ČNB v březnu vynaložila na intervence rekordní sumu, devizové rezervy opět stouply

Jde o největší měsíční objem od spuštění intervencí v listopadu 2013. Od té doby do konce března ČNB intervenovala v objemu zhruba dvou bilionů korun. Důvodem nárůstu objemu v březnu byl podle dřívějších vyjádření analytiků tlak investorů s blížícím se očekávaným koncem intervencí i údaje o rostoucí inflaci.

Režim devizových intervencí, který ČNB zahájila s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 Kč/EUR, centrální banka ukončila 6. dubna. "ČNB se tímto krokem vrátila do standardního režimu měnové politiky, ve kterém jsou hlavním nástrojem úrokové sazby. Kurz koruny tak může kolísat jedním i druhým směrem v závislosti na vývoji poptávky a nabídky. ČNB je připravena případné nadměrné kurzové výkyvy zmírňovat svými nástroji," sdělila tehdy centrální banka.

Oproti loňskému konci dubna, kdy devizové rezervy v eurech činily 65,65 miliardy eur, se rezervy téměř zdvojnásobily. V dolarech se devizové rezervy v dubnu zvýšily o 4,6 miliardy na 136 miliard dolarů, meziročně byly vyšší o 61,2 miliardy dolarů. V korunách rezervy koncem dubna činily 3,350 bilionu, což bylo o 27,4 miliardy více než v březnu a o 1,575 bilionu korun více než loni na konci dubna.

ČNB dlouhodobě uvádí, že jí růst devizových rezerv nevadí a není v tomto ohledu omezena žádným limitem. Devizové rezervy ale mohou přivést centrální banku do účetní ztráty, a to kvůli jejich přecenění po ukončení kurzového závazku.

Podle dřívějších informací má banka největší podíl devizových rezerv v dluhopisech. Jde o státní dluhopisy Německa, Nizozemska nebo Francie. Část má i v dolarech, kanadských dolarech, britských librách a švédských korunách. Zlato centrální banka nyní nenakupuje. Většina majetku ČNB je právě v devizových rezervách, výrazně menší část připadá na zlato, pohledávky vůči Mezinárodnímu měnovému fondu nebo hmotný a nehmotný majetek.