Sedmdesáté výročí tragických událostí z jara a léta 1951 v Babicích, které svým vyzněním dalece přesáhly Třebíčsko, nás nutí se zamyslet, zda jsme byli s tak výrazným časovým odstupem schopni rozplést celé pozadí případu. Bohužel si musíme přiznat, že se nám odhalit veškeré nuance odhalit nepodařilo. Do určité míry stále ještě ve veřejnosti rezonují výstupy komunistické propagandy, včetně seriálu s názvem 30 případů majora Zemana. Kauza, při níž byli zavražděni tři funkcionáři KSČ, vedla k další represi proti sedláckému stavu a církvi s cílem zlomit odpor proti režimu v celém regionu. Záhadou stále zůstává role Ladislava Malého.
Co se vlastně v Babicích odehrálo? Večer 2. července 1951 se v tamní škole sešli komunističtí funkcionáři místního MNV (místní národní výbor) k poradě. Kolem 22. hodiny a 30. minuty vtrhli do budovy útočníci. Podle protokolů StB ve škole střílel z pistole Ladislav Malý a ze samopalu Antonín Mityska, palbu nepřežili Tomáš Kuchtík, předseda MNV a MO KSČ, Josef Roupec, místopředseda MNV, člen KSČ a Bohumír Netolička, pokladník MNV, člen KSČ. Čtvrtý funkcionář KSČ František Bláha, předseda místního akčního výboru Národní fronty, byl postřelen. Akce se ještě zúčastnili bratři Antonín a Stanislav Plichtovi, kteří drželi hlídku před budovou.
Po tragédii se zvedla vlna represí proti sedlákům i církvi
Ze státních orgánů se v 90. letech minulého století na vyšetřování Babického případu podílel Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, který sice nalezl některé žijící svědky, nicméně neměl ještě tehdy přístup k archivním materiálům v takovém rozsahu, jaký máme dnes. Vyšetřovatel případu navíc nebyl schopen s odstupem a nadhledem vyhodnotit operativní a vyšetřovací písemnosti Státní bezpečnosti.
Díky nečinnosti Ústavu pro studium totalitních režimů, který má tyto kauzy řešit ze zákona, stále v úplnosti neznáme činnost příslušníků Státní bezpečnosti z počátku 50. let v jihomoravském regionu, přestože máme v Archivu bezpečnostních složek zachovánu významnou množinu jejich kádrových materiálů. Velmi málo víme také o jejich provokacích, a to nejen v regionu Třebíčska.
Poněkud lépe je známo, jak komunistické bezpečnostní složky postupovaly po provedeném zatýkání, o brachiálním vyšetřování a organizaci patnácti regionálních politických procesů. Stejně tak je zmapována reakce vládnoucí Komunistické strany Československa, která po tragédii využila situace do značné míry zmanipulované Státní bezpečností k další represi proti sedláckému stavu a církvi s cílem zlomit odpor proti režimu v celém regionu. Výsledkem bylo 11 trestů smrti (páter Jan Bula, páter Václav Drbola, František Kopuletý, Jaroslav Melkus, Antonín Mityska, Drahoslav Němec, páter František Pařil, Antonín Plichta st., Stanislav Plichta, Gustav Smetana a Antonín Škrdla) a u dalších odsouzených 1375 let odnětí svobody.
Díky průběžné skartační praxi operativních a vyšetřovacích útvarů Státní bezpečnosti, jejich manipulacím a falšování především výslechových protokolů, stejně jako nedostatku svědků, bylo a je velmi obtížné odhalovat či objektivně rekonstruovat tehdejší děje.
Vzhledem k tomu, že tajná politická policie při vyšetřování trestných činů kriminální povahy záměrně obcházela příslušníky kriminálních útvarů, nemáme ani dostatek relevantních důkazů k rozpletení vraždy tří funkcionářů Místního národního výboru v Babicích z 2. července 1951.
Historici se marně snaží objasnit roli Ladislava Malého
Ze všech těchto důvodů nejsme ještě dnes schopni objektivně a definitivně odpovědět na otázku, jaká byla pravá role údajné klíčové osoby druhé fáze babického případu Ladislava Malého, označovaného za agenta – provokatéra, jehož napojení na Státní bezpečnost není hodnověrně doloženo.
A zde narážíme na další slabé místo odhalování historie nejbrutálnější fáze studené války a tím je nedostatek hodnověrných archivních materiálů z provenience amerických zpravodajských služeb, zejména armádní kontrarozvědky (CIC), vojenské rozvědky (MIS) a Ústřední zpravodajské služby (CIA), jejichž tajné úřadovny v Rakousku a západním Německu působily ofenzivně proti komunistickému Československu.
Bez odtajnění a zpřístupnění operativních materiálů k Ladislavu Malému, pravděpodobně nejsme schopni zrekonstruovat jeho osobnostní profil, motivaci, případně jeho činnost na obou stranách železné opony. Originální písemnosti z počátku 50. let minulého století nám totiž nemohou nahradit ani polistopadové vzpomínky představitelů exilových zpravodajských organizací, mezi nimi i generál Miloše Knorra, na začátku 50. let se po emigraci stal řídícím důstojníkem americké zpravodajské služby.
Nezbývá než věřit, že se nakonec dočkáme kvalifikovanějšího přístupu jak na straně české historické obce, stejně jako otevření amerických případně i dalších západních archivů k podrobnému studiu a vyjasnění podílu jejich zpravodajského aparátu na zatlačování komunismu (rollback policy), případně včetně dramatické kauzy týkající se Babického případu.
Autor je historikem, poslancem ODS, místopředsedou výboru pro bezpečnost, členem výboru pro obranu.
Související
Poslanci chtějí po emotivních slovech kolegy Richtera probrat zásah policie při útoku na FF UK
Česko musí být sebevědomé, shodují se politici i diplomaté. Vliv Číny je větší, než si uměli představit
Pavel Žáček (novinář) , komentář , Vražda
Aktuálně se děje
před 11 minutami
Fico na výročí konce války spílal "slabé" EU. Po Bruselu chce mírový plán
před 59 minutami
Polsko zadrželo ruského zběha. Utíkal přímo z fronty na Ukrajině
před 1 hodinou
Pavel na Vítkově: Rusko rozpoutalo válku, která je podobně ničivá jako druhá světová
před 2 hodinami
Policie upřesnila informace o případu v Plzni. Ženu se podařilo zachránit
před 2 hodinami
Válka na Ukrajině: Rusové opět cílili na energetickou infrastrukturu
před 3 hodinami
Se Simonou Postlerovou se lidé rozloučí ve vinohradském divadle
před 4 hodinami
Polsko vnímá nové riziko z Ruska. Upozornil na něj prestižní deník
před 4 hodinami
Trumpův úspěch. Soud v kauze tajných dokumentů se odkládá na neurčito
před 5 hodinami
Otevírací doba o svátcích v květnu 2024: Na dnešní den se vztahuje omezení
včera
Vláda schválila novelu atomového zákona, pomůže urychlit výstavbu nových bloků
Aktualizováno včera
Policie vyšetřuje smrt ženy v centru Plzně. Nejspíš došlo k trestnému činu
včera
Černý kašel není jediný. SZÚ upozornil na jiné nemoci s podobnými příznaky
včera
Týdenní výhled filmů: Plyšoví bobři, konzervativní anglická vesnice a různé podoby lásky
včera
Rusové, nepolevujte. Navalná bojuje proti Putinovi místo manžela
Aktualizováno včera
Izraelské tanky v Rafahu. První kroky armády vedly na hraniční přechod
včera
Americký voják v rukou Moskvy. Rusové ho viní z krádeže, Bílý dům o případu ví
včera
Lipavský nechal předvolat ruského velvyslance kvůli kyberútokům
včera
Zelenského chtěli zabít. Ukrajina odhalila ruské agenty, byli i v ochrance
včera
Britové řeší čínský hackerský útok, zatímco je Si Ťin-pching v Evropě
včera
Moskva bližší než Praha. Mění se Slovensko na proruský satelit?
Slovenský premiér Robert Fico už mnohokrát deklaroval, že politika jeho vlády bude „nezávislá“, a že nebude loutkou Západu, ale ani Ruska. Z jeho posledních kroků se ale zdá, že je mu přece jen východní pozice bližší. Jeho reálné kroky totiž ukazují, že se zcela záměrně odklání od svých západních spojenců a nadbíhá zájmům Moskvy.
Zdroj: Petr Nutil