Do voleb nelze zařídit hlasování pro lidi z karantény, tvrdí Hamáček

Do podzimních krajských a senátních voleb nelze podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) prosadit změny, které by umožnily hlasovat lidem v karanténě a současně zamezily rizikům přenosu covidu-19. Hamáček to dnes řekl novinářům před jednáním vlády.

Nemožnost hlasovat pro lidi umístěné v karanténě kvůli potenciální nákaze přenosnou nemocí není podle něj žádnou novinkou.

Hamáček zdůraznil, že podle předpisů není možné, aby se lidé izolovaní kvůli nakažlivé nemoci dostavili do volební místnosti. "Nelze ani za nimi poslat urnu, protože by hrozilo nakažení volební komise. To není nic, co by si vymyslelo ministerstvo vnitra, je to tady dlouhodobě, je to realita," uvedl. Na to, že lidé v karanténě se nemohou účastnit voleb, upozornila mimo jiné dnes Mladá fronta Dnes.

Šéfka opoziční TOP 09 Markéta Pekarová Adamová dnes na twitteru uvedla, že ve Sněmovně opakovaně navrhovala zákon o korespondenčním hlasování. Kabinet by podle ní měl hledat cestu, jak umožnit občanům volební právo uplatnit. "Korespondenční hlasování se do října stihnout nedá, navíc by to situaci nevyřešilo," podotkl Hamáček.

Opakovaně jsem v PS navrhovala, abychom se v souvislosti s pandemií zabývali zákonem o korespondenčním hlasování. Vláda se toho nejspíš bojí, proto zatím nemáme nic (o digitálních volbách ani nemluvím). Volební právo ale vláda nemá omezovat, má hledat cestu, jak jej uplatnit. https://t.co/UL56wtlNb0

— Markéta Adamová (@market_a) July 20, 2020

Na obálkách by podle něj mohl virus zůstat, což by s sebou přineslo například nutnost jejich dezinfekce. "Vystavilo by to riziku všechny, kdo by s tou zásilkou přišli do kontaktu," řekl Hamáček. Podle epidemiologa Rastislava Maďara vydrží aerosolizovaný virus na papíře v ideálních laboratorních podmínkách řádově hodiny. "Toto riziko však lze eliminovat prací v rukavicích bez dotyku obličeje s následnou dezinfekcí rukou," napsal ČTK. "Spíše si umím představit, že členové volební komise se nebudou chtít s lidmi v karanténě, respektive v domácí izolaci, setkat ani v rámci rychlého sběru hlasovacích lístku do urny přes krátce otevřené dveře," dodal.

Podle lidovců je prohlášení Hamáčka, že vláda do podzimních voleb nestihne prosadit změny, které by umožnily hlasovat lidem v karanténě a současně zamezily rizikům přenosu covidu-19, alibistické. "Už několik měsíců se mluví o tom, že může na podzim přijít druhá vlna. Vláda tak měla dostatek času na to, aby připravila změny, které by zaručily lidem možnost volit," uvedl v tiskové zprávě předseda poslaneckého klubu Jan Bartošek.

Lidovci pokládají postoj vlády za nebezpečný a totalitní. "Vláda musí zařídit, aby lidé s volební právem mohli splnit svou občanskou povinnost, jinak nepůjde o férové a svobodné volby," míní předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Podle Hamáčka řešení, které by se stihlo do podzimu a vyloučilo všechna rizika, neexistuje. V dlouhodobém horizontu by to mohly být elektronické volby. "Ale to je běh na dlouhou trať," dodal.

Podle dřívějších informací z webu Státního zdravotního ústavu na předmětech virus zůstává různě dlouho, zřejmě až dva dny se může udržet na plastech a 24 hodin na papíru nebo nerezové oceli. Například pražská městská knihovna nechává knihy, které čtenáři vrátí, dva dny v karanténě, než je nabídne k dalšímu půjčení. O tom, že v zásilkách z čínských e-shopů virus být nemůže, ujišťovala v počátcích pandemie Česká pošta. Přenos z kontaminovaného povrchu není pravděpodobný ani podle odborníků z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR. Ve čtvrtek novinářům řekli, že hrubost povrchu výrazně převyšuje velikost zachycených virových částic, které se proto při kontaktu nesetřou.

Řešení, které by se stihlo do podzimu a vyloučilo všechna rizika, podle Hamáčka neexistuje. V dlouhodobém horizontu by to mohly být elektronické volby. "Ale to je běh na dlouhou trať," dodal.

Zpochybnění výsledků voleb se Hamáček neobává. "Věřím, že situace na podzim nebude tak dramatická, aby to nějak zásadně ovlivňovalo volby," řekl vicepremiér.

Související

ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Jan Hamáček volby Senátní volby Krajské volby Markéta Pekarová Adamová

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

5. srpna 2026 21:12

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

5. srpna 2026 19:55

Ukrajinská armáda provedla čtyřicetidenní dronovou kampaň s cílem přinutit Kreml k mírovým jednáním

Ukrajinská armáda provedla rozsáhlou čtyřicetidenní dronovou kampaň s cílem přinutit Kreml k mírovým jednáním. Přestože tato ofenziva nedokázala vynutit okamžité příměří, způsobila obrovské a citelné škody v ruské vojenské i civilní logistice.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy