Cisco: Až 60 procent zaměstnanců preferuje práci na dálku

Praha - Více než dvě třetiny zaměstnanců by přijalo pracovní nabídku s menším platem, pokud by měli více volnosti ve využívání mobilních zařízení, přístup k sociálním sítím a možnost pracovat na dálku. Vyplývá to ze studie Connected World Report společnosti Cisco, která byla zveřejněna ve čtvrtek.

Podle studie není 60 procent respondentů přesvědčeno, že musí pracovat přímo z kanceláře firmy, aby podali dobrý pracovní výkon, a 66 procent očekává, že možnosti využívat více druhů zařízení k připojení do firemní sítě a aplikacím se budou rozšiřovat. Téměř polovina (45 procent) zaměstnanců, kteří již aplikace na dálku a připojení do firemní sítě využívají, připustila, že díky tomu jsou ochotni pracovat o dvě až tři hodiny denně více.

Pro zaměstnance je možnost pracovat na dálku klíčová. Podle studie by 66 procent respondentů upřednostnilo přijmout pracovní místo s menším platem, pokud by měli více volnosti ve využívání mobilních zařízení, přístup k sociálním sítím a možnost pracovat na dálku.

Zaměstnavatelé se na práci na dálku dívají spíše skepticky. Téměř polovina jich uvedla, že jejich společnost není dostatečně připravena ji podpořit, a to především kvůli nedostatečně zavedeným pravidlům a technologiím. Jejich největší obavou je bezpečnost (57 procent), rozpočet (34 procent) a zkušenosti zaměstnanců s IT (17 procent).

Podle studie Connected World Report, má většina společností (82 procent) jasně definovaná IT pravidla, avšak 24 procent zaměstnanců o nich ani neví. Více než třetina (35 procent) respondentů, kteří je zavedená mají, uvedla, že jim IT oddělení neposkytlo vysvětlení, k čemu tato pravidla slouží.

Většina zaměstnanců (64 procent) obeznámených s těmito pravidly se domnívá, že by se měla pravidelně aktualizovat, aby odrážela současné potřeby pracovního prostředí. Až 41 procent zaměstnanců, kteří přiznali, že interní IT předpisy někdy porušili, uvedlo, že důvodem byla nezbytnost použít zakázané aplikace pro svůj lepší pracovní výkon. Každý pátý respondent zdůvodnil své porušení pravidel tím, že předpokládal, že IT oddělení nedostatečně kontroluje jeho uživatelské chování.

„Většina společností má interní IT předpisy, ale zaměstnanci o nich mnohdy ani nevědí. A ti co o nich vědí, je často nepovažují za aktuální a odpovídající dnešní situaci. V důsledku toho jsou pak tyto předpisy porušovány. S rostoucím rozložením pracovní síly a s tím, jak se technologie stále více stávají běžnou součástí našich životů, roste také důležitost aktualizace interních předpisů, aby odpovídaly potřebám zaměstnanců zvyklým na využívání těchto technologií a zároveň aby zohledňovaly bezpečnostní rizika,“ řekl Nasrin Rezai, Senior Director pro bezpečnost Cisco Systems.

Studie se rovněž zaměřila na to, jak zaměstnanci vnímají sociální sítě na pracovišti. Polovina (51 procent) se jich domnívá, že sociální sítě s prací přímo souvisejí a zároveň přispívají k vytvoření rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Proto by si 64 procent zaměstnanců přálo, aby jim zaměstnavatel povolil jejich užívání v pracovní době. Podle studie je však skutečnost zatím jiná, jelikož 41 procent respondentů uvedlo, že nesmí v práci používat Facebook a 35 procent má zakázán Twitter.

Podle studie není 60 procent respondentů přesvědčeno, že musí pracovat přímo z kanceláře firmy, aby podali dobrý pracovní výkon, a 66 procent očekává, že možnosti využívat více druhů zařízení k připojení do firemní sítě a aplikacím se budou rozšiřovat. Téměř polovina (45 procent) zaměstnanců, kteří již aplikace na dálku a připojení do firemní sítě využívají, připustila, že díky tomu jsou ochotni pracovat o dvě až tři hodiny denně více.

Související

Ilustrační foto

Proč jsou cizinci levnou pracovní silou? Studie odpověděla na ožehavou otázku

Zatímco mnoho západních zemí čelí stárnutí populace, nízké porodnosti a nedostatku pracovní síly, efektivní integrace imigrantů se stává klíčovou výzvou. Nová studie tří profesorů sociologie – z univerzit v Oslu, Kalifornii a na IESE Business School ve Španělsku – nyní přináší alarmující zjištění: imigranti v Evropě a Severní Americe vydělávají v průměru o 17,9 % méně než lidé narození v dané zemi. Hlavní příčinou přitom není nedostatek kvalifikace, ale omezený přístup k lépe placeným pracovním místům.

Více souvisejících

zaměstnání

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

včera

střela Flamingo

V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku

V utajených prostorách, kam se lze dostat jen se zavázanýma očima a bez mobilního telefonu, buduje Ukrajina základy své budoucí bezpečnosti. Reportéři BBC získali vzácnou možnost nahlédnout do jedné z továren společnosti Fire Point, kde se vyrábí nová pýcha domácího zbrojního průmyslu – řízená střela Flamingo. Tento letoun s plochou dráhou letu má dosah až 3 000 kilometrů a je navržen tak, aby dokázal zasahovat cíle hluboko na ruském území.

včera

Vladimir Putin

Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin se na své výroční tiskové konferenci pokusil rozptýlit obavy ze stupňující se agrese vůči Západu. Prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu a že veškeré napětí je důsledkem politiky Severoatlantické aliance. Putin v této souvislosti upozornil na novou bezpečnostní strategii USA, která podle něj příznačně neoznačuje Rusko za hlavní hrozbu, což dává prostor k nové dynamice vztahů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin pochválil Trumpa. Jeho snahu o ukončení války označil za upřímnou

Ruský prezident Vladimir Putin se během své výroční tiskové konference vrátil k srpnovému summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce. Prohlásil, že Moskva je ochotna přistoupit na určité kompromisy, aby ukončila válku na Ukrajině, a že míč je nyní „zcela na straně“ Kyjeva a Západu. Putin vyzdvihl Trumpovu snahu o ukončení konfliktu a označil ji za upřímnou, přičemž tvrdil, že s americkými návrhy z Anchorage v podstatě souhlasil. 

včera

Viktor Orbán

Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války

Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.

včera

Ilustrační foto

Chraňte svou firmu efektivně: Antivirový program dnes již nestačí

V pondělí ráno přijdete do práce a všechna vaše data jsou zašifrovaná. Na obrazovce jen zpráva: „Zaplaťte, nebo o všechno přijdete.“ Pro mnohé to zní jako noční můra, ale pro stále více českých firem je to realita. Kybernetické útoky dnes ohrožují malé a střední podniky více než kdykoli dříve.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Na půjčce Ukrajině se podílet nebudeme, honosí se Babiš. Zrádce Evropy táhne Česko na východ, reagují politici

V Bruselu skončilo první klíčové jednání Evropské rady za účasti nového premiéra Andreje Babiše. Hlavním tématem byla finanční pomoc Ukrajině, u níž došlo k zásadnímu obratu v českém postoji. Česká republika se totiž po boku Maďarska a Slovenska odmítla podílet na finančních zárukách za nově schválenou půjčku, což vyvolalo bouřlivé reakce na domácí politické scéně.

včera

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Odchod ze summitu bez dohody by pro EU znamenal katastrofu, přiznal De Wever

Evropa za pět minut dvanáct zachránila svou důvěryhodnost, když se jí podařilo schválit masivní finanční injekci pro Ukrajinu. Půjčka ve výši 90 miliard eur má zabránit rozpočtovému kolapsu země, kterému by bez této pomoci čelila do roku 2027. Belgický premiér Bart De Wever přiznal, že odchod ze summitu bez dohody by znamenal pro unii naprostou katastrofu a ztrátu geopolitického významu.

včera

včera

18. prosince 2025 22:04

Princ Andrew unikl dalšímu policejnímu vyšetřování. Není prý důvod ho obnovit

Bývalý britský princ Andrew si může oddechnout. Metropolitní policie oznámila, že nehodlá podniknout žádné další kroky ohledně nařčení, že bratr krále Karla III. žádal členy vlastní policejní ochranky o informace o Virginii Giuffreové. Informovala o tom BBC

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy