Romancov: Rusko postihla horší katastrofa než válka. Ideální bude, když zůstanou v izolaci

Je možné Rusko pochopit? Jak s Rusy jednat a je možné s nimi vůbec diskutovat? Tahle a mnohá další témata probíral Jaroslav Mareš s předním českým politickým geografem Michaelem Romancovem v rámci nedávného rozhovoru na Badatele.net.

Válka na Ukrajině pokračuje již čtrnáctým měsícem a nic nenaznačuje tomu, že by se ruské kolo dějin chtělo zastavit či obrátit a mohla se jejich armáda z cizího území jakkoliv stáhnout. Je vůbec možné pochopit myšlení Rusů z geopolitického vnímání světa? Politický geograf Michael Romancov se domnívá, že určitě ano, minimálně z branně bezpečnostního hlediska. „Rusko ztrácí sílu, ztrácí vliv a to všechno směřuje k tomu, abychom ho vnímali jako zemi, která ustupuje z mocenského výsluní. Problém je, že Rusové sami jsou přesvědčeni, že na mocenské výsluní patří, kvůli fenoménu své rozlohy. Dosud jim nedošlo, že kvantita v 21. století je sice důležitá, ale pokud není provázena i kvalitou, tak se stává spíš zátěží.“

Rusům hrozí demografická katastrofa

Podle experta Rusko patří mezi světové či evropské země, které již nejsou schopny generovat přírůstek obyvatelstva přirozenou cestou. Podle statistických čísel porodnosti a úmrtnosti obyvatelstva, je úmrtnost mnohem vyšší. Rusku sice „opticky“ přibývá obyvatel, ale to není přirozeným procesem vývoje země, nýbrž tím, jak se do země vrací lidé, kteří uvízli ve světě v době rozpadu Sovětského svazu a plus ruské úřady oficiálně započítávají i populaci Krymu a tří anektovaných ukrajinských oblastí. V současné době podle Romancova to vypadá tak, že Rusů je úředně víc, než ve skutečnosti. Ani na nových anektovaných územích neexistuje pozitivní populační růst, což Rusku také podle experta nepomůže.

Navíc, zemi populačně zpustošil covid-19, který zasáhl úmrtím až na milion Rusů, i když ruské úřady oficiálně přiznaly pouze cca 330.000 mrtvých. Samotná válka na Ukrajině způsobuje Rusku další velké problémy v populačním vývoji. I když neexistují oficiální data, dle politického geografa pravděpodobnost, že byli mobilizování do války mladí lidé je velká. A mnozí z odvedenců patrně ještě nezaložili rodinu. Vzhledem ke ztrátám na bojišti, které se odhadují kolem 80-100.000 mužů je to velký zásah do populačního vývoje země. Válkou zničený reprodukční potenciál pravděpodobně začne v následujících letech značně chybět. 

A co je možná ještě pro zemi horší, odhaduje se, že díky tzv. částečné mobilizaci několik stovek tisíc  mužů Rusko opustilo. Pod tíhou vězení kvůli vyhnutí se vojenské službě patrně na dlouhá léta. Ti, kteří odešli nejdříve jsou relativně vzdělaní, bohatí a mladí zdraví lidé. Romancov věří, že drtivá většina lidí, která opustila zemi před narukováním do armády, byla v reprodukčním věku.

Rusko v tomhle ohledu nečeká vůbec nic dobrého, protože následující roky budou zasažena reprodukční krizí.

Vše je umocněno faktem, že dnešní mladí lidé se narodili v době po rozpadu Sovětského svazu, kdy v devadesátých letech Rusové přestali plodit děti. Tehdy za dva roky porodnost klesla o 50 procent. Země v tu dobu žila jakoby v době intenzivní války. Proto je dnešní populace mladých lidí velmi oslabena co do počtu. Tito lidé by dnes měli mít své děti, namísto toho ze země utíkají a nebo umírají ve válce. 

Co dál s Ruskem?

Michael Romancov se domnívá, že Rusové tak, jak jsou denně bombardování státními sdělovacími prostředky o tom, kdo je viníkem války, že se na Ukrajině bojuje s nacisty, narkomany, se Satanem, bude obtížné pro společnost se v těchto informačních tocích vůbec vyznat. Ten kdo roky neslyší nic jiného, když najednou  teď slyší tyto informace v takové intenzitě, tak jsou náznaky, že lidé tyhle pořady už přestávají sledovat.  Ale minimálně podprahově informace na lidi působit budou. Expert je přesvědčen, že ruská společnost proti Západu bude zastrašená, bude nás nenávidět a tyhle pocity budou systematicky kultivovány.

Nejlepší pro západní svět bude izolovat Rusko směrem od nás. „Nejlepší bude držet Rusko na maximální distanc, ale vtáhnout každého, kdo o to bude mít zájem na naši orbitu.“ 

V závěru rozhovoru politický geograf řekl, že odstřihnutím Západu od Ruska pro něj nevznikne větší škoda. Jiný problém je informační řádění u nás. To je ale riziko, o kterém víme a nepochybují o něm ani evropské elity. Rusové i nadále využijí každé fragmentační linie proti nám v podobě nabourávání různých citlivých společenských témat.

Související

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.
Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Rusko Michael Romancov

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy