Školy částečně obnoví provoz, vědci chtějí krizový plán pro opakované zavírání

K 11. květnu bude obnovena také činnost zájmových kroužků mládeže, a to v počtu do 15 osob. Do provozu se vrátí i školy při dětských domovech se školou nebo při výchovných a diagnostických ústavech.

Klasická výuka se ale ve většině škol v pondělí neobnoví, pokračovat budou i s výukou na dálku. Například v Masarykově základní škole v pražských Klánovicích, kterou vede předseda Asociace ředitelů základních škol Michal Černý, budou mít žáci devátých tříd dvě hodiny dvakrát týdně. Výuka pro ně začne ve středu, další bude v pátek. Přihlásily se na ni zhruba tři čtvrtiny žáků devátých tříd. Černý takový zájem nečekal. Někteří z přihlášených podle něj ani nepůjdou k přijímacím zkouškám, ale motivací pro docházku do školy pro ně je hlavně touha vidět opět spolužáky, řekl ředitel.

Dodal, že situace v jednotlivých školách se může lišit. Někde třeba mohou mít deváťáci prezenční výuku denně. Záležet podle něj bude i na tom, co si škola může dovolit s ohledem na prostorové a personální možnosti. Připomněl, že 25. května by se základní školy měly otevřít pro skupiny po nanejvýš 15 žácích z prvního stupně.

Různá bude zřejmě i příprava maturantů ve středních školách. Některé školy připravily zvláštní rozpisy pro prezenční konzultace k maturitním předmětům, jiné počítají s tím, že budou v kontaktu s maturanty nadále hlavně na dálku. Studenti se budou moct konzultací účastnit dobrovolně. "Kolik jich hodlá přijít, to zatím nevím. Jsou rozepsáni ve skupinách a bude to záležet na nich," řekla ČTK předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová, která řídí pražské Gymnázium nad Štolou.

Rozdíly asi budou i při obnovení výuky v základních uměleckých školách. Výkonný ředitel jejich asociace Tomáš Kolafa ČTK řekl, že některé se budou otevírat později, nebo se dokonce zatím pro žáky ani neotevřou a budou pokračovat ve výuce na dálku. Záležet bude i v jejich případě mimo jiné na prostorových či personálních možnostech školy a dohodě mezi vedením školy a jejím zřizovatelem.

Studie: Měl by vzniknout krizový plán pro opakované zavírání škol

Ministerstvo školství by společně s Ústředním krizovým štábem a dalšími orgány mělo vytvořit krizový plán pro případ opakujícího se zavírání škol. Ve své studii vydané k výuce na dálku v době epidemie nového typu koronaviru to doporučili autoři z akademického pracoviště IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR. Varovali před tím, že při delším zavření porostou mezi školami rozdíly.

Na výuku na dálku byla podle studie připravená méně než polovina škol a učitelů. "Pouze 19 procent základních škol disponovalo školním informačním systémem dostupným rodičům i žákům on-line, maximálně polovina využívala nějakou on-line platformu k výuce," napsali autoři. Chybějící počítač nebo tablet a nedostatečné připojení k internetu mohlo podle nich omezovat přístup k on-line výuce méně než desetině žáků. Technické dovednosti žáků by pro sociální nerovnosti ve vzdělávání neměly být zásadní, protože práci s informačními a komunikačními technologiemi ovládá více než 90 procent žáků, uvedli.

Podle studie bude potřeba pomoct školám, které výuku na dálku nezvládají dobře. "To buď vyžaduje kvalitní data a akceschopnost v regionech pro jejich identifikaci a následnou pomoc, anebo silné vedení z centra," píšou autoři. Případná jednotná platforma pro vzdělávání na dálku by ale mohla pro řadu škol představovat zbytečné náklady, protože pro vzdálenou výuku už nyní různé platformy využívají, uvedli.

Potřebné budou ve školách investice do počítačového a komunikačního vybavení a také do vzdělání pedagogů pro práci s ním, uvádí studie. "V investicích do techniky a infrastruktury Česko zaostává za dalšími státy EU jako Estonsko, Litva nebo Itálie," napsali autoři. V Česku by podle nich mohl vzniknout mechanismus, který by umožňoval školy sledovat a pružně pomáhat v těch potřebných.

Při kratším zavření škol na jeden až dva měsíce považuje studie za nejohroženější žáky, kteří se vzdělávání na dálku neúčastní třeba kvůli chybějící technice, nedostatku podpory z rodiny, anebo vlastnímu nezájmu. "Pro ně výpadek i pár měsíců může vést k dlouhodobému zaostávání a další ztrátě motivace a aspirací," míní autoři studie.