Česko kašle na veterány: V cizině statečně bojují, po návratu je čeká šok

O tom, jak pomáhat bývalým účastníkům misí, dnes diskutovala v Brně stovka účastníků mezinárodního fóra k problematice mírových operací a péči o válečné veterány. Akci pořádalo sdružení Československý legionář, které spolupracuje s českou armádou a náměty z fóra jí předá.

"Návraty ze zahraničí bývají pro mnohé hořké. Nedostává se jim takového uznání od společnosti, jaké si zaslouží. Někteří lidé je považují za žoldáky, kteří si jeli do zahraničí vydělat peníze," řekl Karel Černoch, předseda sdružení Československý legionář. Potíže pak mají mnozí veteráni při návratu domů; některé trápí problémy v rodinách, jiné pronásledují špatné vzpomínky z válečných střetů. Ještě horší je to po odchodu z armády, kdy těžko hledají práci.

"Začlenění veteránů do přípravy vojáků do misí je polský model. Podle nás je užitečný. Již při odjezdu je nutné myslet na návrat," vysvětlil Černoch. Od polské armády může česká podle něj převzít i to, že do misí vysílá vojáky nejméně s šestiletou zkušeností. Jsou to tedy vyzrálí armádní profesionálové.

O válečné veterány v ČR pečuje kromě Československého legionáře také Československá obec legionářská (ČsOL) a Sdružení válečných veteránů.

V současné době má ČsOL téměř 4000 členů. Do svých řad přijímá příslušníky druhého zahr. odboje, kteří se nestali dosud členy ČsOL a také potomky po legionářích prvého a druhého odboje. Rovněž účastníky čsl. vojenských operací v rámci NATO a OSN, žáky vojenských škol, členy Klubů vojenské historie a každého, kdo má vztah k tradicím legií obou odbojů a je ochoten zapojit se aktivně do práce na plnění úkolů vyplývajících ze stanov a poslání ČsOL. Ti mladí jsou zárukou, že budou pokračovateli tradic legií, aby jejich památka nezahynula.