Školáci by se měli na začátku září třikrát testovat na koronavirus

Žáci základních a středních škol by se měli po návratu do lavic mezi 1. až 9. září třikrát preventivně otestovat na covid-19. Testování hned první školní den by nemělo být pro školy povinné, budou ho asi moct odsunout na 2. září.

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) by pro ně měla nakoupit 4,2 milionu antigenních testů, které by mohly stát asi 210 milionů korun. Parametry testů by mělo ministerstvo zdravotnictví stanovit do 30. června. Pokud by se testováním na začátku září odhalila lokální ohniska nákazy, mohlo by se v něm pak pokračovat do konce září. Vyplývá to z materiálu, který dnes ministerstvo zdravotnictví (MZd) předloží vládě. Materiál má ČTK k dispozici.

Z aktuálních dat podle ministerstva vyplývá, že systém plošného testování letos na jaře přispěl ke zlepšení epidemie, takže je možné ho nyní nahradit cíleným testováním a trasováním. Přesto je možné očekávat, že kvůli zvýšenému pohybu lidí o prázdninách opět vzroste riziko zhoršení epidemie na podzim. Preventivní testování žáků po návratu do škol by mělo riziko snížit.

Ačkoli ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) původně mluvil o tom, že by chtěl pro testování ve školách v září využít metodu PCR, nakonec se jeho úřad přiklonil k neinvazivním antigenním testům. PCR testy s výsledkem z laboratoře jsou přesnější, ale také dražší než antigenní testy s výsledkem na místě. Pro použití PCR testů podle ministerstva nemají laboratoře dostatečnou kapacitu. Z průzkumu, který úřad udělal, vyplynulo, že zájem o testování neinvazivní metodou PCR, tedy třeba ze slin, jich má 57. Mohly by zpracovat asi 100.000 testů za den. Při jednom termínu ve školách se počítá s provedením asi 1,4 milionu testů.

Antigenní testování ve školách by se podle návrhu mělo konat 1. či 2. září, potom v pondělí 6. září a ve čtvrtek 9. září. Pro první termín doporučilo ministerstvo zdravotnictví využít už první školní den, zohlednilo ale i zájem ministerstva školství umožnit školám nenarušenou organizaci slavnostního přivítání prvňáků. Pokud se nákaza mezi dětmi potvrdí 2. září, měla by pak jít celá třída do karantény.

V případě, že by se v některém okrese vyhodnotilo víc než 25 testů ze 100.000 provedených jako pozitivní, mělo by testování pokračovat i po třetím termínu. Mohlo by se konat například jedenkrát týdně každé pondělí do konce září, záleželo by ale i na aktuální epidemické situaci, plyne z návrhu.

MZd proto předpokládá, že SSHR nakoupí 4,2 milionu testů pro první tři termíny, a pokud by se zhoršila epidemické situace, mohla by na přelomu srpna a září oslovit vybraného dodavatele s požadavkem na doplnění testů nad základní objednávku. Využít by se pak mohly i nespotřebované testovací sady ze skladů SSHR.

Pokud by se některé školy rozhodly zajistit si testování metodou PCR, mohlo by se jim podle doporučení ministerstva školství v září za jeden PCR test proplatit zpětně 200 korun. Stejnou částku za PCR test mají školy od státu dostat i za testování do konce června.

Související

Petr Fiala

Revoluce ve školství: V Česku vzniknou středoškolská lycea

Česká vláda oznámila vznik nového středoškolského oboru nazvaného všeobecné lyceum, který bude spuštěn od příštího roku. Tento krok je součástí snahy modernizovat český vzdělávací systém a přizpůsobit ho potřebám společnosti ve 21. století. Novinku v úterý představil premiér Petr Fiala společně s ministrem školství Mikulášem Bekem.

Více souvisejících

Školství Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) ministerstvo zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení

Policie od pozdních odpoledních hodin zasahuje v areálu Západočeské univerzity v Plzni, protože přijala oznámení o údajných výstřelech v areálu. Strážci zákona krátce po půl šesté odpoledne sdělili, že do této chvíle nemají potvrzenou informaci o střelbě či zraněných osobách. Evakuováno bylo zhruba tisíc lidí.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

před 7 hodinami

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 10 hodinami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

Michel Barnier

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

včera

NATO: Putin zneužívá zimu jako zbraň a Ukrajinu jako testovací pole. Nikdo nevěří, že Putin Kyjevu vrátí území

Odcházející americký ministr zahraničí Antony Blinken na tiskové konferenci v Bruselu zdůraznil, že administrativa Joea Bidena bude stát pevně za Ukrajinou až do konce svého mandátu. Blinken na setkání ministrů zahraničí NATO uvedl, že cílem je zajistit, aby Ukrajina měla vše potřebné nejen na bojišti, ale také pro zvládnutí útoků na svou energetickou infrastrukturu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy