V pražských nemocnicích pomáhají stovky mediků, zásoby materiálu rapidně dochází

Přibližně čtyři stovky studentů lékařských fakult v Praze se kvůli současné situaci kolem koronaviru zapojily do výpomoci v nemocnicích. Pomáhají třeba jako ošetřovatelé nebo asistují u testování lidí na nemoc COVID-19. Medici ze tří lékařských fakult Univerzity Karlovy (LF UK) vytvořili skupinu, ve které koordinují nabízenou pomoc.

Například studenti z 1. lékařské fakulty posílili především personál ve Všeobecné lékařské nemocnici. Nyní je jich tam 85. V rozhovoru s ČTK to řekl koordinátor dobrovolníků z 1. LF UK David Kulišiak, který studuje v 6. ročníku všeobecné lékařství.

Podle Kulišiaka se na 1. LF UK k výpomoci přihlásilo asi 480 studentů. "To jsou lidi, kteří se chtějí aktivně podílet nebo už se podílejí na dobrovolnické práci," uvedl. Zhruba 170 lidí se podle něj již zapojilo do výpomoci v Praze a kolem 50 v nemocnicích mimo hlavní město. "Jsou například v Ostravě, Kladně, Ústí nad Labem, Písku a v podobných nemocnicích," řekl. Zbytek přihlášených podle něj zatím čeká na to, kam bude přiřazen.

Na 2. LF se podle jeho informací přihlásilo k výpomoci 370 lidí a na 3. LF 530. "Momentálně umístěných v nemocnicích má 2. lékařská fakulta 80 a 3. lékařská fakulta 180," řekl. Počty přihlášených dobrovolníků podle něj stále narůstají.

Kromě zaměstnanců nemocnic doplňují studenti 1. LF UK i personál pražské záchranné služby. Podle Kulišiaka se to týká momentálně zhruba 20 mediků. "Nepracují přímo na call-centru, ale pomáhají s odběrovými vzorky (při testování na koronavirus)," řekl.

Studenti medicíny nemají podle legislativy pravomoci na to, aby suplovali zdravotní sestry. Medici proto většinou pracují například jako ošetřovatelé či sanitáři. Dělají ale i různé pomocné práce, dodal. V Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) se podle mluvčí Jitky Zinke například zapojí do administrativních činností.

Nabídku pomoci nemocnicím spolu dobrovolníci z lékařských fakult podle Kulišiaka koordinují tak, aby každý vypomáhal především na pracovištích své fakulty. Studenti z 1. LF UK zatím nastoupili především do Všeobecné fakultní nemocnice, kde je jich 85. Pomáhají ale také v ÚVN (10 studentů), v Nemocnici Milosrdných sester na Petříně (10) a v Nemocnici svaté Alžběty na Novém Městě (přes 20).

Dalším krokem by podle Kulišiaka měla být pomoc zařízením primární péče, tedy třeba v ambulancích praktických lékařů nebo specialistů. Studenti také již kontaktovali hospice, domovy sociální péče nebo polikliniky. "S nimi jsme momentálně v kontaktu a snažíme se domluvit, kolik budou potřebovat lidí," řekl Kulišiak.

Vláda kvůli šíření koronaviru uložila studentům pátých a šestých ročníků medicíny, aby posílili hygienické stanice, krajské záchranné služby a 17 nemocnic. Za běžných okolností bývají medici v nemocnicích především při praktické výuce a někteří tam pracují jako sanitáři. Podle statistik ministerstva školství studovalo loni ve všech ročnících 1. LF UK 4545 lidí, na 2. LF 2265 lidí a na 3. LF 1886 lidí.

Pražské nemocnice mají zásoby ochranných pomůcek jen na několik dní, u roušek a respirátorů různých úrovní ochrany se to liší. Některým dochází i rukavice či dezinfekce, vyrábějí si i vlastní. Vyplývá to z informací, které dnes ČTK sdělili tiskoví mluvčí. Ministerstvo zdravotnictví na webu uvedlo, že do Prahy bylo dodáno 31.000 respirátorů a 17.000 rychlotestů.

Většinu nemocnic v Praze zřizuje ministerstvo zdravotnictví, Nemocnici Na Františku Praha 1 a Ústřední vojenskou nemocnici ministerstvo obrany. To nemocnicím na konci února nařídilo, aby se zásobily na čtyři měsíce. Na trhu ale pomůcek tolik nebylo, některé nemocnice ani nemají tolik místa na skladování.

Například ve Fakultní nemocnici v Motole mají podle mluvčí Pavlíny Dankové roušky zhruba na 3,6 dne a respirátory střední třídy FFP2 na 2,5 dne. "Respirátorů FFP3 máme asi 5000 kusů, spotřeba je zhruba 500 na den," řekla. Dezinfekce nemocnice spotřebuje asi 150 litrů denně, v zásobě je asi 500 litrů.

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, která se stará mimo jiné o jednoho z vážně nemocných, má podle mluvčí Marie Heřmánkové zásoby zhruba na čtyři dny. "Pokud by se však rapidně zvedl počet nakažených nebo s podezřením na nákazu koronavirem, ochranné pomůcky a další prostředky by samozřejmě ubývaly rychleji," uvedla. Nemocniční lékárna kvůli nedostatku u dodavatelů vyrábí pro nemocnici vlastní dezinfekci.

Zásoby řádově na dny má podle mluvčí Jitky Zinke také Ústřední vojenská nemocnice v Praze, kde leží další nemocná s COVID-19 ve vážném stavu. "Zatím jsou ochranné pomůcky průběžně doplňovány dodávkami ministerstva zdravotnictví a ministerstva obrany, a snažíme se i vlastními silami zajistit doplnění zásob," sdělila ČTK. Nemocnici se podle ní začínají tenčit zásoby rukavic.

Podle mluvčího Thomayerovy nemocnice v Krči Petra Sulka nelze přesně odhadnout, na kolik dní zásoby nemocnici vystačí. "V tuto chvíli máme dostatek běžných roušek, které nám vydrží několik týdnů," uvedl Sulek s tím, že jde asi o 10.000 kusů. Respirátorů třídy FFP2 má nemocnice nedostatek a nejvyšší třídy FFP3 asi 600 kusů, nové má dostat do konce tohoto týdne. Rukavice má nemocnice minimálně na měsíc, jednorázových brýlí asi 560 a dalších 800 objednaných. Denně nemocnice podle Sulka spotřebuje asi 100 litrů dezinfekce.

Městská nemocnice Na Františku odhaduje zásoby na pět až sedm dní, řekla ČTK mluvčí nemocnice Lucie Krausová. "Z ochranných pomůcek nejvíce spotřebujeme ústenek a respirátorů, protože prostředky na ochranu nosu a úst u nás musí nosit všichni, tedy personál, pacienti i kdokoliv jiný, kdo vstoupí do budovy nemocnice, a to již od pátku 13. března," uvedla.

Související

Více souvisejících

Praha nemocnice Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 50 minutami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí

Maďarsko zažilo v neděli zásadní střet politických sil. Jen čtyři týdny před klíčovými parlamentními volbami svolali premiér Viktor Orbán a jeho hlavní vyzyvatel Péter Magyar do ulic Budapešti konkurenční shromáždění. Stovky tisíc lidí v hlavním městě demonstrovaly sílu obou táborů v souboji, který rozhodne o dalším směřování země.

před 1 hodinou

Abbás Arakčí

Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v sobotním rozhovoru pro stanici MS NOW potvrdil, že Rusko a Čína poskytují Teheránu v probíhajícím válečném konfliktu se Spojenými státy a Izraelem „vojenskou spolupráci“. Arákčí označil obě mocnosti za strategické partnery Íránu a zdůraznil, že jejich kooperace se odehrává nejen v politické a ekonomické rovině, ale zahrnuje i úzké vazby mezi armádami.

před 3 hodinami

SMS, ilustrační fotografie

Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“

Válka se Spojenými státy a Izraelem uvrhla Írán do hluboké izolace, a to nejen fyzické, ale i digitální. Úřady v zemi během bojů drasticky omezily internet i telefonní sítě, což statisíce lidí odřízlo od jejich rodin v zahraničí. Íránci se však nevzdávají a hledají kreativní, byť extrémně drahé způsoby, jak informační blokádu obejít.

před 4 hodinami

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk

Kolem zdravotního stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího se množí znepokojivé nejasnosti. Podle nejnovějších zpráv byl klíčový muž teokratického režimu tajně převezen do Ruska, kde měl podstoupit naléhavou operaci. Informace přinesl kuvajtský deník Al-Jarida a katarský server Al-Džazíra, které s odvoláním na zdroje blízké vedení země tvrdí, že transport proběhl za přísného utajení na palubě ruského vojenského letadla.

před 5 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů

Izraelská armáda potvrdila, že její operace v Íránu zdaleka nekončí a bude trvat nejméně další tři týdny. Podle vyjádření pro stanici CNN zůstávají na íránském území „tisíce cílů“, na které se izraelské síly hodlají v nadcházejících dnech zaměřit. Tato zpráva přichází v době, kdy obě země pokračují ve vzájemných úderech a americký prezident Donald Trump prohlásil, že v tuto chvíli není připraven s Teheránem vyjednávat o dohodě, která by válku ukončila.

před 7 hodinami

Íránský ostrov Charg

Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot

Válka v Íránu uvrhla globální energetické trhy do stavu nejistoty, která může vyhnat ceny ropy nad historické maximum z roku 2008, kdy barel stál 147,50 USD. Hlavním ohniskem napětí se stal korálový ostrov Charg, přes který proudí devět z deseti barelů íránské ropy. Americký prezident Donald Trump nařídil o víkendu útok na toto strategické centrum, což označil za odvetu za íránskou blokádu Hormuzského průlivu. Trump navíc v rozhovoru pro NBC News varoval, že pokud Teherán průliv neotevře, může na ostrov udeřit znovu „jen tak pro radost“.

před 8 hodinami

Teroristé Hamásu

Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu

Izraelský útok v jiholibanonské oblasti Sidon zabil v neděli brzy ráno vysokého představitele hnutí Hamás. Informaci potvrdil agentuře AFP zdroj z tohoto palestinského ozbrojeného hnutí, který si přál zůstat v anonymitě. 

před 9 hodinami

Alena Schillerová

Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot

V nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS se rozhořela ostrá debata o energetické bezpečnosti České republiky v souvislosti s aktuální krizí na Blízkém východě. Předseda Sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura přišel s návrhem, aby se stát v případě prohlubující se ropné krize nebál nákupu ruské ropy. Jako příklad uvedl postup Slovenska a Maďarska, které tuto cestu využívají k udržení nižších cen pro své občany.

před 10 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá

Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy zatím nejsou připraveny uzavřít dohodu s Íránem. Přestože Teherán podle něj o vyjednávání usiluje, současné podmínky považuje šéf Bílého domu za nedostatečné. Trump zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda musí obsahovat jasný závazek Íránu k úplnému ukončení jaderných ambicí.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Írán

Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války

Napětí na Blízkém východě o víkendu prudce vzrostlo poté, co Írán pohrozil další eskalací válečného konfliktu. Teherán varoval, že se zaměří na jakékoli zařízení v regionu, které má vazby na Spojené státy. Tato reakce přišla poté, co americký prezident Donald Trump předpověděl, že „mnoho zemí“ vyšle své válečné lodě, aby podpořily americkou snahu o silové otevření Hormuzského průlivu.

před 14 hodinami

Modžtaba Chámeneí

Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici NBC zpochybnil, zda je nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vůbec naživu. Modžtaba, který je synem zabitého předchozího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, se totiž od svého jmenování před téměř týdnem neobjevil na veřejnosti. Svět i samotní Íránci zatím marně čekají, až spatří jeho tvář nebo uslyší jeho hlas v televizi.

před 15 hodinami

Aktualizováno včera

Předávání cen Český lev Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem

V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.

včera

Hormuzský průliv

Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán

Prezident Donald Trump v sobotu prohlásil, že Spojené státy nebudou při znovuotevření Hormuzského průlivu postupovat osamoceně. Podle jeho slov se k americkým silám připojí i „další země“, které vyšlou své válečné lodě, aby společně zajistily bezpečnost této strategické námořní cesty. Trump ve svém příspěvku na síti Truth Social vyjádřil naději, že mezi těmito spojenci budou Čína, Francie, Japonsko, Jižní Korea či Velká Británie.

včera

včera

Modžtaba Chámeneí

„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?

Už je to téměř týden, co byl Modžtaba Chameneí jmenován novým nejvyšším vůdcem Íránu, přesto zůstává pro veřejnost i pro celý svět neviditelnou postavou. Zatímco země čelí vojenské konfrontaci se Spojenými státy a Izraelem, Íránci svého nového vůdce dosud nespatřili ani neslyšeli jeho hlas. Jediným náznakem jeho působení bylo sáhodlouhé prohlášení, které za něj ve čtvrtek přečetl hlasatel ve státní televizi.

včera

Íránský ostrov Charg

Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit

Ostrov Charg, malý korálový výběžek v Perském zálivu, se v sobotu stal středobodem globální pozornosti. Přestože svou rozlohou nedosahuje ani třetiny plochy Manhattanu, pro Írán představuje nepostradatelnou ekonomickou tepnu. Skrze jeho terminály totiž proudí zhruba 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl nejvyšší priority.

včera

Íránský ostrov Charg

USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg

Konflikt na Blízkém východě, který trvá již třetí týden, vstoupil do své dosud nejnebezpečnější fáze. Americké síly v noci na sobotu provedly masivní nálety na íránský ostrov Charg, který je považován za „korunní klenot“ íránské ekonomiky. Tento malý ostrov v Perském zálivu totiž slouží jako hlavní terminál pro export ropy a prochází jím více než 90 % veškerého íránského vývozu suroviny.

včera

Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu

Mezinárodní politickou scénou otřásla v pátek nečekaná roztržka mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v NATO. Kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre podrobili ostré kritice rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa dočasně zmírnit sankce na ruskou ropu.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy