Nemocnice ve Vsetíně i Kroměříži se plní nakaženými, situaci ztěžují vážné případy, říká Maráček

U ucha má neustále mobilní telefon a řeší, jak odlehčit malým nemocnicím, v nichž přibývá hospitalizovaných. Šéf Nemocnic Zlínského kraje Radomír Maráček proto ve středu zařídil přeložení pacientů z Valašského Meziříčí do Vsetína i Zlína. „Menší nemocnice se dostávají do obtíží už v momentu, když musejí přijmout pět šest pacientů navíc,“ posteskne si absolvent Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v oboru všeobecné lékařství.

Odborník na anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči přiznává, že nárůst na Vsetínsku působí velké komplikace. „Okolní nemocnice, kam jsme v minulosti pacienty převáželi z jiných zařízení, nám volají, že začínají mít dost svých nemocných a žádají, ať si nakažené přebereme na zpět. Vyhovět jejich požadavkům není v současné době ideální,“ podotýká rodák z Frýdku-Místku.

Přesto Maráček tvrdí, že vývoj se stabilizuje z hlediska standardních pacientů nemocných na covid-19, a to v nemocnicích ve Zlíně a v Uherském Hradišti. „Ale potíže nastávají s pacienty, kteří potřebují intenzivní péči a končí na plicní ventilaci. Právě v malých nemocnicích vážné případy ztěžují situaci. Navíc zařízení ve Vsetíně i Kroměříži se stále plní nakaženými, kteří potřebují hospitalizaci,“ přibližuje situaci.

Exředitel Lázní Karlova Studánka si stěžuje na absenci personálu, a tak fungující týmy jedou bez odpočinku a dostávají se na hranici vyčerpání. Zlínskému kraji chybí v současné době přes šest set zdravotníků, kteří jsou nakaženi anebo musejí setrvat v karanténě. „V Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně je mimo službu 105 zdravotních sester a nemocných lékařů je dvacet. Uherské Hradiště hlásí podobné číslo a v menších nemocnicích není k dispozici necelá polovina personálu,“ vypočítává lékař Maráček pro EuroZprávy.cz.

Všeho je dost, chybějí jen nemocní zdravotníci

Ochranných pomůcek, léků i technologií mají nemocnice ve Zlínském kraji dostatek. „S tím zásadní problém není. Chybějí nám opravdu jen zdravotníci, protože i dobrovolníků, kteří chtějí pomáhat, máme dostatek. Velice si jejich podpory vážíme, ale člověk z ulice, který nemá minimálně sanitářský kurz, nemůže ve zdravotnickém prostředí fungovat. A běžní lidé žádné zkušenosti ani školení nemají,“ míní.

Bývalý ředitel Fakultní nemocnice v Olomouci konstatuje, že se kvůli koronaviru musejí omezovat běžné zákroky v nemocnicích Zlínského kraje. „Provádějí se pouze akutní výkony, to znamená akutní operace, závažná traumata, krvácení a onkologické zákroky, které nesnesou odkladu. Lékaři opravdu operují jen nezbytné případy, kde by odklad zákroku snížil potencionální kvalitu života do budoucnosti. O pacientech bezprostředně ohrožených na životě ani nemluvím.“

Maráček si pochvaluje, že nákaza plošně zpomaluje. „Nárůsty, které byly předminulý a minulý týden, kdy nákaza rostla směrem nahoru, polevily. Je to vidět i ve zlínské nemocnici, v níž už nepřijímáme více pacientů než propuštěných do domácí péče,“ pookřeje šéf Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. Rostoucí křivka se alespoň ve Zlíně zatím zastavila. „Nárůst ale bohužel pokračuje ve Vsetíně. Celé Vsetínsko je na čelních místech v přibývání covidových pacientů, kteří přicházejí do nemocnic.“

Expert na sportovní lékařství se domnívá, že vyhlášená hygienická opatření na pandemii zabírají. „Protože exponenciální nárůst, kdy jsme při něm ve Zlíně otevírali každý druhý den nové oddělení s dalšími třiceti lůžky a byly prakticky záhy zaplněné, už pominul,“ všímá si ředitel všech nemocnic ve Zlínském kraji.

Lékař, který spolupracuje s Horskou službou, zatím nemá k dispozici žádný relevantní údaj, který by vysvětloval, proč koronavirová pandemie tak velmi silně zasáhla Zlínský kraj. Detailně se k celé situaci podle něj vrátí později experti, kteří určitě vypracují odborné studie. Proto Maráček pro situaci, která nastala, nabízí osobní postřeh. „Koronavirus se jako první objevil na Uherskohradišťsku, kde je příhodná geografie, protože leží v nížině, ale také k tomu mohlo přispět chování tamních lidí, kteří jsou k sobě vstřícní a často se navštěvují.“

Lékař spolupracující s Klinikou sportovní medicíny v Ostravě říká, že rozhodně celé situaci nenapomohlo ani vinobraní. „To asi bylo také jedním z aspektů šíření nákazy a navíc se zde vyskytla dvě ohniska v Luhačovicích a v Napajedlech. A tak se v regionu sešlo několik faktorů, které se bohužel v daný okamžik střetly a zapříčinily místní šíření. A pak se díky dalším větším akcím nákaza přenesla do větší komunity. Jedná se o mé osobní vysvětlení. Uvidíme, k jakému odbornému závěru dospějí specialisté,“ uzavírá Radomír Maráček.