Padají hvězdy: Česko zasáhnou meteory z roje Perseidy

Perseidy jsou kometární meteorický roj. Jsou to prachové částice, které na své dráze kolem Slunce zanechala rozpadlá kometa Swift-Tuttle. Roj dostal název podle souhvězdí Persea, protože v tomto souhvězdí mají jeho meteory radiant, což je místo na obloze, odkud jako by vylétají. Když se dráha Země zkříží s dráhou komety, částečky kometárního prachu vletí vysokou rychlostí do zemské atmosféry, třením o vzduch se zahřívají a vzplanou. Tak vznikají jasné světelné čáry na obloze - meteory. Prachové částečky jsou velmi malé, obvykle nemají hmotnost ani jeden gram. O přeměnu pohybové energie na světlo a teplo se postará jejich vysoká rychlost. Velké částice zazáří jasněji než nejjasnější hvězdy a někdy více než Měsíc. Takovým meteorům astronomové říkají bolidy. Nestačí-li bolid shořet a spadne na zemský povrch, říká se mu meteorit. Ještě před vstupem do atmosféry se kometární částice nazývají meteoroidy. Meteorických rojů je mnoho. Vedle Perseid jsou velmi známé Leonidy, které vylétají ze souhvězdí Lva (latinsky Leon). Jejich původcem je Tempel-Tuttleova kometa. Objevují se kolem 18. listopadu a čas od času se na obloze postarají o podívanou, které astronomové říkají meteorický déšť, kdy létá více než 1000 meteorů za hodinu. Méně známé Geminidy se objevují v prosinci. Jejich zdrojem není kometa, ale výjimečně planetka. Srazila se podle astronomů patrně s jinou planetkou, a tak se mohl vytvořit pás částic, který je podobný jako u komet a který se za ní táhne. Astronomové odhadují, že na Zemi každý rok dopadne 5000 až 17.000 tun meteoritů. Přes 20.000 meteoritů vlastní muzea, vědecké instituce a sběratelé. Běžným lidem jsou ale bližší ty, které proletí atmosférou, krátce zazáří a zmizí. "Podívej, padá hvězda, rychle si něco přej," říkají.