Češi si připomněli konec druhé světové války. Česko pomocí Ukrajině splácí dluh, řekl Zeman

Česká republika si dnes připomněla 77 let od konce druhé světové války v Evropě a osvobození země sovětskou a americkou armádou. Letošní Den vítězství výrazně ovlivnilo dění na Ukrajině, která od konce února čelí ruské invazi. Politici proto kromě hrdinů a obětí největšího válečného konfliktu v dějinách vzpomínali i na ty, kteří nyní bojují a umírají na Ukrajině. Válka nedaleko českých hranic podle nich znovu připomněla, že svoboda ani mír nejsou samozřejmostí a je třeba za ně bojovat. Vzpomínkové akce se po dvou letech konaly bez covidových opatření, tedy bez omezení počtu účastníků i bez respirátorů.

Politici v čele s prezidentem Milošem Zemanem, vojáci, veteráni či pamětníci se sešli dopoledne na tradiční pietním aktu u Národního památníku na pražském Vítkově. Premiér Petr Fiala (ODS) poté novinářům řekl, že si váží všech bojovníků, kteří pomohli zemi osvobodit od nacistických okupantů, v současné době je třeba myslet i na oběti války na Ukrajině. Současný konflikt připomíná, že svoboda a mír nejsou samozřejmostí. "U Kyjeva, Mariupolu, u Charkova, tam všude se bojuje i za naši svobodu a naši nezávislost," řekl Fiala na Vítkově. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) vrhá současná ruská agrese stín na osvobozující odkaz sovětské armády ve druhé světové válce. Odkazem dnešního dne je to, že je možné zvítězit nad jakýmkoliv diktátorem, uvedla předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Zeman u příležitosti dnešního státního svátku jmenoval 19 generálů, a to z řad armády, policie, hasičů, Vězeňské služby a zpravodajských služeb. Ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku, kterého už posedmé navrhla vláda, znovu nejmenoval.

Prezident Zeman, který se v minulosti netajil pozitivním vztahem k Rusku, poté spolu s dalšími ústavními činiteli, vojáky, představiteli Prahy a legionáři uctil na pražských Olšanských hřbitovech památku padlých ukrajinských vojáků Rudé armády a oběti Pražského povstání. V projevu vzpomněl na to, že v řadách Rudé armády bojovala i při osvobozování někdejšího Československa řada Ukrajinců a Česko jim nyní splácí dluh podporou bojující Ukrajině i přijetím uprchlíků před ruskou invazí. Ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis v souvislosti se současným Ruskem prohlásil, že fašismus znovu propukl tam, odkud dříve nejhlasitěji zaznívala slova o antifašismu. Svět obdobně jako před druhou světovou válkou podle Perebyjnise zaspal, když se nechal vlákat do pasti energetické závislosti na Rusku. "Svět se chtěl vyhnout válce a znovu zvolil hanbu. A má, jako vždycky, hanbu i válku," řekl.

Vzpomínkové akce se konaly v řadě dalších měst po celé zemi. V Plzni vyvrcholily několikadenní Slavnosti svobody. Městem projel Konvoj svobody s 260 vojenskými historickými americkými vozy, v nichž jeli i váleční veteráni ve věku 97 a 98 let - tři američtí a dva belgičtí. Po uplynulých dvou letech pandemie koronaviru, kdy byl program zúžen hlavně na on-line přenosy, se slavnosti uskutečnily opět v plnohodnotné formě. Plzeňské oslavy navštívilo zhruba 60.000 lidí, z toho asi polovina přihlížela dnešnímu konvoji.

V Pardubicích se dnešní připomínka 77. výročí konce druhé světové války odehrála bez projevení úcty Rusku, respektive Sovětskému svazu a jeho Rudé armádě. Na Zborovském náměstí politici ve svých proslovech připomínali současnou ruskou invazi na Ukrajině.

V Letech na Písecku, kde byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy, si lidé připomněli památku romských a židovských obětí nacismu. Pieta v tomto místě je i výzvou, aby se v budoucnu společnost chovala férově k jakýmkoli menšinám, uvedl šéf Senátu Miloš Vystrčil. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) označil vepřín, který stojí na místě tábora, za místo české hanby. Omluvil se za politiky různých stran, kteří dříve temný příběh Letů ignorovali či znevažovali. Demolice vepřína, který stát před čtyřmi lety vykoupil, by měla podle Muzea romské kultury začít letos v létě. Památník romského holokaustu by tam měl otevřít příští rok, pokud nenastanou komplikace.

Den, kdy nacistické Německo v roce 1945 kapitulovalo, slaví Česko společně s většinou evropských států jako státní svátek. Druhá světová válka se s více než 60 miliony obětí stala dosud největším válečným konfliktem. Češi bojovali proti nacistům na západní i na východní frontě a také v domácím odboji na území protektorátu okupovaném nacistickým Německem. Konec války obnovené Československo slavilo na straně vítězů nejen zásluhou politiků, kteří prosadili uznání exilové vlády a kontinuitu předválečné republiky, ale především díky desetitisícům dobrovolníků, kteří ze zapojili do bojů na straně protihitlerovské koalice.

Související

Přerov si připomene 265 obětí poválečného masakru z roku 1945 (Švédské šance).

Masakr na Švédských šancích. Před 80 lety bylo zavražděno přes 250 nevinných Němců

Po skončení druhé světové války se Češi mstili Němcům. Za válečné zločiny ovšem bohužel mnohdy trpěli ti občané německé národnosti, kteří se ničeho špatného nedopustili. V noci z 18. na 19. června 1945 došlo k největšímu z poválečných masakrů spáchaných na nevinných osobách. Na Švédských šancích nedaleko Přerova českoslovenští vojáci povraždili skupinu více než 250 Němců, Maďarů a Slováků. Z naprosté většiny byly mezi oběťmi ženy a děti. O tragické události se dlouho veřejně nesmělo mluvit, teprve po pádu komunistického režimu se jí začali zabývat historikové.
Bismarck (Foto: Bundesarchiv) Komentář

Zkáza Hitlerovy námořní pýchy. Krátký, ale nezapomenutelný příběh Bismarcku

Koncem května 1941 se na rozbouřených vlnách severního Atlantiku odehrála jedna z nejdramatičtějších námořních epizod druhé světové války – zoufalý hon desítek britských lodí na německou bitevní loď Bismarck. Tato obrovská a moderní válečná loď, chlouba nacistického Německa, vzbuzovala strach i respekt. Představovala pohyblivou pevnost na moři, kterou nacistická propaganda označovala za prakticky nepotopitelnou.

Více souvisejících

II. světová válka oslavy konce války Vítkov

Aktuálně se děje

před 8 minutami

Americká armáda, ilustrační fotografie.

Dánsko nemělo jinou možnost. Parlament posvětil obrannou dohodu s USA

I přes napětí ohledně Grónska a otázky o jeho suverenitě dánský parlament většinou 94 hlasů schválil obrannou dohodu s USA. Proti bylo pouze 11 poslanců. Dohoda umožňuje americké armádě vstup na dánské území kdykoli a z jakéhokoli důvodu, navzdory tomu, že americký prezident Donald Trump opakovaně vyvolal otřesy v Dánsku, když znovu připustil možnost invaze a obsazení částečně autonomního Grónska ze „zahraničně - bezpečnostních“ důvodů.

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Kateřina Siniaková

Český tenis se ve Wimbledonu opět neztratil. Siniaková triumfovala v mixu

Ani letošní ročník slavného tenisového grandslamu ve Wimbledonu nebude bez českého vítěze, i když se nejedná o vítězství v singlu. Na Markétu Vondroušovou (2023) a Barboru Krejčíkovou (2024) a jejich singlové triumfy letos navázala Kateřina Siniaková svým premiérovým grandslamovým triumfem v mixu po boku Nizozemce Sema Verbeeka. Premiérovým i přesto, že Siniaková si připsala svůj již 11. triumf v All England Clubu. Všechny předešlé totiž získala v ženské čtyřhře, v ní tentokrát na londýnské trávě neuspěje.

včera

včera

Donald Trump

Trump stanovil výši cla pro zboží z EU. Platit bude od srpna

Spojené státy od srpna uvalí na zboží dovezené z Evropské unie třicetiprocentní clo. Oznámil to americký prezident Donald Trump, který v sobotu zveřejnil příslušný dopis na sociálních sítích. Clu ve stejné výši bude podléhat i zboží z Mexika. 

včera

včera

Válka v Izraeli

Příměří v Gaze se vzdaluje. Izraelci to nemyslí vážně, tvrdí Palestinci

Americký prezident Donald Trump sice na začátku července vítězoslavně oznámil uzavření příměří v Pásmu Gazy, ale slova už nedoprovázejí činy. Jednání mezi Izraelem a hnutím Hamás o klidu zbraní a propuštění rukojmích jsou na hraně kolapsu, informovala BBC s odkazem na palestinský zdroj obeznámený s aktuální situací. 

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Tři dohody místo dvou stovek. Trump slíbil lidem nesplnitelné

Ačkoli americký prezident Donald Trump v dubnu oznámil ambiciózní plán uzavřít obchodní dohody se 200 zeměmi světa, dosavadní bilance jeho iniciativy zůstává skromná. Bílý dům zatím informoval pouze o třech dohodách – s Čínou, Velkou Británií a Vietnamem. Zbývající státy byly varovány, že pokud se ke spolupráci nepřipojí, budou čelit zvýšeným clům. Trump celý krok prezentoval jako „den osvobození“ a „začátek zlaté éry Ameriky“.

včera

včera

Žena v armádě, ilustrační fotografie.

Ženy do armády, zavelelo Dánsko. Brannou povinnost určuje losování

Podle nových pravidel schválených dánským parlamentem se ženy zapojí do losovacího systému spolu s osmnáctiletými muži a mohou tak být povolány k povinné vojenské službě. Ta bude trvat jedenáct měsíců. Do této chvíle se do výcviku mohly ženy přihlásit pouze jako dobrovolnice. 

včera

Elon Musk uspěl, kde mohl. V americké politice ale nejspíš narazí, naznačuje Ringlerová

Elon Musk zvažuje vznik nové politické strany, tzv. America Party, která by podle něj cíleně zasáhla do několika klíčových volebních obvodů a mohla ovlivňovat rozhodování v Kongresu. Podle expertky Zuzany Ringlerové z brněnské Masarykovy univerzity je ale pro nový subjekt ve většinovém systému USA extrémně obtížné uspět. Přesto by Musk mohl narušit rovnováhu mezi republikány a demokraty.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy