Dusno ve Sněmovně: Držte hubu, komentoval Kalousek. Co ho vytočilo?

Z konkrétnějších opatření premiér uvedl "nové formy" aktivní politiky zaměstnanosti", na kterou chce vláda letos dát tři miliardy korun. Chce například veřejně prospěšné práce pro dlouhodobě nezaměstnané, podporu práce na zkrácený pracovní úvazek či tvorbu pracovních míst v rámci služeb pro domácnosti. 

Sobotka varoval zástupce ODS a TOP 09, aby šetřili radami, jak na nezaměstnanost, protože na její snížení měli sedm let a jejich působení dopadlo "tragickým a katastrofálním způsobem". Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek to označil za "neotřelý příspěvek k politické kultuře". Podle něj premiér řekl: "Nyní bude potřeba slyšet názory opozice, akorát bych chtěl požádat, aby kolegové z ODS a TOP 09 drželi hubu."

Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura odmítl označit za viníka pravicové vlády, které se prý pouze snažily hasit požár založený za předchozích vlád. Za chybu označil záměr Sobotkova týmu zvýšit minimální mzdu, neboť to nepovede ke zvýšení počtu pracovních míst. František Laudát (TOP 09) se dožadoval konkrétních a čísly podložených informací, jak chce vláda nezaměstnanost snížit. Nepovedlo se mu ale debatu odložit do příští schůze, aby premiér požadované údaje dodal.

O moc konkrétnější nebyl ani vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO), podle něhož nelze očekávat, že nová vláda udělá zázraky a že někdo půjde investovat na Bruntálsko.

V České republice byla jako v jedné z mála zemí, které prošly transformací z centrálně plánované ekonomiky v průběhu 90. let udržena velmi nízká míra registrované nezaměstnanosti. Situace se začala zhoršovat až v roce 1997, kdy prošel český finanční sektor bankovní krizí spojenou se zadrhnutím úvěrové aktivity bank. Finanční a měnová krize spojená s devalvací koruny se v následujícím roce přelila do reálné ekonomiky. Proto pozorujeme velmi výrazný nárůst míry nezaměstnanosti koncem devadesátých let.

Tento cyklický propad české ekonomiky byl zcela jistě podpořen i strukturální změnou, která zde v tomto období právě vrcholila. Staré továrny se zavíraly a jejich místo pomalu nahrazovaly malé flexibilní firmy, které lépe reagují na poptávku spotřebitelů. To by nebylo nic neobvyklého, strukturální změny se v tržní ekonomice dějí plynule a nepřetržitě bez výrazného dopadu na nezaměstnanost, ale česká ekonomika prošla skokovou změnou struktury části ekonomiky, především primárního sektoru.

Od roku 2000 začalo hospodářství již pomalu růst a tento růst pokračoval dalších 8 let. Růst hrubého domácího produktu byl v tomto období velmi výrazný a dosahoval průměrného tempa 4 procent. I v silné konjunktuře zůstala nezaměstnanost na velmi vysokých hodnotách okolo 9 procent. Tento jev lze vysvětlit pouze rozborem institucionálních pravidel, která v České republice v této době fungovala a fungují dodnes.

Mezi nejvýznamnější příčiny nezaměstnanosti patří institut minimální mzdy, nemotivačně nastavený systém sociální podpory občanů, rigidní zákoník práce a vysoké daňové zatížení, uvedl brightside.blog.cz.