, kdyby se zříkala zodpovědnosti? Nula pro oba pány.

3. EVROPSKÁ UNIE

Miloš Zeman„Já sám se označuji za eurofederalistu, ale vždy dodávám, že eurofederalista není ten, kdo podporuje unitární evropský superstát. Často přijímám řadu velvyslanců a vždycky jim cituji výrok Charlese de Gaulla: „Je těžké vládnout zemi, která má tři sta druhů sýrů." Dodávám, že si ale nepřeji, aby existoval jednotný evropský sýr, jednotné evropské pivo nebo jednotné evropské úsporné žárovky."

Karel Schwarzenberg„Soustředím se na posílení postavení a vlivu České republiky v rámci EU, především v procesu rozhodování o jejím budoucím uspořádání. Pojem EU jako superstát je mi cizí. Budu se zasazovat o Unii, která je pro občany a ve které každý národ bude mít své důstojné postavení."

Hodnocení TN.cz: MZ 1 - 1 KSOba kandidáti jsou proevropsky naladění, takže ať už bude zvolen kdokoli, Česká republika by ve své unijní politice měla začít hovořit jednotným hlasem. Na rozdíl od stávající situace, kde se střetá proevropská vláda se skalním unijním kritikem Václavem Klausem. Zeman a Schwarzenberg se shodnou i v otázce zavedení eura: měli bychom ho přijmout, ale až na to budeme hospodářsky připraveni, nejdříve v roce 2017. Bod získávají oba.

4. VLÁDA S KSČM

Miloš Zeman"Samozřejmě, že je to pro mě naprosto představitelné, protože každý rozumný politik musí respektovat vůli voličů."

Karel Schwarzenberg"Je-li prezident postaven před situaci, že vládu je možné vytvořit pouze se součástí komunistů, tak samozřejmě budu respektovat Ústavu."

Hodnocení TN.cz: MZ 1 - 1 KSNa rozdíl třeba od vypadlé kandidátky Zuzany Rothové (KDU-ČSL), která byla připravena složit funkci, aby nemusela jmenovat vládu s podílem komunistů, oba adepti do druhého kola prezidentské volby vyslovili záměr respektovat vůli voličů a Ústavu. I když se to nejen studentům z jižních Čech nemusí líbit, nerespektování výsledků svobodných voleb je přesně ten postup, který komunistům vyčítají. Po bodu pro oba kandidáty.

5. ROZSAH PREZIDENTSKÝCH PRAVOMOCÍ

Miloš Zeman„Prezident má dva druhy pravomocí – formální a neformální. Formální definuje Ústava a neformální závisí na jeho schopnostech komunikovat a dosahovat dohod. První československá ústava z roku 1920 dávala Masarykovi velmi omezené pravomoci, ale i navzdory tomu se stal uznávanou a vlivnou osobností. Proto si myslím, že současné pravomoci jsou dostačující."

Karel Schwarzenberg„Zásadně bychom se neměli pokoušet změnit postavení prezidenta republiky v pouhého státního notáře."

Hodnocení TN.cz: MZ 1 - 0 KSSchwarzenberg by rád viděl posílení prezidentských pravomocí, například by si přál, aby bylo pro sněmovnu náročnější přehlasovat veto hlavy státu. Nechce ani výběrová řízení na členy rady České národní banky, dále by je rád jmenoval, a nemyslí si, že by prezident měl bezodkladně podepisovat mezinárodní smlouvy, které odsouhlasí vláda. Zeman se naopak domnívá, že výběrová řízení do ČNB jsou správná a že by prezident měl hovořit stejným jazykem jako vládní kabinet. Česká republika je parlamentní demokracií, reálná moc tedy spočívá v rukou zákonodárného sboru a vlády. V takovém právním prostředí by posílení prezidentských pravomocí bylo obtížně prosaditelné a zároveň kontraproduktivní. Bod pro Zemana.

6. SOCIÁLNÍ STÁT (důchodová reforma, školné na VŠ, vyšší DPH, zdravotnictví)

Miloš Zeman„Nemám nic proti zvyšování daně z luxusních výrobků, ale myslím si, že u základních potravin a léků by měla být DPH snížena. Zastávám názor, že společnost by měla pomáhat především svým slabým členům, což jsou na jedné straně děti a na straně druhé důchodci. Co se týče II. pilíře důchodové reformy, já se především domnívám, že je, jak tomu říkají mafiáni, poslední neohlodaná kost. To znamená poslední možnost, jak tady něco vytunelovat."

Karel Schwarzenberg„Současná hospodářská krize se bezpochyby protáhne na několik let. A jelikož je politika pouze uměním možného, jsme nuceni sáhnout i ke krokům, které sami nevítáme, tedy i ke zvýšení DPH. Vzhledem k současnému demografickému vývoji nám nezbývá ani nic jiného než postupně zvedat věk odchodu do důchodu. Také je iluze myslet si, že stát je jedinou zárukou důchodového zabezpečení. Dva pilíře jsou stabilnější."

Hodnocení TN.cz: MZ 1 - 1 KSV otázce sociálního státu zastávají kandidáti stanoviska, která odpovídají jejich stranické příchylnosti. Zeman souzní s levicovou rétorikou, chtěl by, aby stát pečoval o ekonomicky slabší obyvatele, Schwarzenberg zase potvrzuje středopravicové hodnoty: zvýšení zásluhovosti u důchodů, vlastní aktivita u zabezpečení na stáří. Zároveň je na rozdíl od Zemana zastáncem zavedení školného na vysokých školách, byť jeho skalní podporovatelé jsou právě univerzitní studenti. Česká republika v Ústavě deklaruje bezplatné vzdělání pro všechny a rovný přístup ke zdravotnické péči, ale vláda také musí účinně bojovat s vysokým státním dluhem a trvající hospodářskou recesí. Nerozhodně, oba mají bod.

7. ADOPCE DĚTÍ HOMOSEXUÁLNÍMI PÁRY

Miloš Zeman„Umožní-li adopce příjemnější život dítěte v rodině, která ho touto adopcí získá, než je tomu v dnešních dětských domovech, pak adopci doporučuji."

Karel Schwarzenberg„Prvotním zájmem musí být dítě, nikoli uspokojení, byť sebelepších, rodičovských instinktů. A děti potřebují otce i matku, dva otcové nebo dvě matky druhého rodiče nenahradí. Zažil jsem však, že i homosexuální páry vychovávaly děti velice dobře. Stále si nicméně myslím, že to může fungovat spíše jako nouzové řešení."

Hodnocení TN.cz: MZ 0 - 0 KSPředvolební kampaň Karla Schwarzenberga stojí na jeho zpodobení coby punkového rebela, který nejde s konzervativním proudem a cílí na mladé lidi. V tomto ohledu ho v otázce adopcí homosexuálními páry předbíhá Zeman, protože vyjádřil smířlivější stanovisko a vyšší míru tolerance. Na druhou stranu, v jiném rozhovoru Zeman na stejnou otázku odpověděl, že takové adopce nepodporuje, a Schwarzenberg v roce 2006 coby tehdejší senátor hlasoval pro registrované partnerství. Kvůli neschopnosti udržet konstantní názor – nula bodů pro oba.

8. CELOSTÁTNÍ REFERENDUM, POSÍLENÍ OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI

Miloš Zeman„Preferuji rozšíření práv občanů změnou volebního zákona tak, aby občané mohli vybírat svoje politické reprezentanty i tehdy, jestliže tito kandidáti nebudou preferováni stranickými sekretariáty. Ať prostřednictvím referenda v daném volebním kraji občané sami rozhodnou, jestli poslanec má, nebo nemá být odvolán."

Karel Schwarzenberg„Jak známo, velký vynálezce a propagátor referenda byl původně Louis-Napoleon, později Napoleon III., který vlastně zrušil republiku a dosadil sám sebe za císaře díky různým referendům. Obávám se, že ještě stav policie a soudnictví u nás není takový, abychom již dneska mohli zavést nižší hranici pro platnost místního referenda."

Hodnocení TN.cz: MZ 1 - 0 KSRealizace referenda stojí stát peníze, v některých případech se však jedná o jediný způsob, jak lze prosadit občanskou vůli. Čerstvým dokladem je referendum na Praze 7, které se konalo zároveň s prvním kolem prezidentských voleb a kde místní obyvatelé zatrhli radnici plány na stavbu dvojnásobně předražené radnice. Kdyby mohli voliči sebrat mandát poslancům, které svými hlasy do sněmovny poslali, vyřešila by se stávající situace, kdy se zákonodárci (od)souzení za korupci drží svých mandátů zuby nehty, ať už je to David Rath nebo Roman Pekárek. Přímá volba prezidenta je velice obdobným nástrojem vyjádření všelidové vůle jako referendum, proto je zarážející, že se Karel Schwarzenberg obává, že český hlas lidu není dostatečně vyzrálý. Bod pro Miloše Zemana.

9. EUTANÁZIE

Miloš Zeman„Ne."

Karel Schwarzenbeg„Nadále by měl platit zákaz usmrcení. Nepovažuji ale za eutanázii, když se vysadí přístroje, které uměle prodlužují život."

Hodnocení TN.cz: MZ 1 - 1 KSEutanázie není v českém právním řádu povolena. Přestože je Česká republika tradičně sekulárním státem, téma ukončení lidského života vyvolává kontroverze. Jedná se zároveň o tematickou oblast, na níž se kandidáti výjimečně shodnou, boj je nerozhodný a bod náleží oběma.

10. SENÁT

Miloš Zeman"Jestliže Senát nejde zrušit, transformujeme ho do nějaké funkční podoby. Pokud ta bestie nebude vyhladověna, tak je lépe ji transformovat do krotkého a užitečného zvířátka."

Karel Schwarzenberg„Senát dělá velice užitečnou práci."

Hodnocení TN.cz: MZ 0 - 1 KSHorní komora Parlamentu, tedy Senát, by měla dohlížet na soulad zákonných návrhů s ústavním pořádkem. Sama také návrhy předkládá. Může odmítnout zákon, který schválí poslanci, ovšem pro sněmovnu je poměrně snadné senátorské veto přehlasovat, stačí sto jednička. Zeman považuje Senát za zbytečně drahý luxus, Schwarzenberg by chtěl, aby se podmínky přehlasování senátorského nesouhlasu zpřísnili. Tím by se vytvořil pevnější dohledový rámec nad sněmovnou a dalo by se zabránit takzvaným přílepkům, například že odškodnění klientů zkrachovalých bank je řešeno v zákoně o státních symbolech. Bod pro Schwarzenberga.

Výsledné skóre srovnání: Miloš Zeman 7 - 5 Karel Schwarzenberg.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Motoristé a SPD se nebrání společnému prezidentskému kandidátovi

Motoristé i zástupci SPD jsou připraveni debatovat o společném kandidátovi současné vládní koalice pro prezidentské volby v roce 2028. O této strategii se v sobotu zmínil premiér Andrej Babiš (ANO), který v minulé volbě prohrál se současným prezidentem Petrem Pavlem. Ten nevylučuje opětovnou kandidaturu. 
Petr Pavel

Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře

Prezident Petr Pavel naznačil, že bude znovu kandidovat do funkce prezidenta. Navázal by tak na své předchůdce Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, protože všichni působili na Pražském hradě po dobu dvou funkčních období. Příští prezidentské volby se uskuteční přesně za dva roky v lednu 2028.  

Více souvisejících

prezident čr Karel Schwarzenberg Miloš Zeman

Aktuálně se děje

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

včera

Petr Macinka

Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi

Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil v úterý na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku s neobvykle přímočarým projevem. U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítl opakovat diplomatické fráze a svůj apel adresoval přímo ruskému šéfovi diplomacie Sergeji Lavrovovi, i když ten v sále osobně přítomen nebyl.

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny

U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s emotivním videoprojevem, v němž vyzval Donalda Trumpa k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj zdůraznil, že Vladimir Putin nedosáhl svých původních válečných cílů a nepodařilo se mu zlomit ukrajinský lid. Ukrajina podle něj v žádných budoucích jednáních nezradí své občany a udělá vše pro dosažení spravedlivého a důstojného míru.

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami

Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a za tu dobu stihla od základů proměnit povahu moderního válčení, otřást globální rovnováhou sil a rozbít dosavadní evropskou bezpečnostní architekturu. Pro Ukrajinu je tento konflikt krutým prokletím – země musí neustále adaptovat své síly, aby ušetřila zbytek Evropy před ruskou agresí, zatímco sama platí daň v podobě nekončících ztrát. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že jsou v boji osamoceni, zatímco Západ sice mluví o míru, ale svou váhavostí v materiální podpoře odsuzuje zemi k nekonečnému boji.

včera

Volodymyr Zelenskyj v krytu

VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si připomněl čtvrté výročí zahájení ruské invaze emotivním videoprojevem, který natočil přímo v prostorách svého bunkru na Bankovově ulici v Kyjevě. V úvodu připomněl známý výrok o tom, že Vladimir Putin plánoval dobýt Kyjev za pouhé tři dny. Skutečnost, že ukrajinský odpor trvá již čtyři roky, podle něj vypovídá o nesmírné odvaze a vytrvalosti celého národa, který od 24. února 2022 urazil náročnou cestu.

včera

Belgie, Brusel

Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA

Belgické ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že nastal čas „otočit list“ v diplomatické roztržce se Spojenými státy. Napětí vyvolaly výroky amerického vyslance Billa Whitea, které vyústily v ostrou výměnu názorů s místními politiky. Po uklidňujícím setkání mezi ministrem zahraničí Maximem Prévotem a velvyslancem Whitem belgická strana zdůraznila, že obě země jsou dlouholetými spojenci s hlubokými historickými vazbami a měly by se soustředit na pozitivní agendu.

včera

Karel Řehka Prohlédněte si galerii

Řehka označil Rusko za největší hrozbu: Politika Kremlu směřuje k rozvratu světového řádu

Přední představitelé české armády a vlády upozorňují na kritické zhoršení bezpečnostního prostředí v Evropě, které označují za nejvážnější od dob studené války. Náčelník generálního štábu Karel Řehka během pravidelného velitelského shromáždění označil za největší hrozbu současné Rusko. Podle jeho slov se bezpečnostní situace v nejbližší době nezlepší a varoval, že agresivní politika Kremlu směřuje k rozvratu stávajícího světového řádu.

včera

Robert Fico

Fico se přidal na stranu Ruska, tvrdí SaS. Podala na něj trestní oznámení za vlastizradu

Slovenská opoziční strana SaS v úterý podala na Generální prokuratuře SR trestní oznámení na premiéra Roberta Fica. Důvodem jsou jeho nedávná vyjádření a kroky, které směřují k zastavení takzvaných havarijních dodávek elektrické energie na Ukrajinu. Podle představitelů opozice mohl předseda vlády svým jednáním naplnit skutkovou podstatu hned několika závažných trestných činů.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov u příležitosti čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné invaze prohlásil, že Rusko hodlá i nadále prosazovat své válečné cíle na Ukrajině. Moskva se podle něj nachází v široké konfrontaci se Západem, který se údajně snaží Rusko „rozdrtit“. Peskov však tvrdí, že tento tlak namísto oslabení pomohl zemi sjednotit a vedl k mimořádné konsolidaci ruské společnosti.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump plánuje nově zavedená cla ještě navýšit

Nová celosvětová cla amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou v současné době nastavena na úrovni 10 %, avšak četné zprávy naznačují, že představitelé Bílého domu již plánují cestu k jejich zvýšení na 15 %. Takový nárůst by zasáhl zejména Velkou Británii, která si teprve loni v létě vyjednala desetiprocentní sazbu na mnoho druhů zboží. Podle analýzy nezávislého orgánu pro monitorování obchodu by scénář s patnáctiprocentním clem paradoxně přinesl největší snížení průměrných celních sazeb Brazílii a následně Číně.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze v plném rozsahu prohlásil, že Ukrajina udělá vše pro to, aby dosáhla míru. Podle jeho slov Vladimir Putin nedosáhl svých cílů, kterých chtěl v sousední zemi docílit. Zelenskyj během vzpomínkových akcí v Kyjevě zdůraznil, že od 24. února 2022 padlo nejméně 55 000 ukrajinských vojáků, ačkoliv odhady stanice BBC naznačují, že počet obětí může být až 200 000.

včera

Donald Trump

Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?

Prezident USA Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím ohledně dalšího postupu vůči Íránu poté, co nařídil největší posílení amerických vojenských sil na Blízkém východě od začátku války v Iráku. Aktuálně má na stole tři hlavní scénáře, které sahají od trpělivé diplomacie až po snahu o svržení tamního režimu. Každá z těchto cest s sebou nese značná rizika a prezident dostává od svých poradců i spojenců často protichůdná doporučení.

včera

Zničená Ukrajina.

CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám

Čtyři roky války na Ukrajině přinesly seismické změny, které zásadně proměnily povahu moderního válčení, rovnováhu globálních mocností i samotnou evropskou bezpečnost. Pro Ukrajinu je tento konflikt prokletím, v němž musí bojovat o přežití a adaptovat se dostatečně rychle na to, aby ušetřila hranice Evropy před ruskými silami. Kyjev platí za tento rozvrat neúprosnou cenu v podobě neustálých ztrát, přičemž mnozí Ukrajinci přiznávají, že zůstávají pozitivní jen proto, že jinou možnost prostě nemají.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Začala platit nová Trumpova plošná cla. Evropa nevylučuje odvetu

Nová plošná cla amerického prezidenta Donalda Trumpa ve výši 10 % oficiálně vstoupila v platnost. Stalo se tak poté, co Nejvyšší soud v pátek zablokoval řadu jeho rozsáhlých dovozních daní. Pouhých několik hodin po tomto soudním rozhodnutí podepsal prezident výkonné nařízení, které zavedlo tento nový poplatek s platností od 24. února.

včera

23. února 2026 21:14

Peter Mandelson

Británií otřásá další zatčení. Policie kvůli Epsteinovým spisům zadržela exministra Mandelsona

Bývalý britský ministr a někdejší velvyslanec v USA Peter Mandelson byl zatčen pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. K zadržení došlo krátce před půl pátou odpoledne v jeho londýnském domě ve čtvrti Camden, odkud ho policisté odvedli do neoznačeného civilního vozu. Dvaasedmdesátiletý šlechtic byl následně převezen na policejní stanici k výslechu.

23. února 2026 20:04

Státy, které USA zneužívaly, budou čelit mnohem vyšším clům, prohlásil Trump. EU zastavuje ratifikaci dohody

Americký prezident Donald Trump i přes nedávné soudní komplikace dál stupňuje svou obchodní válku a ohlásil zavedení nových patnáctiprocentních globálních cel. Tento krok přichází bezprostředně poté, co Nejvyšší soud označil jeho předchozí nouzová cla za nezákonná. Federální úřad celní a hraniční ochrany potvrdil, že sběr těchto zneplatněných poplatků bude ukončen dnes po půlnoci východoamerického času.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy