Do karantény šlo v dubnu s e-neschopenkou 4911 lidí, počet klesá ve všech krajích

Do karantény na ochranu před šířením koronaviru se za první dubnový týden v Česku s e-neschopenkou dostalo 4911 lidí. V izolaci je nyní bezmála 11.300 osob. Od konce března počet poklesl o víc než čtvrtinu. Za poslední den se snížil ve všech krajích.

Vyplývá to ze statistiky e-neschopenek České správy sociálního zabezpečení a z údajů, které na svém twitteru zveřejnila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Karantény a #eNeschopenka aktuálně! pic.twitter.com/RpFSeHa435

— Jana Maláčová (@JMalacova) April 8, 2020

Nejvíc lidí v karanténě zůstává v Praze a v Moravskoslezském kraji. V hlavním městě jich na konci prvního dubnového týdne bylo 1718, v Moravskoslezském kraji 1602. Počet je proti údajům z posledního březnového týdne zhruba poloviční. V některých okresech lidí v karanténě ale přibývá. Patří sem třeba Beroun, Domažlice či Litoměřice.

Ministerstvo zdravotnictví prvního pacienta s nemocí covid-19 v Česku oznámilo 1. března. Od té doby do karantény nastoupilo 40.909 lidí. Za poslední den lékaři vystavili 566 nových karanténních e-neschopenek. V pondělí po víkendu jich bylo 1485, v neděli jen sedm. Minulý týden ve čtvrtek sociální správa dostala 830 elektronických neschopenek s diagnózou Z209, která se používá právě pro karanténu. V poslední březnový den jich bylo 954.

Celkový počet lidí v nařízené karanténě na ochranu před nákazou novým koronavirem by mohl být o něco vyšší. Lékaři totiž mohou případy sociální správě hlásit nejen elektronicky, ale i na papírovém tiskopisu.

Do dvoutýdenní karantény museli od 7. března všichni, kteří se vrátili z Itálie. Od poledne 13. března do ní šli i ti, kteří přicestovali z vybraných zemí s vysokým rizikem šíření nákazy novým koronavirem. Nyní je čtrnáctidenní izolace povinná pro všechny, kteří se vracejí ze zahraničí. Týká se to Čechů i cizinců, kteří v Česku trvale či přechodně žijí. V karanténě bývají také lidé, kteří byli v kontaktu s nakaženými.

Pracovníkům v karanténě má zaměstnavatel platit 60 procent základu jejich příjmu. Stát proplatí 80 procent této náhrady do 39.000 korun. Příspěvek se stanoví ze superhrubé mzdy. Firmy mohou o kompenzaci žádat od pondělka. Za první dva dny dorazilo úřadům práce 9107 žádostí. Zhruba 70 procent se ale muselo stornovat kvůli neúplným údajům a chybám. Zaměstnavatelé tak musí o peníze požádat znovu.

Související

zdraví

Lidé stonají víc než před covidem. Počet neschopenek v Česku zůstává i nadále vysoký

Během první poloviny roku 2023 bylo v důsledku dočasné pracovní neschopnosti na pracovišti každý den v průměru 234 tisíc nemocensky pojištěných osob, což představuje zhruba každého dvacátého zaměstnance. Ve srovnání s obdobím před vypuknutím pandemie covid-19 vzrostl denní počet osob v pracovní neschopnosti o 5 tisíc. Během první poloviny letošního roku strávili obyvatelé Česka na neschopence více než 42 milionů dnů.
Ilustrační foto

Elektronické neschopenky slaví první rok. Spouštění nebylo bez problémů

Před rokem, 1. ledna 2020, byl spuštěn systém elektronických neschopenek. Elektronické neschopenky se měly původně zavést již o rok dříve. První vláda Andreje Babiše po volbách ale chtěla projekt zrušit a nahradit ho od roku 2021 úplně novým. Po nástupu Jany Maláčové (ČSSD) do funkce ministryně práce v červenci 2018 se na systému opět začalo pracovat, spuštění se však odložilo o rok na loňský leden.

Více souvisejících

neschopenka/e-neschopenka Jana Maláčová (ČSSD) čssz život Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 32 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že se plánuje v květnu vydat na návštěvu do Číny. Bude to jeho první zahraniční cesta od opětovného zvolení do prezidentské funkce, která má posílit vztahy mezi Moskvou a Pekingem. Uvedla to agentura AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy