Dohledané kontakty nakažených by měly být deset dní v karanténě

Za rizikový považují hygienici takový kontakt, který trvá minimálně 15 minut a vzdálenost je menší než dva metry. Jsou to hlavně členové domácnosti, účastníci oslav a táborů či spolupracovníci.

"Do pěti dnů od rizikového kontaktu s touto osobou (s potvrzeným koronavirem) musíte absolvovat test... Dále budete informováni, že budete v karanténě," uvedli pražští hygienici. Dohledaným lidem vystaví na test žádanku. Jejich blízkým ale žádná omezení nenařídí.

Karanténa trvá deset dnů od setkání s nakaženým. Nutné je požádat praktika o e-neschopenku. Poté se absolvuje do pěti dnů od rizikového kontaktu test. I s negativním výsledkem člověk zůstává v karanténě. Na jejím konci dostane žádanku na další testování. Po negativním výsledku praktik karanténu ukončí. Kdyby test nákazu potvrdil, zůstane člověk dalších deset dní v izolaci.

Lidem s potvrzeným covidem-19 praktik vystaví e-neschopenku na deset dní. "Neschopenka je vydána ode dne zjištění pozitivního testu," uvedli hygienici. Pokud jsou lidé na konci desetidenní doby minimálně čtyři dny bez příznaků, není třeba další test a lékař je "uschopní". Při přetrvávání obtíží by měli by kontaktovat praktika.

V izolaci s covidem-19 je teď hlavní hygienička Jarmila Rážová. Hygienici dohledávali, s kým se od neděle setkala. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) je v karanténě, test má negativní. Premiérovi Andreji Babišovi (ANO), který měl s Rážovou tento týden dvouhodinové jednání, hygiena karanténu a test nenařídila. Babiš to zdůvodnil tím, že měl celou dobu respirátor, místnost se větrala a odstup byl čtyřmetrový. Hygienici uvedli, že vyhodnocují rizikovost kontaktů.

Pravidla testování by se měla s příchodem chřipkové sezony upravit. Podle návrhu národní strategie testování by absolutní prioritu při testování měli mít lidé z rizikových skupin, jejich rodina a blízké kontakty a také zdravotníci a další personál. Nejnižší priorita je u lidí bez příznaků či s mírným průběhem, a to u dětí i dospělých.

"Plošné a pravidelně se opakující testování celé populace je z kapacitních i ekonomických důvodů nereálné," uvedlo v návrhu ministerstvo.

Do rizikové skupiny podle návrhu patří pacienti s rakovinou, poruchami imunity, těžkou obezitou, cukrovkou, po transplantaci či rozsáhlejších operacích, s vzácnými genetickými onemocněními i srdečními a plicními chorobami. Pokud jsou chronici v dobrém stavu, testovat by se nemuseli. Seniory materiál nezmiňuje. S pravidelnými testy se počítá u lidí z krizového řízení a kritické infrastruktury. Autoři jmenují členy vlády, vedení krajů a měst, zdravotníky, policisty, vojáky, hasiče i pracovníky v dopravě, energetice či telekomunikacích. Test by byl i pro rizikové kontakty.

Podle šéfa Sdružení praktických lékařů Petra Šonky doktoři nyní posílají na testy lidi s příznaky, mezi které patří třeba zvýšená teplota či ztráta chuti a čichu. Na počet žádanek žádné limity praktici nemají. Za větší množství jim tak finanční postihy od zdravotních pojišťoven nehrozí.

Šonka míní, že se blíží doba, kdy nebude možné kvůli náporu testovat ale ani lidi s příznaky. "Musíme mít jasný postup, kdo se má testovat a kdo ne. To nemůže rozhodovat praktik," řekl ČTK Šonka. Podle něj by se mělo stanovit, koho je nutné poslat na test hned, kdo může počkat a u koho testování není nutné. Podle navrhované strategie u lidí bez příznaků nejsou potřeba testy k vyvrácení nákazy.