Vzájemné důvěry mezi lidmi ubývá, často věří různým konspiračním teoriím

Češi ve své blízkosti dlouhodobě nechtějí alkoholiky, narkomany ani Romy, klesla také tolerance vůči etnickým a náboženským menšinám. Zatímco v roce 1991 nechtělo muslima za souseda zhruba 20 procent lidí, loni to bylo už 58 procent. Podobný vývoj zaznamenali odborníci u imigrantů a zahraničních dělníků. Zlepšení naopak nastalo u homosexuálů, přesto by s nimi v roce 2017 nechtělo sousedit 20 procent Čechů.

Výsledky dnes představili autoři výzkumu. „Česká společnost byla během několika generací velmi rychle zbavena zkušenosti s jinakostí, zejména etnickou a náboženskou. Přesto se v devadesátých letech podařilo tyto odmítavé postoje mírně snižovat a trend byl nastartován veskrze pozitivním směrem. Teprve v roce 2008 a zejména v poslední vlně výzkumu vidíme změnu," uvedl sociolog Petr Fučík. Na vině je podle něj migrační krize a islamistický terorismus.

Češi si také méně důvěřují mezi sebou navzájem. Na otázku, zda je možné lidem důvěřovat, kladně odpovědělo jen 23 procent oslovených, což je nejméně za celou dobu výzkumu.

Dlouhodobě vědci zkoumají rovněž důvěru lidí v instituce. Výrazný pokles důvěry je v posledním průzkumu znát u médií. Podobně na tom jsou i mezinárodní organizace jako Evropská unie a OSN, vzrostla naopak důvěra v armádu, policii a právní systému. Politolog Roman Chytilek uvedl, že se při interpretaci nabízí spojení s migrační krizí, protože zatímco jeden typ institucí bývá spojován s jejím prohlubováním, druhý může být vnímán jako ten, který před ní poskytuje ochranu.

Důvěrou se výzkumníci zabývali i v případě konspiračních teorií nebo demokratického uspořádání a podle Chytilka byly výsledky překvapivé. S tvrzením, že oficiální tvrzení velmi často zakrývá pravdu, vyslovilo souhlas až 41 procent respondentů. Více inklinují ke konspiračním teoriím senioři a lidé s nižším vzděláním.

Důvěra v konspirace se však podle Chytilka liší i podle voličských preferencí. Na větší důvěru v konspirační teorie vědci přišli u voličů SPD, KSČM a ANO, naopak výrazně méně jim věřili voliči KDU-ČSL a TOP 09. Z hlediska důvěry v politické uspořádání i přes veškeré negativní jevy zvítězila demokracie.