Vláda KSČ: Morální devastace české společnost, korupce a udavačství

Praha - Totalitní KSČ vznikla v roce 1921 oddělením levicové frakce z tehdejší sociální demokracie. Na její činnost navazuje současná Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM), která ale proklamuje, že je demokratickou stranu. Odborníci se shodují v jednom: doba totality (1948-1989) přinesla morální rozvrat české společnosti. V tomto roce si celá střední Evropa připomíná 25. výročí pádu komunismu.

Cesta k moci se KSČ otevřela po válce, kdy vyhrála volby v roce 1946. Absolutní moc v zemi získala únorovým pučem v roce 1948. Zemi pak neomezeně vládla (ovšem podle instrukcí ze Sovětského svazu) až do konce roku 1989.

K posílení své moci především v 50. letech KSČ zavedla teror a represe včetně vražd odpůrců i svých soukmenovců, kteří končili na popravišti po vykonstruovaných procesech. Tisíce lidí putovaly do vězení a na nucené práce, mnoho lidí zvolilo nebo bylo donuceno k emigraci.

Sdělovací prostředky v průběhu 50. let přispívaly k budování socialismu, šíření komunistické marxisticko-leninské ideologie a k boji s tzv. vnitřním a vnějším nepřítelem. Byly také plné sovětské tematiky. Aktivně podporovaly kult Stalinovy a Gottwaldovy osobnosti. Vedly konfrontační tón vůči demokratickým zemím. Podílely se na protiválečné propagandě. V době politických procesů sehrály štvavou úlohu proti souzeným, uvádí totalita.cz.

Některá fakta nebyla v učebnicích uvedena vůbec, byly seškrtávány celé úseky našich dějin či docházelo ke zkreslování dějinných skutečností. Například fakt, že západní Čechy osvobodila Americká armáda byl zamlčován. Vyzdvihována byla pouze úloha hrdinné Rudé armády při osvobozování Československa, někdy byla zmiňnována také polská armáda.

Komunisté si dokonce svoje postavení v zemi zanesli do Ústavy, ve které stálo: "Vedoucí silou ve společnosti i ve státě je předvoj dělnické třídy, Komunistická strana Československa, dobrovolný bojový svazek nejaktivnějších a nejuvědomělejších občanů z řad dělníků, rolníků a inteligence."

Psali jsme: Gustav Husák: Oddaný sluha režimu, který ho chtěl původně odpravit +VIDEO  

KSČ během své vlády zásadně omezila základní lidské svobody, rozvrátila čs. hospodářství (většina průmyslových oborů zaostávala za světem), zničila majetkové vztahy i vztahy se zahraničím a zemi přivedla do mezinárodní izolace a do postavení kolonie Sovětského svazu.

Relativně hospodářsky vyspělé Československo dostalo za partnery zaostalé, ekonomicky nevyvinuté země a muselo jim přizpůsobit struktury své výroby. Nebývalý rozmach těžkého průmyslu (zbrojní výroba) bez surovinové základny zvyšoval závislost na SSSR, ze kterého jsme museli dovážet potřebné suroviny.

V roce 1955 se ČSR stalo členem vojenského bloku, tzv. Varšavské smlouvy. Tato skutečnost byla jasným důkazem o dokonalém područí našeho státu vůči SSSR.

Sovětský svaz zemi v roce 1968, po pokusu části komunistů o uvolnění poměrů a vybudování "socialismu s lidskou tváří, okupoval a za souhlasu KSČ zde udržoval svá vojska až do roku 1989. KSČ po roce 1968 opět ovládli dogmatičtí komunisté, kteří provedli čistky ve straně, zavedli tzv. normalizaci a zemi řídili dle sovětských pokynů.

Jedním z největších hříchů komunistické vlády, které připomínají odborníci, je morální devastace národa. Přestaly platit tradiční morální hodnoty, normou se staly korupce, klientelismus, pokrytectví a udavačství. KSČ také šířila třídní, náboženskou a politickou zášť. "Mlčící většina" obyvatel se naučila s režimem koexistovat.

Po roce 1945 se KSČ rozrostla z několika desítek tisíc členů na více než jeden milión. V roce 1989 měla KSČ přes 1,7 milionu členů a kandidátů. Pro zastávání většiny významných míst ve všech oblastech života bylo podmínkou členství v KSČ, z nečlenů strany se mnohdy stávali občané "druhé kategorie".

Na konci roku 1989 KSČ užívala nebo vlastnila majetek za přibližně 12,6 miliardy korun. Většinu majetku po listopadu 1989 převzal stát.

Související

Více souvisejících

Komunismus

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Pete Hegseth

Poprava bývalého majora americké armády bude přenášena živě, oznámil Hegseth

Poprava bývalého majora americké armády Nidala Hasana bude přenášena v přímém přenosu. Oznámil to americký ministr obrany Pete Hegseth s tím, že veřejnost dostane možnost sledovat výkon trestu smrti zastřelením popravčí četou. Hasan v roce 2009 zastřelil na základně Fort Hood v Texasu třináct neozbrojených amerických vojáků.

před 1 hodinou

Počasí

Počasí: Babí léto o víkendu končí, přijde déšť a ochlazení

Předpověď počasí na nadcházející víkend slibuje převážně oblačnou oblohu a proměnlivé podmínky. Zatímco první víkendový den přinese na většinu území občasný déšť nebo přeháňky, v následujících čtyřiadvaceti hodinách se srážková činnost znatelně zmírní. Teploty se budou v celostátním průměru držet na podobných hodnotách, i když noční minima v závěru víkendu výrazněji klesnou. 

včera

včera

včera

Donald Trump

USA před kongresovými volbami nepodniknou žádný úder proti Íránu, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy neplánují provést žádný vojenský úder proti Íránu před nadcházejícími kongresovými volbami. Volby jsou naplánovány na třetího listopadu a prezidentovo vyjádření přichází v reakci na nedávné zprávy médií, které informovaly o přípravě Bílého domu na případné nové útoky. Trump své stanovisko zveřejnil na sociální síti Truth Social s tím, že jeho administrativa v současnosti vede s Teheránem produktivní rozhovory.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

MANUÁL: Komunální volby 2026 se blíží. Jak, kdy a kde volit?

V České republice se v pátek otevřou volební místnosti, ve kterých občané v řádném termínu rozhodnou o složení obecních zastupitelstev a obsazení třetiny křesel v Horní komoře Parlamentu České republiky. Letošní komunální a senátní volby představují pro voliče klíčovou příležitost, jak ovlivnit směřování svých obcí i celostátní politiku. Volební akt tradičně probíhá ve dvou dnech, během nichž mají lidé možnost odevzdat své hlasy v tisících volebních okrsků po celé zemi.

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

včera

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

včera

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

včera

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

včera

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

včera

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

včera

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

včera

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

včera

7. října 2026 21:57

7. října 2026 21:04

Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) v úterý zahájil celosvětovou konferenci Interpolu k drogám. Třídenní konference se zaměřuje na mezinárodní spolupráci v boji proti drogové trestné činnosti a na aktuální vývoj nelegálního drogového trhu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy