Romské děti se nemyjí a neumí česky. Okamura má toto řešení

"Je potřeba, abychom je přitlačili k tomu, aby posílali děti do školy," řekl. V případě zdravotních prohlídek Okarmura řekl, že jde o model, který funguje třeba na Slovensku.

Podle ministerstva práce je školní docházka už dnes podmínkou třeba pro přidělení dávek v hmotné nouzi. Pokud lidé děti do školy neposílají a dostali za to sankci, nemají na peníze od státu nárok. Krátit se může i rodičovská. Navázat dávky na školní docházku doporučovali i autoři analýzy o romských ghettech.

U sociálně vyčleněných rodin chce Okamura také prosadit povinnou docházku do mateřské školy aspoň v jejím posledním ročníku. "Protože problém je, že například ty romské děti, ony když vstupují do základní školy, tak neumí dobře česky a nemají často ani hygienické návyky," prohlásil Okamura. Povinná školka by jim tak podle něj pomohla lépe se integrovat do společnosti. Opatření navrhovali i sociologové. Se zavedením možnosti nařídit povinně školku pro děti, kterým by hrozila ve škole neúspěšnost, počítá i vládní strategie boje proti sociálnímu vyloučení.

Hnutí Úsvit navrhuje také změnit poskytování příspěvku vyšším školám tak, aby byl víc provázaný s tím, zda si jejich absolventi najdou práci. Má to motivovat školy k tomu, aby otevíraly obory, o něž mají zaměstnavatelé zájem. 

Za zásadní označil také "zvýšení národního uvědomění občanů". Označil za katastrofu, že školáci na besedách nevědí, kdo to byl třeba Emil Zátopek nebo Věra Čáslavská, ale znají jen jména účastníků televizních reality show. Vysílání veřejnoprávních médií by se podle něj mělo upravit tak, aby veřejnosti předkládaly hodnoty jako je slušnost, solidarita nebo pravdomluvnost.

K čemu může vést záškoláctví

Jednou z příčin záškoláctví bývá negativní vztah ke škole, žák nemá ke vzdělání pozitivní vztah. Tento negativní vztah ke škole si žák může vybudovat rovněž na základě špatného prospěchu. V některých případech se žáka dotýká také negativní hodnocení jeho výkonů učitelem, tento projev jednání může označit jako komplex ochranného jednání.

Mnohdy se stává, že žák přestane docházet pouze na jeden konkrétní předmět výuky nebo na předměty podobného zaměření, ve kterých se mu nedaří. Učitel by měl hodnotit žáka s ohledem na jeho psychiku a vážit slova při jeho hodnocení. Rovněž by u takového žáka měl zjistit jeho kladné stránky a dovednosti a ty se v žákovi snažit rozvíjet. Rodiče by se měli pokusit zajistit doučování v předmětu, ve kterém se žákovi nedaří.

Další příčinou záškoláctví může být strach ze šikany. Žák se pak bojí do školy docházet, aby nebyl šikanován. Vzhledem k tomu, že šikana může zanechat velmi vážné psychické problémy, které si oběť šikanování nese do dalšího života, jedná se o velmi vážný důvod k záškoláctví. Při zjištění tohoto případu je nutné šikanu řádně vyšetřit a podniknout veškerá opatření k jejímu vymýcení.

Zvolení špatného studijního směru může s sebou rovněž přinést chuť žáka začít chodit za školu. Výuka na škole, která jej nijak neuspokojuje, se stává něčím „otravným" a pro něj nezajímavým. Těmto důvodům je možno předejít při výběru studijního směru komunikací mezi rodičem, žákem a výchovným poradcem. Mnohdy se totiž představy rodiče a jejich dítěte o budoucím povolání značně liší.

Lenost jako by sem nepatřila, ale přece jen má mezi záškoláctvím velké zastoupení. Žák se ráno vzbudí a do školy se mu prostě nechce jít, a tak do ní neodejde. Ve většině případů mu pak rodiče napíší omluvenku pro nevolnost nebo z rodinných důvodů. Rodiče by měli velmi zvážit, zda se opravdu vyskytla situace, kdy je potřeba dítě ze školy omluvit.

Velmi oblíbenou příčinou záškoláctví jsou kamarádi a party, jež mají v době dospívání na adolescenta větší vliv než jeho rodiče. Školní prostředí se pak stává pro žáka méně atraktivní než prostředí obchodního střediska nebo prostředí restaurace.

Rodinné problémy bývají rovněž spouštěčem záškoláctví, neboť žák může být jejich vlivem vystaven neustálému tlaku a stresu, kterému se snaží nějak uniknout. V případě řešení nějaké vážné rodinné situace by si měli rodiče uvědomit, že jejich dítě se do této situace nedostalo samo, ale naopak bylo této situaci nedobrovolně vystaveno. A tak jednat s velkým ohledem na své dítě. Na tuto zásadu zapomíná velmi mnoho rodičů.

V podstatě každý typ záškoláctví se stává pro žáka potencionálním nebezpečím, neboť najednou vznikne docela velký časový prostor, který je potřeba nějak vyplnit. Zde se pak nabízí možnosti, jako jsou konzumace alkoholu, gambling, drogy nebo páchání drobné delikvence, jako jsou např. krádeže nebo grafity, píše zskola.cz.