Vláda KSČ: Morální devastace české společnost, korupce a udavačství

Praha - Totalitní KSČ vznikla v roce 1921 oddělením levicové frakce z tehdejší sociální demokracie. Na její činnost navazuje současná Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM), která ale proklamuje, že je demokratickou stranu. Odborníci se shodují v jednom: doba totality (1948-1989) přinesla morální rozvrat české společnosti. V tomto roce si celá střední Evropa připomíná 25. výročí pádu komunismu.

Cesta k moci se KSČ otevřela po válce, kdy vyhrála volby v roce 1946. Absolutní moc v zemi získala únorovým pučem v roce 1948. Zemi pak neomezeně vládla (ovšem podle instrukcí ze Sovětského svazu) až do konce roku 1989.

K posílení své moci především v 50. letech KSČ zavedla teror a represe včetně vražd odpůrců i svých soukmenovců, kteří končili na popravišti po vykonstruovaných procesech. Tisíce lidí putovaly do vězení a na nucené práce, mnoho lidí zvolilo nebo bylo donuceno k emigraci.

Sdělovací prostředky v průběhu 50. let přispívaly k budování socialismu, šíření komunistické marxisticko-leninské ideologie a k boji s tzv. vnitřním a vnějším nepřítelem. Byly také plné sovětské tematiky. Aktivně podporovaly kult Stalinovy a Gottwaldovy osobnosti. Vedly konfrontační tón vůči demokratickým zemím. Podílely se na protiválečné propagandě. V době politických procesů sehrály štvavou úlohu proti souzeným, uvádí totalita.cz.

Některá fakta nebyla v učebnicích uvedena vůbec, byly seškrtávány celé úseky našich dějin či docházelo ke zkreslování dějinných skutečností. Například fakt, že západní Čechy osvobodila Americká armáda byl zamlčován. Vyzdvihována byla pouze úloha hrdinné Rudé armády při osvobozování Československa, někdy byla zmiňnována také polská armáda.

Komunisté si dokonce svoje postavení v zemi zanesli do Ústavy, ve které stálo: "Vedoucí silou ve společnosti i ve státě je předvoj dělnické třídy, Komunistická strana Československa, dobrovolný bojový svazek nejaktivnějších a nejuvědomělejších občanů z řad dělníků, rolníků a inteligence."

Psali jsme: Gustav Husák: Oddaný sluha režimu, který ho chtěl původně odpravit +VIDEO  

KSČ během své vlády zásadně omezila základní lidské svobody, rozvrátila čs. hospodářství (většina průmyslových oborů zaostávala za světem), zničila majetkové vztahy i vztahy se zahraničím a zemi přivedla do mezinárodní izolace a do postavení kolonie Sovětského svazu.

Relativně hospodářsky vyspělé Československo dostalo za partnery zaostalé, ekonomicky nevyvinuté země a muselo jim přizpůsobit struktury své výroby. Nebývalý rozmach těžkého průmyslu (zbrojní výroba) bez surovinové základny zvyšoval závislost na SSSR, ze kterého jsme museli dovážet potřebné suroviny.

V roce 1955 se ČSR stalo členem vojenského bloku, tzv. Varšavské smlouvy. Tato skutečnost byla jasným důkazem o dokonalém područí našeho státu vůči SSSR.

Sovětský svaz zemi v roce 1968, po pokusu části komunistů o uvolnění poměrů a vybudování "socialismu s lidskou tváří, okupoval a za souhlasu KSČ zde udržoval svá vojska až do roku 1989. KSČ po roce 1968 opět ovládli dogmatičtí komunisté, kteří provedli čistky ve straně, zavedli tzv. normalizaci a zemi řídili dle sovětských pokynů.

Jedním z největších hříchů komunistické vlády, které připomínají odborníci, je morální devastace národa. Přestaly platit tradiční morální hodnoty, normou se staly korupce, klientelismus, pokrytectví a udavačství. KSČ také šířila třídní, náboženskou a politickou zášť. "Mlčící většina" obyvatel se naučila s režimem koexistovat.

Po roce 1945 se KSČ rozrostla z několika desítek tisíc členů na více než jeden milión. V roce 1989 měla KSČ přes 1,7 milionu členů a kandidátů. Pro zastávání většiny významných míst ve všech oblastech života bylo podmínkou členství v KSČ, z nečlenů strany se mnohdy stávali občané "druhé kategorie".

Na konci roku 1989 KSČ užívala nebo vlastnila majetek za přibližně 12,6 miliardy korun. Většinu majetku po listopadu 1989 převzal stát.

Související

Více souvisejících

Komunismus

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Prezident Trump

Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán

Mezi Íránem a Izraelem došlo k prudkému obnovení bojů. Jde o první vzájemné údery na vlastních územích od dubnového zavedení křehkého příměří. Nová vlna násilí propukla poté, co Izrael v neděli zaútočil na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu, což Teherán vyhodnotil jako porušení dohodnutého klidu zbraní. Izraelská armáda zásah dvou bytů ve dvou samostatných budovách, který si podle předběžných zpráv vyžádal dvě oběti, zdůvodnila cílením na infrastrukturu hnutí Hizballáh v reakci na raketové útoky mířící na severní Izrael.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Nikol Pašinjan, arménský premiér

EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana

Vládnoucí proevropská strana v Arménii zvítězila v parlamentních volbách, čímž potvrdila jednoznačný odklon této jihokavkazské země od jejího tradičního spojence, Ruska. Konečné výsledky ukázaly, že strana Občanská smlouva premiéra Nikola Pašinjana si zajistila těsnou většinu v zákonodárném sboru. Naopak opoziční aliance Silná Arménie, vedená rusko-arménským miliardářem Samvelem Karapetjanem, získala ve volbách pětadvacet procent poslaneckých mandátů.

před 3 hodinami

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN

Prezident Petr Pavel v pondělí osobně dorazil do Strakovy akademie, aby se zúčastnil schůze vládního kabinetu. Hlavním důvodem jeho návštěvy byla snaha zkoordinovat s vládními představiteli vystupování českých ústavních činitelů na blížících se vrcholných mezinárodních fórech. Hlava státu chtěla s ministry přímo na místě probrat a vyjasnit své kompetence a možnosti zastupování České republiky navenek.

před 4 hodinami

Čínský prezident Si Ťin-pching

Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem

Čínský vůdce Si Ťin-pching v pondělí dorazil na oficiální návštěvu Severní Koreje. Cesta do Pchjongjangu přichází v době, kdy se Peking snaží znovu posílit svůj vliv nad strategicky významným, ale hluboce nepředvídatelným sousedem. Ačkoli obě země často označují své spojenectví za vztah zpečetěný krví s odkazem na korejskou válku, v posledních letech jejich vazby ochladly a provází je vzájemná nedůvěra. Aktuální návštěva tak podle diplomatických zdrojů BBC a analytiků odráží spíše snahu o získání strategické páky než projev upřímného přátelství.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Londýně.

Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří

Lídři Ukrajiny, Velké Británie, Francie a Německa definovali pět základních podmínek pro dosažení spravedlivé a trvalé dohody o ukončení války s Ruskem. Ve společném prohlášení po jednání v Londýně to oznámili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Všichni přítomní státníci zároveň deklarovali, že budou pevně stát na straně Ukrajiny. Mezi stanovenými body je okamžité zastavení bojů, zahájení vyjednávání ze současných pozic na bojišti a také poskytnutí robustních bezpečnostních záruk pro napadenou zemi.

před 6 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu

Izraelská armáda provedla letecké údery v západní a centrální části Íránu poté, co Teherán odpálil rakety směřující na severní Izrael. Jde o vůbec první přímý střet na vlastních územích obou států od chvíle, kdy před dvěma měsíci vstoupilo v platnost příměří. Teherán navíc pohrozil, že nynější útoky jsou pouze začátkem celého týdne nepřetržitých vojenských operací.

před 7 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste

Jihofilipínský region Mindanao zasáhlo ničivé zemětřesení o síle 7,8 stupně Richterovy škály. Podle Úřadu pro geologický průzkum Spojených států amerických otřesy vyvolaly obrovskou paniku v různých částech souostroví, kde způsobily zřícení budov a vyžádaly si oběti na životech. K události došlo v pondělí v 7:37 hodin ráno místního času v hloubce přibližně 35 kilometrů, přičemž filipínské úřady uvádějí hloubku epicenter kolem 10 kilometrů.

