Soužití s Romy? Stále problém pro většinu Čechů, ukázal nový průzkum

Soužití Romů a ostatních obyvatel je výraznou většinou veřejnosti vnímáno jako problematické. Za spíše špatné je označilo 45 % dotázaných, 39 % dokonce za „velmi špatné". Naopak jako dobré toto soužití hodnotí pouze 12 % respondentů, kteří vesměs volili slabší variantu pozitivní odpovědi „spíše dobré", zatímco odpověď „velmi dobré" se objevovala jen ojediněle. 4 % dotázaných na otázku odpověděla, že neví.

Oproti minulému roku se hodnocení soužití Romů a neromské většiny v ČR mírně zlepšilo, když podíl nepříznivého hodnocení poklesl o tři procentní body a podíl příznivého hodnocení naopak o tři procentní body vzrostl.

Z podrobnější analýzy výsledků šetření vyplývá, že rozdíly v hodnocení celkového soužití Romů s ostatními nejsou mezi různými sociodemografickými skupinami statisticky významné. Výrazně častěji jako dobré soužití mezi romskou populací a většinovou společností hodnotí pouze lidé, kteří mají mezi Romy přátele či známé, a také dotázaní, kteří kladně hodnotí soužití s Romy v místě svého bydliště.

Psali jsme: Ministři na Šluknovsku: Chovanec nakoukl do bytů a utrpěl šok  

Dotázaní, kteří uvedli, že v blízkosti jejich bydliště žijí Romové (51 %, což je o 3 % více než v minulém roce), následně odpovídali i na otázku ohledně soužití s Romy na místní úrovni.

Soužití Romů s neromskou populací v místě, kde sami žijí, hodnotí lidé poněkud příznivěji, než celkové soužití v České republice, i když i zde negativní hodnocení převažuje nad pozitivním. Jako dobré označuje soužití mezi Romy a ostatními obyvateli v místě svého bydliště zhruba třetina (35 %) z těch, kdo uvedli, že v blízkosti jejich bydliště žijí Romové, když 3 % toto soužití vidí jako „velmi dobré" a 32 % jako „spíše dobré".

Naproti tomu tři pětiny (62 %) respondentů z této skupiny soužití v místě svého bydliště vnímají kriticky, když 40 % je považuje za „spíše špatné" a 22 % dokonce za „velmi špatné". 3 % dotázaných soužití Romů s neromskými obyvateli v místě svého bydliště nebyla s to zhodnotit.

V porovnání se situací ostatních obyvatel naprostá většina české veřejnosti vnímá jako horší možnosti Romů při zaměstnání. V šetření tento názor vyjádřily asi tři pětiny (61 %) respondentů.

Pokud jde o další oblasti života, na které se náš výzkum zaměřil, u žádné z nich již ti, kdo považují možnosti romské populace za horší, nepřevažují nad těmi, kdo soudí, že podmínky Romů v porovnání s ostatními jsou stejné nebo dokonce lepší. Dvě pětiny (39 %) dotázaných si myslí, že Romové mají horší možnosti, pokud jde o uplatnění ve veřejném a občanském životě, necelé dvě pětiny považují situaci Romů v tomto ohledu za srovnatelnou s ostatními a 17 % míní, že jsou na tom Romové tady dokonce lépe.

Hodnocení řešení romské problematiky ze strany obecních samospráv vyznívá o něco příznivěji, když podíl respondentů označujících tuto věc za „uspokojivou" představuje třetinu (32 %) a podíl hodnocení opačného dvě pětiny (39 %). Oproti loňsku se situace ani v tomto případě významně neposunula, informuje Soc.cas.cz.