Romancov: Rusko postihla horší katastrofa než válka. Ideální bude, když zůstanou v izolaci

Je možné Rusko pochopit? Jak s Rusy jednat a je možné s nimi vůbec diskutovat? Tahle a mnohá další témata probíral Jaroslav Mareš s předním českým politickým geografem Michaelem Romancovem v rámci nedávného rozhovoru na Badatele.net.

Válka na Ukrajině pokračuje již čtrnáctým měsícem a nic nenaznačuje tomu, že by se ruské kolo dějin chtělo zastavit či obrátit a mohla se jejich armáda z cizího území jakkoliv stáhnout. Je vůbec možné pochopit myšlení Rusů z geopolitického vnímání světa? Politický geograf Michael Romancov se domnívá, že určitě ano, minimálně z branně bezpečnostního hlediska. „Rusko ztrácí sílu, ztrácí vliv a to všechno směřuje k tomu, abychom ho vnímali jako zemi, která ustupuje z mocenského výsluní. Problém je, že Rusové sami jsou přesvědčeni, že na mocenské výsluní patří, kvůli fenoménu své rozlohy. Dosud jim nedošlo, že kvantita v 21. století je sice důležitá, ale pokud není provázena i kvalitou, tak se stává spíš zátěží.“

Rusům hrozí demografická katastrofa

Podle experta Rusko patří mezi světové či evropské země, které již nejsou schopny generovat přírůstek obyvatelstva přirozenou cestou. Podle statistických čísel porodnosti a úmrtnosti obyvatelstva, je úmrtnost mnohem vyšší. Rusku sice „opticky“ přibývá obyvatel, ale to není přirozeným procesem vývoje země, nýbrž tím, jak se do země vrací lidé, kteří uvízli ve světě v době rozpadu Sovětského svazu a plus ruské úřady oficiálně započítávají i populaci Krymu a tří anektovaných ukrajinských oblastí. V současné době podle Romancova to vypadá tak, že Rusů je úředně víc, než ve skutečnosti. Ani na nových anektovaných územích neexistuje pozitivní populační růst, což Rusku také podle experta nepomůže.

Navíc, zemi populačně zpustošil covid-19, který zasáhl úmrtím až na milion Rusů, i když ruské úřady oficiálně přiznaly pouze cca 330.000 mrtvých. Samotná válka na Ukrajině způsobuje Rusku další velké problémy v populačním vývoji. I když neexistují oficiální data, dle politického geografa pravděpodobnost, že byli mobilizování do války mladí lidé je velká. A mnozí z odvedenců patrně ještě nezaložili rodinu. Vzhledem ke ztrátám na bojišti, které se odhadují kolem 80-100.000 mužů je to velký zásah do populačního vývoje země. Válkou zničený reprodukční potenciál pravděpodobně začne v následujících letech značně chybět. 

A co je možná ještě pro zemi horší, odhaduje se, že díky tzv. částečné mobilizaci několik stovek tisíc  mužů Rusko opustilo. Pod tíhou vězení kvůli vyhnutí se vojenské službě patrně na dlouhá léta. Ti, kteří odešli nejdříve jsou relativně vzdělaní, bohatí a mladí zdraví lidé. Romancov věří, že drtivá většina lidí, která opustila zemi před narukováním do armády, byla v reprodukčním věku.

Rusko v tomhle ohledu nečeká vůbec nic dobrého, protože následující roky budou zasažena reprodukční krizí.

Vše je umocněno faktem, že dnešní mladí lidé se narodili v době po rozpadu Sovětského svazu, kdy v devadesátých letech Rusové přestali plodit děti. Tehdy za dva roky porodnost klesla o 50 procent. Země v tu dobu žila jakoby v době intenzivní války. Proto je dnešní populace mladých lidí velmi oslabena co do počtu. Tito lidé by dnes měli mít své děti, namísto toho ze země utíkají a nebo umírají ve válce. 

Co dál s Ruskem?

Michael Romancov se domnívá, že Rusové tak, jak jsou denně bombardování státními sdělovacími prostředky o tom, kdo je viníkem války, že se na Ukrajině bojuje s nacisty, narkomany, se Satanem, bude obtížné pro společnost se v těchto informačních tocích vůbec vyznat. Ten kdo roky neslyší nic jiného, když najednou  teď slyší tyto informace v takové intenzitě, tak jsou náznaky, že lidé tyhle pořady už přestávají sledovat.  Ale minimálně podprahově informace na lidi působit budou. Expert je přesvědčen, že ruská společnost proti Západu bude zastrašená, bude nás nenávidět a tyhle pocity budou systematicky kultivovány.

Nejlepší pro západní svět bude izolovat Rusko směrem od nás. „Nejlepší bude držet Rusko na maximální distanc, ale vtáhnout každého, kdo o to bude mít zájem na naši orbitu.“ 

V závěru rozhovoru politický geograf řekl, že odstřihnutím Západu od Ruska pro něj nevznikne větší škoda. Jiný problém je informační řádění u nás. To je ale riziko, o kterém víme a nepochybují o něm ani evropské elity. Rusové i nadále využijí každé fragmentační linie proti nám v podobě nabourávání různých citlivých společenských témat.

Související

Marco Rubio při jednání s ruskou delegací v Rijádu.

Co může přinést jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Turecku?

Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která se mají uskutečnit v Turecku, vzbuzují značné očekávání, přestože ruský prezident Vladimir Putin nedorazí. Mnozí doufali, že by se mohlo uskutečnit historické osobní setkání prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho ruským protějškem, které by mohlo posunout válku na Ukrajině k diplomatickému řešení.  
Vladimír Putin

Obstruovat jednání nemusí jen Rusko, ale i Ukrajina. Jak reagovat na bezvýchodné situace?

Existuje celá řada způsobů, jak by západní spojenci, včetně Evropské unie a Spojených států amerických, mohli reagovat na případné obstrukce v jednáních o příměří. Tyto obstrukce mohou přicházet jak ze strany Vladimira Putina, tak ze strany Volodymyra Zelenského. V obou případech se jedná o scénáře velmi nepříznivé a není jasné, jaká na ně bude reakce. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Rusko Michael Romancov

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Marco Rubio při jednání s ruskou delegací v Rijádu.

Co může přinést jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Turecku?

Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která se mají uskutečnit v Turecku, vzbuzují značné očekávání, přestože ruský prezident Vladimir Putin nedorazí. Mnozí doufali, že by se mohlo uskutečnit historické osobní setkání prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho ruským protějškem, které by mohlo posunout válku na Ukrajině k diplomatickému řešení.  

před 49 minutami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Do Turecka nepřijede Putin ani Trump. "Soudruhu, vyjednávej, sakra," vzkázala Kremlu Brazílie

Spekulace, které několik dní hýbaly světovou politikou, jsou u konce. Bílý dům ve středu oficiálně oznámil, že prezident Spojených států Donald Trump se nezúčastní plánovaných mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem v Turecku. Stejně tak ruský prezident Vladimir Putin potvrdil, že do Istanbulu nepojede, čímž fakticky znemožnil uskutečnění přímého setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

před 2 hodinami

včera

včera

Petr Fiala

Vláda naposledy vyrazila mimo Prahu. Tématem byly investice do infrastruktury

Vláda se ve středu sešla ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře k sedmému výjezdnímu zasedání do krajů. Na zasedání kabinetu, které se zabývalo mimo jiné problematikou související se Středočeským krajem a hlavním městem Prahou, navázalo v Galerii Středočeského kraje zasedání s radami obou samosprávných subjektů.

včera

Boys Go to Jupiter

RECENZE: Dospívání je dnes těžké. Festival Anifilm uvedl brilantní indie výpověď o proměně ambic

V Liberci právě skončil největší festival animovaného filmu u nás. Zastřešujícím motivem letos bylo sci-fi. Jeden ze soutěžních celovečerních filmů s výstižným názvem Boys Go to Jupiter si se zastřešujícím žánrem velmi subtilně a humorně pohrává. Skrze simplifikovanou estetiku a práci s nostalgickou prchavostí nabízí silnou a nevtíravou reflexi dospívání v (nejen) dnešním světě.

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Počasí v Evropě ovlivní Ines. Meteorologové varují před nebezpečnými jevy

V Česku panuje už řadu dní stabilní počasí, které je na květen teplotně podprůměrné. Moc také neprší. Jiná má být v těchto dnech situace v centrálním Středomoří. Vyskytnou se tam vydatné srážky a bouřky, škody bude způsobovat i silný vítr. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

Vladimír Putin

Obstruovat jednání nemusí jen Rusko, ale i Ukrajina. Jak reagovat na bezvýchodné situace?

Existuje celá řada způsobů, jak by západní spojenci, včetně Evropské unie a Spojených států amerických, mohli reagovat na případné obstrukce v jednáních o příměří. Tyto obstrukce mohou přicházet jak ze strany Vladimira Putina, tak ze strany Volodymyra Zelenského. V obou případech se jedná o scénáře velmi nepříznivé a není jasné, jaká na ně bude reakce. 

včera

včera

Snímek ze setkání státníků zemí Varšavské smlouvy v roce 1987.

70 let od vzniku Varšavské smlouvy. Místo kolektivní bezpečnosti přinesla hegemonii Moskvy

Před sedmdesáti lety, 14. května 1955, zástupci osmi evropských zemí ovládaných komunisty uzavřeli pod sovětskou taktovkou Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Pro nově založenou vojensko-politickou alianci se podle místa podpisu vžil název Varšavská smlouva. V dobové propagandě byla prezentována jako organizace chránící „mír a socialismus“ a protipól západního NATO. V praxi se na více než tři desetiletí stala jedním z důležitých nástrojů Moskvy pro ovlivňování zahraniční a bezpečnostní politiky ostatní členských zemí.

včera

Donald Trump

Čekali na něj s cybertrucky a červeným kobercem, dali mu Air Force One. Přetvoří Trump USA v arabský stát?

Prezident Donald Trump během své první velké zahraniční cesty druhého funkčního období dal jasně najevo, že by si přál, aby se Spojené státy více podobaly bohatým autoritářským státům Perského zálivu. V Saúdské Arábii se mu dostalo přijetí hodného krále – fialový koberec, červené Cybertrucky a osobní vřelost, kterou mu doma neposkytují ani jeho nejloajálnější spolupracovníci. V Kataru na něj čekal červený koberec a velkorysá nabídka nového letounu 747-8 místo jeho stárnoucího Air Force One.

včera

Vladimir Putin

Americká trpělivost s pasivními Rusy je u konce. Nyní je čas začít jednat, říká Kraus

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz zhodnotil pozice, v nichž se před čtvrtečními jednáním v Istanbulu nachází válčící Ukrajina a Rusko. „Právě hrozba rozpoutání války s NATO je tím jediným, co Rusko dokáže od Ukrajiny do budoucna držet dál,“ upozornil v exkluzivním rozhovoru. Přímý rozhovor mezi Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem nevnímá jako příliš pravděpodobný.

včera

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Rána pro von der Leyenovou: Soud rozhodl v kauze Pfizergate

Evropská komise pochybila, když odmítla zveřejnit textové zprávy mezi předsedkyní Ursulou von der Leyenovou a šéfem farmaceutické firmy Pfizer Albertem Bourlou, rozhodl dnes Soudní dvůr Evropské unie. Tato komunikace probíhala během pandemie covidu-19, kdy EU vyjednávala největší očkovací kontrakt své historie.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Tlak na Putina narůstá. Do schůzky se Zelenským ho nutí už i spojenci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterním večerním projevu znovu vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se osobně zúčastnil plánovaných mírových jednání v Turecku. V projevu, který byl odvysílán v celostátní televizi, označil přímou účast Putina za nezbytnou podmínku dosažení trvalého příměří a skutečných výsledků.

včera

Evropská unie

EU schválila 17. balík sankcí proti Rusku

Evropská unie schválila v pořadí již sedmnáctý balík sankcí proti Ruské federaci, oznámil dnes francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Podle jeho vyjádření pro stanici BFM TV se nyní unie chystá spolupracovat se Spojenými státy na přípravě dalších, ještě přísnějších sankčních opatření.

včera

Donald Trump a Ahmad Šara

Džihádista, který míří k mezinárodní legitimitě. Co znamená schůzka Trumpa s vůdcem Sýrie?

Americký prezident Donald Trump se účastní významného summitu v Rijádu, kde se schází například se saúdským korunním princem, stejně jako s vůdci Spojených arabských emirátů a Kataru. Tato návštěva, vnímaná jako první zásadní zahraničněpolitická cesta od Trumpova návratu do Bílého domu, má za cíl posílit obchodní a bezpečnostní vazby mezi USA a zeměmi Perského zálivu. Avšak právě v době, kdy Washington zdůrazňuje nové diplomatické priority, může tato cesta přinést napětí do vztahů mezi Spojenými státy a Izraelem.

včera

Donald Trump a Ahmad Šara

Trump se setkal se syrským lídrem, na jehož hlavu USA vypsaly odměnu 10 milionů dolarů

Prezident Spojených států Donald Trump dnes v saúdskoarabském Rijádu jednal se syrským prezidentem Ahmadem Šarou, který byl ještě před půl rokem považován za mezinárodně hledaného džihádistu s odměnou 10 milionů dolarů vypsanou na jeho dopadení. Schůzka trvala půl hodiny a podle amerického Bílého domu byla „velmi pozitivní po všech stránkách“.

včera

Ilustrační foto

Existuje riziko jaderné války mezi Indií a Páksistánem?

Napětí mezi Indií a Pákistánem se znovu dostalo na titulní stránky, tentokrát bez výhrůžek jadernými zbraněmi či varovných tlačítek. Přesto byl poslední střet těchto dvou jaderných mocností opět připomínkou toho, jak snadno může i omezený konflikt sklouznout do katastrofální eskalace.

včera

MS v hokeji

Maďarsko udělalo významný krok k záchraně, Kanada si pohodlně došla pro další výhru

O první překvapení letošního mistrovství světa v hokeji se postaral celek, od něhož to málokdo čekal. Nováček z Maďarska si totiž poradil s Kazachstánem, který porazili 4:2 a to i díky zatím nejrychlejší brance tohoto turnaje a udělali tak významný krok k záchraně v elitní divizi mistrovství světa. Ve druhém úterním večerním zápase si pak Kanada v duelu s Francií v poklidu došla pro výhru 5:0.

včera

Američané začali pociťovat v praxi Trumpova cla. Citelně si připlatí i za nejmenší zásilky

Američtí spotřebitelé s nižšími příjmy, kteří spoléhají na extrémně levné zboží z čínských e-shopů jako Shein a Temu, se i přes určité úlevy mohou připravit na vyšší ceny a delší dodací lhůty. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa sice zmírnila drakonické tarify na tzv. de minimis zásilky – tedy balíky v hodnotě do 800 dolarů – ale cla, která i nadále zůstávají v platnosti, představují zásadní zásah do nákupních návyků milionů Američanů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy