Horáková se postavila komunistické obludě. Hrdinství není kýč, zaznělo při pietě

Ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa připomněl osudy lidí, kteří se postavili "komunistické obludě" a zaplatili za to životem nebo mnoha lety v komunistických vězeních a pracovních táborech.

"Mnozí byli postiženi jinými způsoby, komunisté rozdělovali rodinu, částečně zasáhli i tu moji. Žijeme ve svobodné době. Přiznám se, že je mi obtížné postavit se při takovýchto výrocích vedle lidí, kteří spolupracují s komunisty, kteří jim dávají prostor na výkonu politické moci, kteří se nechají komunisty vydírat," uvedl Kroupa. Zároveň dodal, že právě díky svobodě lze uctít památku hrdinů po svém. I proto podle něj pieta ve Sněmovní byla krátká a bez oficialit.

Touto strohou zprávou na straně 3 informovalo 28. června 1950 Rudé právo o popravě Milady Horákové, Jana Buchala, Oldřicha Pecla a Záviše Kalandry, kterou nezastavily ani prosby významných světových osobností včetně Alberta Einsteina: https://t.co/eOY2aaajLD #Milada70 pic.twitter.com/b4bkgMiQkr

— Paměť národa (@Pametnaroda) June 27, 2020

"Naše země, náš národ má až možná nepřirozeně velké množství opravdových hrdinů. A je na nás, abychom si jejich příběhy předávali, abychom v sobě nosili úctu a respekt k tomu, proč se zasadili za naši svobodu, a především abychom předali tuto hodnotu jako nejvyšší hodnotu, tedy svobodu, našim dětem a aby i ony pak předávaly toto i dalším generacím," zdůraznil.

Podle člena kolegia Post Bellum Jana Dobrovského Horáková dokázala, že hrdinství není kýč. "Že má svůj smysl, že býti hrdý na svůj názor, na svůj postoj a na pocit svobody jako nejdůležitějšího prvku lidského života je zásadní věc a že je třeba na tom trvat," řekl. "Když slýchávám často v sebeobraně, když vypráví někdo, kdo se podílel na tvorbě zločinného komunistického režimu, že taková byla doba, tak Milada dokazuje, že tomu šlo čelit. Sice za cenu oběti vlastního života, ale za svobodu se život často položit musí," dodal. Vyjádřil politování nad tím, že nynější vláda se ve Sněmovně opírá o komunistickou stranu.

Pieta se konala u památníku Milady Horákové, který ve Sněmovní ulici stojí od roku 2015. Jeho autorem je sochař Josef Faltus. Představuje skřivánka, jako symbol svobody, který sedí na mikrofonu, u kterého stála Milada Horáková během vykonstruovaného procesu.

Organizace Post Bellum spravuje sbírku Paměť národa, pro niž dokumentaristé pořizují vzpomínky pamětníků.