Česká ekonomika by se měla co nejdříve navrátit k cenové stabilitě, "jinak bude trpět," řekl dnes v Otázkách Václava Moravce v České televizi předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Nesouhlasí proto se snahou České národní banky (ČNB) zanechat úrokovou sazbu na současných sedmi procentech. Měla by ji zvýšit, ale nedělá nic, doplnil.
Podle Jana Švejnara, ředitele Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu, je česká ekonomika ve výjimečné situaci, když prochází recesí, ale zároveň má vysokou jádrovou inflaci.
"Nad inflačním očekáváním se Česko pohybuje již dva roky a tuzemskou ekonomiku to ničí. To je něco, co jsme si neuměli představit," řekl v České televizi Hampl. Vysoká inflace podle něj dopadá jak na střadatele, tak na veřejné rozpočty. ČNB na to reaguje se zpožděním, když nezvyšuje úrokové sazby, dodal a doufá, že ČNB nevyslyší volání po snižování úrokových sazeb. "Věřím, že se Česká národní banka bude držet svého mandátu a inflační mor z ekonomiky vyžene tak rychle, jak je to jenom možné," uvedl Hampl.
ČNB podle jeho slov "nekouká dopředu" a je zneklidněn úvahou, že se budou stanovovat úrokové sazby podle toho, jak se bude vyvíjet inflace. "Říkám explicitně, a exkolegové v ČNB mě za to nebudou mít rádi, ale jako makroekonom jsem zneklidněn, že si na dlouhodobě vysokou inflaci zvykáme a ČNB, která má mandát udržovat stabilitu, vlastně říká, nějak to nejde," uvedl Hampl.
V současné ekonomice podle něj posiluje trend neustále zvyšovat deficit státního rozpočtu na místo toho, aby se usilovalo o stabilizaci veřejných financí, řekl Hampl. Politická realita se podle něj změnila, voliči reformy nechtějí. Zásahy do státního rozpočtu jsou ale nezbytně nutné, doplnil. "Vláda by se neměla ukolébat tím, že situace není tak zlá," uvedl Hampl.
Švejnar by úrokové sazby naopak nezvyšoval. Vysokou inflaci podle něj nastartovalo rychlé zvýšení úrokových sazeb z roku 2021, což označil za chybný manévr, a stojí za ní i silná inflační očekávání. Recese v Česku bude delší než ve zbytku Evropy, doplnil.
Podle ČNB by se inflace v roce 2023 měla pohybovat okolo 11 procent a očekává pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,3 procenta. Letošní schodek veřejných financí bude letos podle ČNB činit 4,5 procenta HDP. Na podzim očekávala, že schodek bude 3,8 procenta HDP.
Letos v lednu očekává ČNB výrazné zrychlení meziroční inflace proti prosinci, a to zejména kvůli konci úsporného tarifu a zvýšení cen elektřiny a plynu na vládní cenové stropy. Vliv bude mít i tradiční lednová úprava ceníků, které podle prognózy ČNB bude výraznější než v jiných letech. To vše by mělo přispět k tomu, že za celý rok bude průměrná inflace 10,8 procenta.
Ministerstvo financí ve své lednové prognóze uvedlo, že letos očekává pokles HDP o 0,5 procenta. Průměrná inflace by podle něj letos měla dosáhnout 10,4 procenta. Za loňský rok podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostl HDP o 2,5 procenta a průměrná inflace byla 15,1 procenta.
Související
Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv
Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes
Ekonomika , CZK , Mojmír Hampl , Jan Švejnar
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 1 hodinou
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák