Vláda schválila dohodu ČR s USA o obranné spolupráci a zařadila první osobu na sankční seznam

Smlouva má nastavit podmínky možné spolupráce s americkými ozbrojenými silami na území ČR. Konkrétní pobyt amerických vojáků nebo případný vznik americké základny na českém území neřeší. To by i nadále musely nejprve schválit vláda a Parlament, jednalo by se o separátní politické rozhodnutí. Podle Fialy je dohoda významná z hlediska bezpečnosti a strategie v nynějších "neklidných časech" a zvyšuje bezpečnost ČR i českých občanů.

Asi čtyřicetistránkový dokument se zabývá všemi relevantními tematickými oblastmi, které mohou souviset s možnou přítomností amerických vojáků v ČR nebo spoluprací amerických a českých ozbrojených sil na českém území. Řeší tak například právní postavení amerických vojáků, týká se také ochrany životního prostředí, provozu motorových vozidel americkými vojáky a jejich rodinami nebo třeba postavením dodavatelů amerických ozbrojených sil. Zabývá se také osvobozením amerických vojáků od daní a cel v ČR.

Smlouva podle Černochové umožní intenzivnější praktickou spolupráci českých a amerických ozbrojených sil. "Dnešku předcházel rok intenzivních jednání, účastnili se jich vedle ministerstva obrany a armády i zástupci ministerstva zahraničí, spravedlnosti, financí, vnitra, dopravy," uvedla Černochová.

Smlouvu DCA nebo její ekvivalent má s USA aktuálně z 29 aliančních zemí uzavřeno 24 států. Kromě ČR o ní jedná i Dánsko, v souvislosti se svým vstupem do NATO ji připravují i Finsko a Švédsko. Z východních členů aliance je ČR poslední zemí, která nemá podobnou smlouvu uzavřenu. Maďarsko ji přijalo před dvěma lety, na Slovensku schvalování provázela ostrá vnitropolitická diskuse.

Pro podpis dohody se nyní jedná vhodný termín, řekla ministryně. "Jsem přesvědčena, že jsme ji dojednali dobře, nemáme se za co stydět, prosadili jsme tam i některé naše požadavky," uvedla Černochová. Při čtyřech jednacích kolech podle ní bylo prospěšné, že se Česko mohlo inspirovat v předchozích smlouvách. Dohoda se podle ní stane součástí celkové architektury spojenecké spolupráce v NATO.

Česko zařadilo první osobu na sankční seznam, patriarchu Kirilla

Česko zařadilo první osobu na vnitrostátní sankční seznam, a to moskevského patriarchu Kirilla kvůli podpoře ruské invaze na Ukrajinu. Schválila to dnes vláda, vyplývá ze seznamu na webu ministerstva zahraničí. Pro patriarchu to znamená například zákaz vstupu do Česka, znemožnění jakýchkoli finančních operací skrze české subjekty nebo zmrazení případného majetku v zemi. Zařazení na vnitrostátní sankční seznam vládě umožňuje takzvaný Magnitského zákon, který vešel v účinnost v lednu.

Česko se opírá o sankční režimy plynoucí z unijního práva, prioritu mají sankční opatření na úrovni celé Evropské unie. Od sankcí proti patriarchovi Kirillovi, vlastním jménem Vladimiru Michajlovičovi Gunďajevovi, musela už dříve sedmadvacítka upustit kvůli nesouhlasu Maďarska. Proto česká diplomacie navrhla jeho zařazení na národní seznam.

"Platí, že pro zařazení jakéhokoli subjektu na sankční list je podmínkou, aby to byla důkladně zdokumentovaná činnost, která narušuje nebo ohrožuje územní celistvost, svrchovanost nebo nezávislost, v tomto případě Ukrajiny," řekl na tiskové konferenci ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Podle šéfa české diplomacie lze jednoduše dohledat důkazy o Kirillových veřejných výstupech "podporujících válku na Ukrajině a ospravedlňujících zvěrstva, kterých se ruští vojáci dopouštějí." Gunďajev je podle něj na sankčních seznamech Británie, Kanady, Litvy či Ukrajiny.

Provádění opatření směřujících ke zmrazení majetku má na starost Finanční analytický úřad (FAÚ). Prověří, zda osoba zařazená na sankční seznam disponuje majetkem v Česku, a případně majetek zmrazí.

Patriarcha Kirill je podle dokumentu ministerstva zahraničí dlouholetým spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina a svým jednáním aktivně podporuje ruskou agresi na Ukrajině. "Využívá zejména svého významného postavení představeného pravoslavné církve a prostřednictvím svých kázání a veřejných vystoupení poskytuje pro ruskou agresi náboženské ospravedlnění a vysvětlení," uvedl mimo jiné úřad v sankčním seznamu.

Kabinet Petra Fialy (ODS) v programovém prohlášení předpokládal přijetí takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv do konce letošního roku. Přípravu předlohy urychlila ruská invaze na Ukrajinu. Obdobné zákony mají z unijních zemí Francie, Nizozemsko, Lotyšsko nebo Estonsko. Zákon stanoví podmínky zápisu subjektů na vnitrostátní sankční seznam a postup přípravy návrhů na zařazení subjektů na unijní sankční seznam z českého podnětu.

Česko dá 22 milionů Kč na výcvik ukrajinských dopravních pilotů v ČR

Česko dá letos 22 milionů korun na výcvik 20 až 25 ukrajinských dopravních pilotů v České republice. Konkrétně se jedná o studenty Národní letecké univerzity v Kyjevě. Návrh dnes schválila vláda, řekl na tiskové konferenci ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Peníze půjdou z programu na humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou pomoc Ukrajině, který schválil kabinet loni. V něm by mělo Česko mezi lety 2023 až 2025 každý rok dát půl miliardy korun.

"Projekt pomůže zajistit kontinuitu vzdělávání ukrajinských dopravních pilotů, kteří v současné situaci nemohou absolvovat letecký výcvik ve své zemi. Absolventi výcviku v ČR budou připraveni k bezprostřednímu zařazení (na pozici druhého pilota) do civilní letecké dopravy. Projekt tak přispěje k rychlejší obnově letecké dopravní obslužnosti a tím i k celkové rekonstrukci země," uvedlo ministerstvo zahraničí v materiálu, který má ČTK k dispozici. Na projektu se kromě tohoto resortu podílí ministerstva školství a průmyslu a obchodu.

Výcvik v Česku se bude konat ve spolupráci s tuzemským subjektem, který poskytuje certifikovaný letecký výcvik. Národní letecká univerzita v Kyjevě bude spolupracovat také s Českým vysokým učením technickým (ČVUT) v Praze, které poskytne pomoc při přibližování výcviku standardům Evropské unie. "Konkrétně půjde o audit teoretické a praktické výuky, výcvikové dokumentace a studijních podkladů a jejich aktualizace a přiblížení pravidlům Agentury EU pro bezpečnost letectví (EASA)," uvedla česká diplomacie. Počítá se s tím, že projekt se bude opakovat i v letech 2024 a 2025.

Vláda schválila Konvergenční program, který popisuje rozpočtovou strategii

Vláda dnes schválila Konvergenční program, který popisuje rozpočtovou strategii vlády a plánovaný vývoj veřejných financí v následujících letech. Vyplývá to z výsledků jednání kabinetu. Podle makroekonomické prognózy ministerstva financí se letos sníží schodek veřejných financí na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 3,6 procenta. Příští rok by se měl deficit dostat pod úroveň tří procent HDP. Konvergenční program je základní dokument země pro přijetí eura, vláda ho schvaluje každoročně. Není to žádný formální krok, který by Česko posouval k jednotné evropské měně.

Poměr schodku k HDP by se měl snižovat i v následujících letech a do roku 2026 by se měl přiblížit dvěma procentům HDP. Ministerstvo upozorňuje na to, že prognóza vychází ze současných zákonů a nezohledňuje připravovaný konsolidační balíček. Ten by měl podle ministra Zbyňka Stanjury (ODS) od příštího roku snížit deficit o jedno procento HDP.

Zadlužení veřejných financí by se podle prognózy mělo letos snížit na 43,5 procenta HDP z loňských 44,1 procenta. Vzhledem k očekávaným schodkům veřejných financí v nadcházejících letech by se měla míra zadlužení znovu zvyšovat a v roce 2026 dosáhnout 45 procent.

Pravidla EU za normálních okolností vyžadují deficit pod třemi procenty HDP a dluh pod 60 procenty HDP. Evropská komise ale v roce 2020 v zájmu podpory ekonomik zasažených protipandemickými opatřeními platnost pravidel pozastavila. Původně měla pravidla znovu začít platit letos, loni ale Evropská komise rozhodla o ročním odkladu kvůli důsledkům ruské invaze na Ukrajinu.