před 8 hodinami

včera

Nikol Pašinjan, arménský premiér

Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky

V arménských parlamentních volbách přesvědčivě vede vládnoucí strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana. Podle prvních odhadů výsledků zveřejněných bezprostředně po uzavření volebních místností získalo premiérovo uskupení 56,7 procenta hlasů. Hlavní opoziční blok Silné Arménie vedený rusko-arménským oligarchou Samvelem Karapetjanem výrazně zaostal, když podle těchto prognóz obdržel pouhých 17,5 procenta hlasů. Oficiální předběžné výsledky plánuje Ústřední volební komise zveřejnit v pondělí.

včera

Velká cena Monaka 2026 Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Velkou cenu Monaka ovládl italský mladík Kimi Antonelli, stal se nejmladším vítězem závodu

Italský mladík Kimi Antonelli dominantním způsobem ovládl letošní Velkou cenu Monaka a připsal si již páté vítězství v řadě. Devatenáctiletý pilot týmu Mercedes si na městském okruhu v Monte Carlu suverénně poradil se všemi nástrahami chaotického závodu, který musel být kvůli nehodám a poškození trati dvakrát přerušen výjezdem bezpečnostního vozidla a následně dokonce vyvěšením červených vlajek. Antonelli, který se dnes stal nejmladším vítězem Velké ceny Monaka, si tímto triumfem upevnil vedení v šampionátu a před druhým Lewisem Hamiltonem má nyní náskok 66 bodů.

včera

včera

včera

Brexit, ilustrační foto

Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují

Odchod Velké Británie z Evropské unie byl aktem sabotáže, který zemi každoročně stojí patnáct až třicet miliard liber, což v přepočtu na výkon ekonomiky znamená ztrátu půl až jednoho procenta HDP. Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband to uvedl v příspěvku pro novou knihu sira Anthonyho Seldona s názvem The Brexit Effect, jejíž části zveřejňuje deník The Independent v rámci své nové kampaně za obnovu vztahů s Evropou.

včera

Prezident Trump

Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici NBC prohlásil, že neplánuje stáhnout přibližně padesát tisíc amerických vojáků nasazených v konfliktu s Íránem, dokud nedojde k úplnému ukončení války. V interview, které bylo natočeno v pátek na farmě ve Wisconsinu a zveřejněno v neděli, uvedl, že vojáky nepovažuje za ohrožené. Podle jeho slov disponují Spojené státy nejlepší obranou i ofenzivou, jakou kdy svět viděl, a stažení jednotek před finální dohodou by považoval za bláhovost, protože armádu může ještě využít jako páku při vyjednávání.

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu

Ruský bezpilotní letoun Šáhid v neděli kolem druhé hodiny ranní vážně poškodil přijímací budovu centrálního úložiště vyhořelého jaderného paliva, které se nachází přibližně patnáct kilometrů od odstavené Černobylské jaderné elektrárny. V zasaženém objektu se v době útoku žádné kontejnery s palivem nenacházely a státní operátor Energoatom i Mezinárodní agentura pro atomovou energii potvrdili, že radiace v místě zůstává v normě.

včera

včera

Kirill Dmitrijev

Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí

Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum se letos neslo v odlišném duchu než v minulých letech. Optimismus, který v zemi zavládl po srpnovém summitu ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem na Aljašce, vystřídala realita patové situace na ukrajinském bojišti i v mírových rozhovorech.

včera

Rusko, ilustrační foto

Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost

Válka, která se dlouho zdála být pro obyvatele ruských velkoměst vzdálenou realitou, se začíná přesouvat přímo do jejich domovů. Obyvatelé Moskvy a Petrohradu byli po čtyři roky od každodenních dopadů konfliktu na Ukrajině z velké části ušetřeni, a to i díky snaze úřadů udržovat iluzi běžného života. S rostoucím počtem ukrajinských útoků bezpilotních letounů dlouhého doletu se však situace dramaticky mění a v ruské společnosti začíná bublat nespokojenost.

včera

Rusko, nebo Západ? Arménie v klíčových volbách rozhoduje o své budoucnosti

V Arménii se dnes rozběhlo hlasování v klíčových parlamentních volbách, které mohou rozhodnout o budoucím směřování této třímlionové jihokavkazské země. Voliči si vybírají mezi setrváním na současné trajektorii postupného přibližování k Západu a návratem k tradičnímu spojenectví s Ruskem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy