Ústavní soud se zastal duševně nemocných. Je jejich podpis platný?

ÚS konkrétně vyhověl stížnosti muže, jenž podepsal směnku na šest milionů korun. Když později obdržel platební rozkaz, hájil se tvrzením, že si podpis nepamatuje a že patrně jednal pod vlivem závažného duševního onemocnění.

Jeho choroba se podle lékařů projevuje kolísavě, a to například zhoršenou pamětí a sníženou soudností. Někdy muž působí jako zcela zdravý, jindy se jeho stav zhorší. Městský soud v Praze po zohlednění všech důkazů včetně výslechu svědků ponechal směnku v platnosti, vliv nemoci v okamžiku podpisu se prý nepodařilo jasně prokázat, což posléze potvrdil i Vrchní soud v Praze a Nejvyšší soud.

Ústavní soud vyšel při svém rozhodování z toho, že žádné skutkové okolnosti, které již odezněly, nelze následně, ex post, prokázat s absolutní jistotou, a proto standard stanovený v judikatuře Nejvyššího soudu pro aplikaci § 38 odst. 2 občanského zákoníku, který vychází z jeho judikatury sahající až do roku 1971, kdy občanské soudní řízení ovládala zásada materiální pravdy a soudy měly rozhodovat na základě „skutečného stavu věci", nereflektuje reálně existující těžkosti při dokazování.

Vyžadování, aby skutkový závěr mohl být učiněn „zcela jednoznačně" a „bez jakéhokoliv náznaku pravděpodobnosti" je skutečně až na hranici nemožnosti takového prokázání. „Zcela jednoznačně" naznačuje, že nemůže být myslitelný žádný jiný závěr a „bez jakéhokoliv náznaku pravděpodobnosti" je již explicitním ekvivalentem stoprocentní jistoty. Avšak absolutní, stoprocentní jistoty dosáhnout nelze a není vyžadována ani v trestním právu.

Ústavní soud shledává důkazní standard „zcela jednoznačného skutkového závěru" a „bez jakéhokoliv náznaku pravděpodobnosti" používaný v ustálené judikatuře Nejvyššího soudu pro prokázání jednání v duševní poruše za účelem zneplatnění takového jednání za nadměrně vysoký. Takový standard narušuje spravedlivou rovnováhu mezi relevantními protichůdnými zájmy a v důsledku porušuje právo na ochranu majetku osob s duševním postižením, pokud daným jednáním byl negativně zasažen majetek těchto osob.

Případem se musí znovu zabývat Městský soud v Praze. Jeho úkolem je opět zhodnotit všechny relevantní důkazy a okolnosti. Kritizovaná judikatura Nejvyššího soudu sahá až do 70. let minulého století. Na konkrétní kauzu dopadá starý občanský zákoník, nový nález je však vzhledem ke svému obecnějšímu přesahu relevantní také pro aktuální kodex.