Sněmovna ukončila jednání o důchodech. Změny v penzích jsou těsně před schválením

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP09) přesně ve 22 hodin schůzi přerušila do středeční deváté hodiny ranní. Podrobná rozprava tak skončila.

Dolní komora parlamentu dnes jednala dvanáct hodin. Poslanci teprve těsně před druhou hodinou odpolední odhlasovali začátek druhého čtení důchodové reformy. O konsolidačním balíčku se tak zřejmě bude jednat až ve středu, jednání začíná ve 14 hodin. Teprve před desátou hodinou večerní se přiblížil konec obecných a podrobných rozprav.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka ještě po osmé hodině večerní ještě jednou během faktických připomínek vysvětlil, jak důchodovou reformu zamýšlí. „Dotyčné osobě je vyměřen starobní důchod. Prvního ledna každého roku proběhne valorizace, pokud jsou naplněny podmínky,“ popsal.

To znamená, že pokud došlo za dvanáct měsíců od předchozí valorizace k nárůstu inflace nebo reálných mezd, tak pobírateli důchodu bude valorizován důchod „plně o inflaci a, v případě jejich růstu, i reálných mezd, a základní výměra mu bude valorizovaná podle vývoje mzdy,“ uvedl ministr. „To bude platit vždy,“ zdůraznil.

„Pokud během toho roku dojde k nárůstu inflace významným způsobem, takže to po několika měsících překročí v součtu pět procent, realizuje se mimořádný příspěvek, doplnil Jurečka.

Tento mimořádný příspěvek ale nebude ovlivňovat valorizaci k prvnímu lednu, protože se bude týkat daných dvanácti měsíců. „Vůči lidem se to bude chovat férověji a spravedlivěji oproti systému, který byl doposud,“ pokračoval. Podle Jurečky tento systém způsoboval rychlé zvyšování příjmů lidí s nadprůměrnými důchody.

Jeden z nejdůležitějších momentů nastal, když Jurečka kritizoval hnut ANO za to, že nepřipravilo důchodovou reformu již během svého působení na Strakově akademii. Podle něj se reforma týká až budoucnosti a nejde o parametry pro současné důchody, jak zdůrazňoval Aleš Juchelka (ANO). Alena Schillerová (ANO) si myslí, že nejde o reformu, nýbrž o úpravu parametrů.

„Není to reforma, klidně to můžeme nazvat úspornými důchody. Je to omezování seniorů, kteří se nemohou aktivně bránit,“ popsala Lenka Dražilová (ANO). Její stranická kolegyně Schillerová varovala, že se ze seniorů může stát ohrožená sociální skupina.

Poslanci opozičního hnutí v čele se Schillerovou a Patrikem Nacherem však zdůrazňovali, že zatímco ANO je na vrcholné české politické scéně teprve od roku 2013, tak KDU-ČSL působí v různých vládách trvale už od vzniku České republiky.

Schillerová (ANO) již před rozjezdem jednání avizovala přípravy hnutí. „Připravovali jsme se pečlivě už před čtrnácti dny na výjezdním zasedání. Nenajdete jediný projev mimo téma. My chceme lidem ukázat, co v tom balíčku vlastně je,“ uvedla.

Nyní jednání provázejí dlouhé obstrukce. Lídr opozičního hnutí SPD Tomio Okamura připomínal, že například Německo je „schopné investovat do ziskových podniků, zatímco Česko v takových podnicích nemá ani haléř“. Mimo to také zdůraznil, že velké firmy, mezi které patří například Škoda, pohltily zahraniční konglomeráty.

„Češi vydělávají na německé důchodce,“ pronesl u řečnického pultu. Podle něj by se situace měla změnit, a naopak by Němci měli začít vydělávat na české důchodce. „Když chtěl Karel IV. vybudovat univerzitu, tak jí dal pole, aby si na sebe vydělala,“ konstatoval.

Během dne se Okamura rozčiloval, že vláda neoznámila částku za vládní speciál, kterým letěl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svých návštěv z minulého týdne. „Zamyslel jsem se, proč to vlastně vláda dělá. Je to asi proto, že potřebuje finance na letadlo pro pana prezidenta Ukrajiny,“ poznamenal poslanec za hnutí ANO Milan Wenzl s tím, že „neví, jak často tady bude Zelenskyj jezdit“.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válke se na twitteru nechal slyšet, že při poslouchání poslanců ANO nevychází z údivu. „Tahle parta byla osm let ve vládě a měla možnost všechny ty své dnešní knížecí rady zrealizovat. Vykašlali se na to. Místo toho zazdili důchodovou reformu, veřejné finance předali v troskách a primárním cílem byly zisky firem jejich šéfa,“ vylíčil s tím, že „je za to voliči poslali oprávněně do opozice“.

Jednání se táhne více než devět hodin

Předsedkyně PS Markéta Pekarová Adamová (TOP09) nejprve přečetla seznam omluv. Sněmovna následně na návrh poslance Marka Bendy (ODS) schválila noční jednání.

Karel Havlíček z hnutí ANO vyslovil svou kritiku ministra financí Zbyňka Stanjuru za jeho nepřítomnost a požadoval jeho odchod z čela resortu. „Kde chcete šetřit 54 miliard korun v rámci dotací? Chci od vás slyšet detailní rozbor toho, kde každý rok ty peníze vezmete. Chcete-li ušetřit 54 miliard, musíte sáhnout do dopravy, místního rozvoje a školství.“

„Kobercově zvyšujete daně, ale tváříte se, že ne moc. Znejistíte, demotivujete lidi, schodek podle toho, co jste předložili, nesnížíte. To je důvod, proč je pro nás předložený balíček nedůvěryhodný a nepřijatelný,“ doplnil Havlíček.

Předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura označil plán vlády za nejvyšší plošné zvýšení daní v novodobé historii České republiky. „Vláda všem českým občanům zdraží životy a podnikání. Vláda přesouvá stovky miliard korun Ukrajincům a na předražené zahraniční zakázky, ale svým občanům žádné peníze nedává,“ podotkl. Dodal, že jeho hnutí připravilo dvacet pozměňovacích návrhů a udělá vše pro zamítnutí návrhu.

Radim Fiala (SPD) se připojil ke kritice vlády a vyjádřil nesouhlas s přítomností cizích vojsk na českém území, a to v souvislosti se smlouvu o obranné spolupráci mezi USA a ČR.

Kritizoval také vlajku Evropské unie a uvedl, že „vlajka EU je symbol migrace, rozpadu rodin, dluhů a přerozdělování. Většina evropských států je předlužená a země východní Evropy by se měly lépe, kdyby do EU vůbec nevstoupily.“ Fiala následně varoval před špatně nastaveným státním rozpočtem a vysokým deficitem.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se zaměřil na kritiku opozičního ministra financí a jeho způsobu řízení státního rozpočtu. „Plánované zvýšení daní a nedostatečné zvýšení důchodů může ohrozit životní standard a budoucnost naší generace,“ prohlásil. Kritizoval také prezidenta Petra Pavla za to, že nevetoval důchodovou reformu. „Prezident by měl zaujmout postoj, kdy by ho občané vnímali jako prezidenta všech.“

Schillerová kritizovala zrušení elektronické evidence tržeb (EET) a poznamenala, že platby v hotovosti se opět stávají běžným způsobem placení a zažívají renesanci“. Schillerová také zdůraznila, že penze nejsou sociální dávkou, ale součástí společenské smlouvy.

Předehra jednání na sociálních sítích

Včera o balíčku jednala Rada hospodářské a sociální dohody ČR (neboli tripartita). „Ozdravný balíček potřebujeme, abychom dostali Česko zpátky do formy a přestali se rekordně zadlužovat. Přijetí ozdravného balíčku je zároveň hlavním předpokladem k tomu, abychom na konci volebního období mohli splnit Maastrichtská kritéria,“ vylíčil na twitteru premiér Petr Fiala.

Jednání tripartity označil předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo za „konečně věcné“. Podle něj vláda naslouchala argumentům zaměstnanců i zaměstnavatelů k balíčku. „Podle dohody s Petrem Fialou a ministrem (financí) Zbyňkem Stanjurou by měl být připraven společný pozměňovací návrh a v létě předložen do Sněmovny. Nyní na něm začneme pracovat se zaměstnavateli,“ napsal.

Obratem ho kritizovala poslankyně ANO Alena Schillerová. „Nulové jednání v průběhu přípravy balíčku a skandálních 5 dní na připomínkové řízení. A věřit v zázračný obrat den před projednáváním balíčku ve Sněmovně? No, srážka s realitou bude tvrdá,“ poznamenala.

Ještě na konci června odboráři z OS KOVO proti vládním reformám protestovali v Ostravě. „Máme jednu z nejvyšších inflací v Evropě, jedny z nejdražších energií, a co vláda chystá? Opět se nás chystá zdanit, zdražovat. Chtějí především po nás, po zaměstnancích, po obyčejných lidech, po důchodcích, po živnostnících, abychom to zaplatili, ale těch bohatých, těch se nedotýkají,“ řekl Ďurčo během demonstrace na Náměstí Jiřího z Poděbrad.

