Důvěra ve vládu opět roste. Jak si vedou Zeman a parlament? Podívejte se

Prezidentovi republiky důvěřuje 50 % respondentů, tedy zhruba stejně jako v posledním šetření. Prezidentovi častěji důvěřují respondenti starší 60 let, ekonomicky neaktivní, důchodci a příznivci ČSSD a KSČM.

Vládě Bohuslava Sobotky důvěřují více než dvě pětiny dotázaných (45 %), přičemž změna oproti poslednímu šetření se pohybuje na hranici statistické chyby. Vládě častěji důvěřovali zejména dotázaní s dobrou životní úrovní, nadprůměrné důvěře se vláda přirozeně těší také mezi přívrženci koaličních stran (ČSSD, ANO a KDU-ČSL), naopak u potenciálních voličů pravice (zejména ODS a TOP 09) ale i mezi příznivci KSČM je její podpora výrazně nižší.

Důvěru Poslanecké sněmovně i Senátu vyslovilo shodně 34 % dotázaných. Také u dolní parlamentní komory se drobný posun pohybuje v rámci statistické chyby, naopak u Senátu je zvýšení důvěry o 4 procentní body již statisticky relevantní. Senátu i Poslanecké sněmovně častěji důvěřují mladí lidé do 29 let a dotázaní s dobrou životní úrovní, uvedl Soc.cas.cz.

O něco vyšší důvěru mají lokální reprezentace: krajským zastupitelstvům vyjádřilo důvěru 42 % respondentů, tři pětiny dotázaných (60 %) důvěřují svému obecnímu zastupitelstvu. Mezi klíčovými sociodemografickými skupinami dotázaných nelze v pohledu na krajská a obecní zastupitelstva nalézt zásadnější diference s výjimkou poněkud vyšší důvěry mezi respondenty s dobrou životní úrovní.

Důvěryhodnost osob stojících v čele obecních a krajských samospráv v zásadě přesně kopíruje míru důvěry, kterou mezi občany požívají obecní, resp. krajská zastupitelstva: svému starostovi tak důvěřuje 62 % dotázaných, hejtmanovi 38 %.

Spokojeno s celkovou politickou situací je nyní pouze 16 procent Čechů. Stejně jako v případě důvěry ve vládu a Sněmovnu, ale spokojenost s politiky meziročně výrazně stoupla, loni v květnu činila jen pět procent. Značně se také zvětšil podíl lidí, kteří nejsou ani spokojeni, ani nespokojeni, a to na úkor podílu nespokojených. Loni vyjádřilo nespokojenost s politickou situací 73 procent Čechů, kdežto nyní už jen 44 procent.