Vedení i lékaři PN Kroměříž rezignují. V otevřeném dopise ředitel popsal, co se v zařízení dělo

Pavel Polák působil jako ředitel PN Kroměříž od 1. února 2022, kdy ho jmenoval tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch na základě výsledků výběrového řízení a doporučení výběrové komise. „Pavel Polák vystudoval sociální pedagogiku a působil v řadě zařízeních sociální péče. V posledních 13 letech působí ve stejném regionu jako PN Kroměříž a řídí velký tým zajišťující několik druhů služeb. Jím vedené služby se i díky jeho přístupu více cílí na lidi s přidruženým duševním onemocněním. Má proto velmi dobré předpoklady, ze kterých může při působení na pozici ředitele psychiatrické nemocnice Kroměříž vycházet,“ uvedl šéf resortu zdravotnictví.

Jeho konec provázela velká nespokojenost lékařů. „Ztratili jsme veškerou důvěru v manažerské schopnosti pana ředitele Mgr. Poláka. Jsme přesvědčeni, že jeho osobnostní a odborné kvality nedosahují úrovně nutné k vedení žádné zdravotnické instituce a už vůbec ne tak specifické, jakou je PN. Jsme přesvědčeni, že svým přístupem k psychiatrii je už přímým ohrožením péče o pacienty s duševními poruchami. Řada z nás pracuje v PNKM desítky let a nikdo nepamatuje naše zařízení v tak tristním odborném a lidském stavu,“ psali v prohlášení.

K poslednímu květnovému dni se rozhodli hromadně odejít. „Ke dni 31. 5. 2023 podalo výpověď z pracovního poměru z 6 z celkového počtu 12 primářek a primářů, 11 z celkového počtu 19 atestovaných lékařek a lékařů a 3 z celkového počtu 8 atestovaných psychologů PNKM,“ pokračovalo jejich prohlášení.

Podle lékařů ředitel výrazně překračoval své manažerské kompetence: „Neodbornými zásahy a nařízeními vstupoval a vstupuje do léčebného procesu našich pacientů. To vše bez osobní zodpovědnosti za pacienty a léčbu, neboť dle zákona trestně právní zodpovědnost v léčebném procesu nese lékař.“

Poláka rezistence lékařů udivila. „U některých kolegů mě udivila rezistence vůči spolupráci s nezdravotnickými odbornostmi. Kladu si otázku, zda je to pozůstatek reformního tlaku, kdy se ve střetu ocitla sociální práce (a další obory v rámci pomáhajících profesí) a psychiatrie. Ten střet stále existuje, je zřetelný. Zároveň je obtížně pochopitelný, protože zotavení pacienta je o multioborové spolupráci, která se vzájemně neohrožuje, ale je komplementární. Má probíhat již během hospitalizace,“ vylíčil.

Dále sdělil, že ho mrzí, co se mu nepodařilo změnit a co je zapotřebí změnit. „Domnívám se, že na skutečnou proměnu nyní nemocnice není připravena. Nejdřív musí někdo ‚padnout‘ a za ním možná padnou další, aby došlo k uvědomění, co je podstatou reformy. Musí dojít k uvědomění, že je to proces, který musí někdo pevně řídit, někdo s jasnou představou, odvahou, a především pevným mandátem,“ pokračoval.

Na závěr ujistil, že se jeho prohlášení týká pouze procesů, rozvoje, změn či spolupráce. „Nijak se nedotýká odbornosti personálu. Chci ujistit současné i budoucí pacienty nemocnice a jejich blízké, že se jim dostane adekvátní odborní péče,“ uzavřel Polák.