Zeman chce obnovit těžbu uranu? Doporučil proveřit ložiska v Jáchymově

Podle něj by obnova těžby mohla být jednou z možností, jak oživit ekonomiku v této části Karlovarského kraje. Úvaha zazněla podle něj na jednání se zástupci obcí regionu. Jáchymov se potýká s vysokou nezaměstnaností.

"Bylo by ale třeba nejdříve vypracovat analýzu zásob uranu v Jáchymově," uvedl Zeman. Jeho těžba by se ale podle něj vyplatila, jen pokud by jaderná energetika byla v energetickém mixu důležitou součástí. "Proto jsem položil otázku, zda by se při desetinásobné ceně skutečně nevyplatilo těžbu obnovit," upřesnil Zeman

"Za mé vlády byla zrušena těžba uranu v Dolních Hamrech, protože byla prováděna ekologicky nepřijatelným způsobem, to jest za pomoci kyanidu. Na druhou stranu moje vláda prodloužila těžbu v Dolní Rožínce. A pak se ukázalo, že světová cena uranu vzrostla desetinásobně," řekl Zeman.

Uran netvoří souvislá ložiska, většinou se v horninách nachází rozptýlen. Těžba uranu dává ekonomicky smysl pouze v nalezištích s koncentraci dosahující minimálně 1000 g/t (0,1 %). Prakticky to znamená, že z jedné tuny vytěžené uranové rudy získáme přibližně jeden kilogram uranu. Například v uranovém dole v Rožné je koncentrace uranu v hornině menší než 0,2 procenta. Z důvodů nízkého obsahu uranu v rudě navazuje na těžbu nákladné zpracování za účelem jeho zkoncentrování. Značné množství balastní hlušiny se musí oddělit od vlastní rudy.

Na našem území zůstává 67 velkých hlušinových odvalů (Jáchymovsko, Tachovsko, Příbramsko, Stráž pod Ralskem, Dolní Rožínka atd.) o celkovém objemu 16 milionů m3 na ploše 2,5 milionu m2. V 19 odkalištích na 587 hektarech je 51 milionů tun radioaktivních kalů. V okolí Stráže pod Ralskem došlo vedle toho při tzv. hydrochemické těžbě uranu k největším kontaminacím podzemních pitných vod v české historii.

Do podzemí zde byly vtlačeny více než 4 miliony tun kyseliny sírové a dalších chemických látek. Kyselý uranový výluh byl poté čerpán na povrch, uran z něj chemicky separován a loužicí medium se zpětně vtlačovalo pod zem. Dnes plocha zamoření dosahuje 24 km2. Náklady na sanaci chemické těžby přijdou státní rozpočet každoročně na 2 miliardy korun a potrvají nejméně do roku 2030.