Přehledně: Co je to ozdravný balíček

Ministerstvo financí na svých webových stránkách vysvětluje, co takzvaný ozdravný balíček znamená. Čítá 58 opatření, která budou mít souhrnný pozitivní dopad na saldo státního rozpočtu v letech 2024-2025 ve výši 150,7 miliard korun, píše resort. „První čtení v Poslanecké sněmovně proběhne před sněmovními prázdninami tak, aby opatření snižující deficit o 97,7 mld. Kč platila již od 1. ledna 2024.“

Nevětší šetření v rámci výdajů státu plánuje vláda na dotacích. Ty mají zahrnout 69,3 % veškerých úspor – to znamená 54,4 miliard. „Postupně se z národních dotačních titulů stal byznys, který pokřivuje tržní prostředí zejména ve prospěch velkých firem. Počet národních dotačních titulů navíc neúměrně roste a s tím narůstá i nákladná administrativa na jejich poskytování, což dlouhodobě potvrzují výroční zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu,“ píše resort.

Vláda chce rovněž snížit výdaje na provoz jednotlivých ministerstev a centrálních vládních institucí, „čímž demonstruje závazek začínat ‚sami u sebe‘,“ pokračuje MF. Snížení výdajů v této oblasti má dosáhnout 5 %.

Sníží také objemy finančních prostředků na platy ve státní správě o 2 %, a to v „návaznosti na snižování agend státu, včetně organizačních složek státu a příspěvkových organizací“. Zpomalí se i tempo růstu platů ústavních činitelů.

Celkově mají úspory činit více než nové příjmy. Úspory pro rok 2024 tvoří 64 % ozdravného balíčku, zatímco příjmy 36 %. Během let 2024-2025 se má hodnota příjmů zvýšit na 48 %.

Co se týká dopadů na běžné daňové poplatníky, vláda plánuje zvýšit daň z příjmů právnických osob z 19 na 21 %. Podle slov resortu financí se tak chce dostat na průměr Evropské unie s tím, že současná daň 19 % patří ve srovnání s EU mezi nižší sazby.

Rovněž dojde k znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců ve snížené výši 0,6 %. „Snížení sazby nemocenského pojištění pro zaměstnance v roce 2009 bylo nesystémovým krokem, který tehdy kritizovali i sociální partneři a vedlo k nerovnováze systému nemocenského pojištění,“ kritizuje MF.

Dalším plánem je zvýšení daně z nemovitých věcí až na dvojnásobek „plně ve prospěch státního rozpočtu,“ informuje resort. „Vláda navrhuje zavést sazbě daně takzvaný státní koeficient ve výši 1, jehož inkaso bude 100% příjmem státu. Do současnosti přitom bylo nastavení daně pro státní rozpočet ztrátové, neboť její správa, kterou vykonávají finanční úřady, stojí 1,2 miliardy Kč ročně, zatímco inkaso bylo 100% příjmem obcí. Obecní rozpočty zavedení státního koeficientu rozpočtově nijak nepoškodí a bude jim nadále náležet dosavadní inkaso daně.“

Zvýší se i odvodová zátěž OSVČ. „Konkrétně se navrhuje zvýšit v letech 2024-2026 minimální vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění OSVČ z 25 % na 40 % průměrné mzdy, to jest. o pět procentních bodů ročně, a tím přiblížit minimální vyměřovací základ na úroveň minimální mzdy,“ popisuje ministerstvo. Zároveň existuje návrh, aby OSVČ platily pojistné nejméně z 55 % namísto současných 50 % základu daně.

Daň z příjmu z fyzických osob také dozná úprav. „Pásmo příjmů, v rámci kterého se platí 23 % sazba daně, bude namísto čtyřnásobku průměrné mzdy začínat na trojnásobku průměrné mzdy. Rozšiřuje se tím množina vysokopříjmových, kteří platí 23 % sazbu daně z příjmů. Jde o solidární krok, aby se i vysokopříjmoví zaměstnanci více podíleli na konsolidaci veřejných financí.“

Vláda chce rovněž zamezit využívání dohod o provedení práce namísto příležitostného přivýdělku coby jediného a častého zdroje příjmů. „Dané osoby nejsou díky tomu důchodově pojištěné, tj. po skončení práceschopnosti nemají buď vůbec nárok na starobní důchod, anebo jen velmi malý, což se odráží v čerpání dávek státní sociální podpory,“ podotýká MF.

První limit tedy vláda stanoví pro DPP u jednoho zaměstnavatele ve výši 25 % průměrné mzdy. Druhý limit bude stanoven pro vznik účasti na pojištění při souběhu více DPP u více zaměstnanců, a to ve výši 40 % průměrné mzdy, píše resort. „Pokud zaměstnanec překročí jeden či druhý limit, bude již odvedeno také pojistné. Aby opatření mohlo být kontrolováno, bude zavedena evidence všech DPP a příjmů z těchto dohod.“