Dne 27. června 1950, tedy před 73 lety, byla popravena Milada Horáková. O samotném vykonstruovaném procesu bylo napsáno a řečeno mnoho. Osobnost Milady Horákové také neupadla v zapomnění - do dějin se zapsala například svým bojem za práva žen i proti nacismu.
Již během studia práv se Milada Horáková začala zabývat tzv. ženskou otázkou, tedy problematikou emancipace žen. Roku 1925 stála u zrodu právnické sekce Sdružení akademicky vzdělaných žen a stala se členkou Ženské národní rady. V čele zmíněné Ženské národní rady stála Františka Plamínková, jedna z nejvýznamnějších osobností ženského emancipačního hnutí u nás, která Horákové byla vzorem, a to nejen v boji za práva žen, ale také v boji proti nacismu. Františka Plamínková dokonce po obsazení pohraničí neváhala napsat dopis Adolfu Hitlerovi: „Jako poctivý demokrat považuji, pane kancléři, za svoji povinnost říci Vám s pevným přesvědčením, že proti vojenské převaze vždy nakonec „Pravda zvítězí“.“ Za svůj boj proti nacismu nakonec Plamínková zaplatila životem – dne 30. června 1942 byla gestapem popravena.
Milada Horáková prosazovala rovnoprávnost žen s muži, zároveň nechtěla ženám zabraňovat v plnohodnotném rodinném životě. Ženám zkrátka chtěla dopřát svobodnou volbu své seberealizace, zároveň upozorňovala na nutnost státní sociální podpory: „Nechť žena jde za zaměstnáním z vlastního rozhodnutí, z potřeby seberealizace a nikoli jen proto, aby muži pomáhala uživit rodinu. Chce-li se žena úloze mateřské věnovat zcela, pak je nezbytné ji sociálně a právně zabezpečit.“
Horáková také zdůrazňovala požadavek, aby ženy i muži dostávali za stejnou práci shodné finanční ohodnocení. Během svého působení v Ženské národní radě se aktivně zapojovala v odborech Žena v zákonech a veřejných řádech nebo Matka a dítě, kdy se snažila o prosazení práv svobodných matek a nemanželských dětí, stejně tak o prosazení nároku na výživné pro děti i jejich rozvedené matky. Stala se také předsedkyní Výboru pro volební právo žen a vypracovala pozměňovací návrh zákona o výživném. Jako jednatelka Ženské národní rady se po boku Františky Plamínkové účastnila celé řady přednášek a konferencí, kdy zdůrazňovala slova Tomáš Garrigua Masaryka, že se nejedná pouze o „otázku ženskou, ale lidskou“.
Stejně jako předsedkyně Ženské národní rady Františka Plamínková, tak i Milada Horáková se postavila do boje proti nacismu. Roku 1939 se i se svým manželem aktivně zapojila do domácího odboje. V tomto směru byla Horáková aktivní zejména v oblasti zpravodajské činnosti, kdy využívala i kontaktů získaných v Ženské národní radě. Bývalé členky také přiměla k zapojení do ilegálního odboje, a vznikly tak jakési regionální základny ženského odboje. Tato spolupráce s Ženskou národní radou nakonec vedla k zatčení manželů gestapem v létě roku 1940. Horáková tehdy putovala do věznice na pražském Pankráci, kde byla vyslýchána i za použití násilí. Následně byla přesunuta do Terezína, tam pomáhala na ošetřovně. Svým spoluvězenkyním dodávala odvahu, když říkala: „Já myslím, že máme-li na tomto světě co říci, že se domů vrátíme.“
V Terezíně strávila Horáková dva roky. V říjnu 1944 byla odsouzena k osmi letům vězení v Mnichově, ačkoliv původně byl navrhován trest smrti. Před tou tehdy unikla a později byla i se svým manželem osvobozena. K trestu smrti ji neodsoudili nacisté, ale nakonec komunisté. Popravena byla před 70 lety, dne 27. června 1950.
Související
Dnes je Den památky obětí komunistického režimu. Kdo všechno se mu znelíbil?
Rodný dům Milady Horákové zdobí její pamětní deska. Pro pravdu obětovala svůj život, říká ministryně Černochová
Aktuálně se děje
včera
Leyenová ohlásila dalších 160 milionů eur pro Ukrajinu. Jde o většinově ruské peníze
včera
Volkswagen je v krizi, bude propouštět a zavírat závody. Německá vláda spěchá na pomoc
včera
Volby nic nezmění? Naopak, je to jediná možnost změny, vzkázal lidem Pavel
včera
„Královna Evropy“ Leyenová upevňuje kontrolu a eliminuje nesouhlasné hlasy. Nejvíce utrpěla Francie
včera
Čína řeší bizarní případ: Pandy štěkaly na návštěvníky, byli to přebarvení psi
včera
Maďaři a Nizozemci se chtějí odklonit od unijní migrační politiky. Má to ale háček
včera
Rusko řeklo, kdy obnoví kontrolu nad pohraniční Kurskou oblastí
včera
Rusové věděli o ukrajinském vpádu předem. Utekli, aniž by se evakuovali nebo zničili dokumenty
včera
Policisté objasnili případ zmizelé ženy. Její mrtvé tělo u sebe doma skrýval přítel
včera
Izrael zaútočil na Bejrút, Hizballáh předtím vypálil přes sto raket. Napětí překonává únosnou mez
včera
Krajský úřad omezil vstup na Jesenicko. Tisíce neregistrovaných dobrovolníků mohou zablokovat cesty
včera
Podařilo se identifikovat těla 70 tisíc mrtvých ruských vojáků. Podle odhadů jich ale zahynulo mnohem víc
včera
Leyenová odcestovala do Kyjeva za Zelenským. Ohlásila půjčku ve výši 35 miliard
včera
Krajské a senátní volby odstartovaly. O přízeň voličů se uchází tisíce kandidátů
včera
Lavrov: Moskva bude bránit své zájmy v Arktidě. Diplomaticky i vojensky
včera
Prezident Pavel jednal s jihokorejským protějškem o Dukovanech a posílení spolupráce
včera
Německá diplomacie opravila ruské tvrzení o invazi Rudé armády do Polska
včera
Povodně v ČR končí, to nejtěžší teprve přijde. Armáda, hasiči i dobrovolníci likvidují škody
včera
Rusové na Ukrajině bombardují už i domovy důchodců
včera
MANUÁL: Dnes startují krajské a senátní volby. Jak volit a kde nekroužkovat?
Dnes odpoledne začnou v Česku volby krajských zastupitelů. V některých částech republiky budou spojeny také s prvním kolem senátních voleb. Zatímco krajské volby se týkají voličů mimo hlavní město, o složení horní parlamentní komory budou rozhodovat i voliči ze čtyř senátních obvodů v Praze.
Zdroj: Karolína Svobodová