Politická nestabilita a korupce brzdí konkurenceschopnost ČR, shodli se manažeři

Konkurenceschopnost ČR podle manažerů ohrožuje také prohlubující se nedostatek technicky vzdělaných pracovníků a zhoršující se dostupnost vysoce kvalifikovaných odborníků.

Zástupci byznysu se shodli s vyjádřením člena NERV Michala Mejstříka, podle něhož nejslabší stránkou konkurenceschopnosti jsou chatrné základy, tedy slabá funkčnost institucí a nedokončenost struktury vzdělání, a to i celoživotního. "Dílčí krůčky jsou nedostačující, není vyřešeno nadresortní fungování institucí a koordinace resortů. Zatímco soukromý sektor si udržuje slušnou dynamiku, veřejná správa se zmítá v problémech," prohlásil Mejstřík.

Názor byznysu shrnul generální ředitel textilní společnosti Veba Josef Novák. "Instituce jsou koule na noze podnikání," tvrdí Novák.

Jeho slova potvrzují mezinárodní srovnání, v nichž jsou české instituce v pořadí v sedmé desítce, zatímco celková konkurenceschopnost ČR je na 36. místě. "Stát se musí chovat jako velký podnik. K tomu je však třeba řada předpokladů, včetně nutnosti odpolitizování státní správy, aby zde působili profesionálové," poznamenal prezident České manažerské asociace Pavel Kafka a dodal, že byznys bude vytvářet tlak na administrativu, aby alokoval peníze tam, kde je to třeba.

Manažeři poukázali také na přetrvávající problém korupce a zmínili fakt, že privátní sektor se snaží uniknout z dosahu nefungujících institucí podnikáním v jiných zemích. Výrazně se v této souvislosti z řad byznysu ozývaly výhrady ke ztrátě důvěry v politické elity a zmiňovala se krize autorit. "Současná politická atmosféra a situace není v zájmu tuzemského byznysu," poznamenal Zdeněk Liška, generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR.

To, že ČR ztrácí konkurenceschopnost v některých odvětvích má podle manažerů souvislost také s nedostatkem technicky vzdělaných pracovníků. Problémy jsou i v dostupnosti vysoce kvalifikovaných odborníků, kde je ČR na 50. místě ve světě. "Zejména malé firmy nebudou míst dostatek peněz na zaplacení špičkových odborníků," uvedla k tomu Miroslava Kopicová, místopředsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace a bývalá ministryně ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Podle ní je alarmující také to, že řada těchto technicky vzdělaných lidí končí v jiných oborech, než vystudovali. "Jen deset procent elektrotechniků zůstává v oboru. Vzhledem k jejich způsobu uvažování a kvalitě jsou firmami vyhledáváni jako manažeři," doplnila Kopicová.

V této souvislosti apelují manažeři na vládu, aby byla dokončena reforma vysokého školství, která je už připravena. Dokončena by měla být také reforma výzkumu, která se zadrhla a brzdí rozvoj kapacit.

O chystané Strategií konkurenceschopnosti, kterou připravuje ministerstva průmyslu a obchodu, náměstek ministra Martin Tlapa prozradil, že její součástí bude definování prioritních oborů státní podpory. "Do budoucna nebudeme špičkoví ve všech oborech. Je proto nutné podpořit právě ty, kde špičkoví můžeme být," uvedl Tlapa.

Manažeři varovali před tím, že pokud politici výrazněji nezačnou činit, promeškává tato země možnost zvýšení své konkurenceschopnosti. Apelují proto na vládu, aby "postavila na vrchol pyramidy důležitosti strategii konkurenceschopnosti země", jejíž příprava na ministerstvu průmyslu a obchodu se opírá i o doporučení skupiny expertů Národní ekonomické rady vlády (NERV).