Kopicová: Zavedení školného je nutnost

Klíčovým bodem reformy je financování veřejného terciárního vzdělávání. „Pokud se vyřeší financování vysokého školství, máme za sebou půlku reformy," uvedla Kopicová. Podle ní ovšem budou právě diskuse týkající se financování studia nejostřejší. V současnosti již připravuje vláda možnosti půjček pro sociálně slabší studenty, bez nichž povinné spolufinancování studia není možné podle Kopicové zavádět. Vláda hodlá vypracovat i variantu reformy bez zavedení školného, ovšem podle jejího názoru to není efektivní cesta reformy. "Naše vysoké školství se potýká s celou řadou problémů. Je na poměrně dobré úrovni, ale víme velmi dobře také o jeho slabinách," uvedla Kopicová.

Ministryně připomněla, že Česko je podle výzkumu OECD na druhém místě ve srovnání výdělku vysokoškoláků a středoškoláků. "U nás je ten rozdíl téměř sto procent," řekla. To by mělo být také jistým ospravedlněním finanční spoluúčasti vysokoškoláků na nákladech jejich studia. O variantách je připravena diskutovat s experty, uznávanými osobnostmi a odborníky bez ohledu na jejich politickou příslušnost.

Podle ministryně bude reforma řešit taktéž vztah pravomocí vysokoškolských institucí a odpovědnosti. Připomněla tak kauzu na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Odmítla, že by reforma měla omezit akademické svobody, měla by ale sladit pravomoci, odpovědnost a princip správného řízení.

"Nová vláda, která přijde, bude schopná navázat na tuto reformu, protože si bude moci vybrat z několika řešení, které tato diskuse přinese," dodala Kopicová. Podle ní je úkolem kabinetu Jana Fischera především připravit expertní stanovisko. Ministryně dodala, že v tomto směru je výhodou, že se jedná o vládu úřednickou, která komunikuje se všemi politickými stranami.

Financování je jedním z klíčových problémů terciárního školství, které identifikovalo také OECD. "Bílá kniha uvážlivě konstatuje, že z veřejných prostředků není možné bez problémů vyhovět všem finančním požadavkům, a navrhuje vytvoření zdroje dodatečných příjmů prostřednictvím odloženého školného, tedy částky, kterou by spláceli absolventi a která by závisela na jejich příjmech," vysvětlil Weko.

"Zcela podporujeme návrh Bílé knihy na vytvoření systému základních studijních grantů, grantů na vzdělávání a stipendií určených na základě zjišťování sociální situace studenta"" dodal Weko. Zdůraznil, že je třeba zajistit podmínky, aby bylo terciární vzdělání přístupné všem studentům bez ohledu na jejich sociální situaci.

Dvoudenní konference se koná za účasti odborníků Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). "V listopadu 2006 zveřejnilo ředitelství OECD pro vzdělávání zprávu o českém systému terciárního vzdělávání. Od té doby se mnohé změnilo a MŠMT požádalo, abychom se vrátili a posoudili Bílou knihu terciárního vzdělávání z ledna 2009," řekl americký expert Thomas Weko z OECD.

"Je to nejprestižnější organizace, která je nejdůležitější pro hodnocení vzdělávacích systémů ve světě," řekla Kopicová. Renomovaní odborníci by měli posoudit nejen Bílou knihu, ale i další kroky MŠMT, prohlásila. "Nikdo lepší než OECD není," dodala.

Letos v lednu přijala Bílou knihu vládou. "Práce na reformě byly ovšem na jaře 2009 pozastaveny, což mě jako člověka, který se primárně věnuje problematice výzkumu, vývoje a inovací, samozřejmě nenechalo v klidu a začala jsem okamžitě podporovat všechny činnosti, které je pro přípravu reformy potřeba uskutečnit," řekla Kopicová.

Konferenci pořádá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Podle nedávného průzkumu ministerstva školství panuje mezi akademiky výrazná shoda na nedostatku financí z veřejných i soukromých zdrojů, na problémy v akreditacích studijních programů, stejně jako na tom, že případné školné by si měla určit sama vysoká škola. Velmi různé názory ale naopak akademici sdělovali na efektivnost hospodaření s veřejnými prostředky, a na to, zda současný model řízení vysokých škol je vyhovující, či vyžaduje změnu.

Bílá kniha terciárního vzdělání, jak bývá reforma českého vysokého školství nazývaná, byla však v minulosti terčem kritiky jak akademiků, tak politiků. Například sociální demokraté proti dokumentu brojili s tím, že jde pouze o několik nic neříkajících výkřiků a nelíbilo se jim zavedení školného, které měla reforma přinést. Proti reformě se stavěly rovněž univerzity.

Návrh reformy definuje, jakým způsobem by vysokoškolští studenti za své studium platili. Vytváří možnost okamžitého placení či zpětných splátek, které by student začal hradit až po studiích a při dosažení průměrného platu. Kritici ovšem argumentují, že v té době spousta těch, kteří dostudovali, zakládají rodiny a potřebují peníze na zařízení bydlení a domácnosti. Reforma by rovněž měla přispět k tomu, aby se vysoké školy více provázaly s životem člověka a společnosti a přijmout taková opatření, která povedou ke sledování kvality poskytovaného vzdělání a umožní větší diverzifikaci českých vysokých škol. Změny, které reforma přinese, mají podle ministerstva školství posílit samostatnost vysokých škol, rozšířit pravomoci správních rad, rozdělit vysoké školy a zavést jednotný systém akreditací pro všechny instituce vysokoškolského vzdělávání.