Podpora českých škol v cizině asi padne, vládě se návrh nelíbí

Praha - Vláda na svém středečním zasedání zřejmě vysloví nesouhlas s poslaneckým návrhem na podporu a financování českých škol v zahraničí. Podle návrhu stanoviska na vládním webu například nelze vyloučit, že by si podpora zahraničních českých škol vyžádala víc peněz, než kolik odhadují předkladatelé, kteří počítají pro začátek s částkou deseti milionů korun ročně. Není prý ani zřejmé, jak by se kontrolovalo dodržování povinností škol v zahraničí.

Novelu školského zákona předložila skupina poslanců z ODS, TOP 09 a Starostů, ČSSD a Úsvitu. Má za cíl podpořit české školy v zahraničí a měla by mimo jiné zajistit spolufinancování těchto škol ze státního rozpočtu.

Poslanci uvádějí, že v cizině žijí přibližně dva miliony českých státních občanů nebo cizích státních občanů české národnosti. Poukazují na české školy v cizině, které koordinuje sdružení Česká škola bez hranic a jichž je nyní podle jejich důvodové zprávy devět. Jsou financovány z darů i ministerstvem školství, Česká centra a zastupitelské úřady jim poskytují prostory.

Novela by uzákonila "vzdělávací zařízení v zahraničí", definovala by je jako právnickou osobu, která zajišťuje udržení českého kulturního dědictví v cizině. Jejich činnost by byla z poloviny financována ze státního rozpočtu podle výdajů v předchozím roce. V případě, že by vznikla nová škola, by tedy stát nemusel přispívat první rok jejího provozu.

Vláda také uvádí, že České školy bez hranic už mají výhody umožňující jejich faktické zapojení do českého vzdělávacího systému. Tyto výhody má podle vlády posílit i novela školského zákona, kterou aktuálně projednává. Má je posílit tak, aby osvědčení o výsledcích vzdělávání v Českých školách bez hranic dostalo i určitého formálního uznání. Poslanecký návrh také podle vlády zavádí do zákona nový druh školského zařízení, který je věcnému pojetí školského zařízení vzdálen a do předmětu školského zákona se jeho komplexní úprava nehodí.

Bez ohledu na stanovisko vlády projednají návrh poslanci na některé ze svých schůzí.

Související

Vláda Petra Fialy

Vláda chce pomoci perzekvovaným k důstojným důchodům a přilákat nové kvalifikované zaměstnance z ciziny

Lidé, kteří byli za komunistické totality perzekvováni pro své občanské postoje a kvůli svému vysokému věku, zdravotnímu stavu či dalším důvodům dosud nepodali žádost o vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu, budou mít větší šanci toto osvědčení, a tím i nárok na důstojnější penze získat. Vláda Petra Fialy na středečním jednání odsouhlasila návrh novely zákona o účastnících odboje a odporu proti komunismu, který umožní vybraným subjektům – příbuzným či institucím – o toto osvědčení požádat i u ještě žijících osob.

Více souvisejících

Vláda ČR Školství

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 minutou

před 26 minutami

TrollWall

TrollWall AI překročil hranice Česka a Slovenska, před škodlivým obsahem chrání stále více firem

Slovenský startup TrollWall AI na sebe v Česku poprvé upozornil v předvolební kampani prezidenta Petra Pavla, kdy svojí unikátní webovou aplikací chránil profily na sociálních sítích před škodlivým obsahem a mírnil reputační rizika. Nástroj používaný při ochraně před vulgarismy, nenávistnými projevy a spamem už používá česká policie či armáda i velké korporace. A klientů přibývá i mimo evropský kontinent.

před 47 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Dmitrij Peskov

Rusové poprvé komentovali výsledky summitu. Peskov promluvil

Moskva se v pondělí poprvé podělila o názor na závěry víkendového mírového summitu o Ukrajině ve Švýcarsku. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova má konference zanedbatelné výsledky, přičemž se podle Ruska ukázalo, že jednání bez něj jsou zbytečná.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Tomáš Řepa (použito se svolením T. Řepy)

Blížíme se k přímému angažmá zemí NATO na Ukrajině, říká expert pro EZ po summitu. Rusům doporučuje se zamyslet

Bezpečnostní expert Tomáš Řepa s Univerzity obrany v Brně v rozhovoru pro EuroZprávy.cz bilancoval možné důsledky mírového summitu ve Švýcarsku, který se konal během uplynulého víkendu. „Největší země světa by se měla zamyslet spíše nad tím, proč potřebuje další území navíc, když jejím obyvatelům se skutečně dobře nežije a mnohá místa jsou spravována mírně řečeno neefektivně,“ říká.

před 6 hodinami

Evan Gershkovich

Rusové už mají termín soudu s Gershkovichem. Začne ještě tento měsíc

Rusko zahájí soud s Evanem Gershkovichem, který je prvním západním novinářem obviněným v Rusku ze špionáže od dob studené války, už příští týden. První stání je naplánováno na 26. června, případ se bude projednávat za zavřenými dveřmi. Informovala o tom ruská agentura RIA Novosti. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Letní počasí

Tropické počasí přinese teploty nad 30 stupňů i bouřky

V Česku začal nový pracovní týden, který by měl přinést tropické teploty nad 30 stupňů. Vyplývá to z tvrzení meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X. V druhé polovině týdne budou zároveň hrozit bouřky. 

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Euro 2024: První remíza v turnaji. Dánové neudrželi vedení proti Slovincům

Gólově nejchudší zápas v dosavadním průběhu Eura v Německu a zároveň první remíza turnaje. Tak se dá popsat utkání skupiny C mezi Slovinskem a Dánskem. To skórovalo jako první a symbolicky se o to postaral Christian Eriksen, který se tak po 1100 dnech od kolapsu na minulém Euru 2021 opět představil v tom nejlepším, protože skóroval. Jeho branka však ke třem bodům pro Seveřany nestačila, jelikož ve druhé půli to byli Slovinci, kteří čím dál více tlačili soupeře a nakonec to vyústilo ve vyrovnání zásluhou Janži v 77. minutě. Přestože na obou týmech bylo ke konci duelu vidět, že by chtěli víc než bod, další branka už v zápase nepadla.

včera

Aktualizováno včera

Mírový summit je u konce. Rusko má vrátit děti a respektovat územní celistvost Ukrajiny

Jen 80 z více než 90 zemí účastnících se mírového summitu o Ukrajině se přihlásilo k závěrečnému prohlášení, v němž společně vyzvaly k tomu, aby základem jakékoliv mírové dohody bylo zachování územní celistvosti napadené země. Státy také vyzvaly Rusko k vrácení deportovaných ukrajinských dětí. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy