Podmínky v českém průmyslu jsou nejlepší od srpna 2018, index PMI stoupl

Za růstem indexu je především silnější zákaznická poptávka, přičemž objemy nových zakázek vzrostly nejrychlejším tempem od července 2018. K růstu indexu přispělo i zhoršení dodávek. Poruchy v dodavatelských řetězcích vedly ke zvýšení nákupu materiálu pro výrobu nejprudším tempem za více než dva roky. Firmy se tak snažily si zajistit výrobní zásoby.

Listopadové PMI z průmyslu nad očekávání 53,9, trh očekával 51. Firmy potvrzují růst nových zakázek, ale zvýšení PMI šlo také na vrub delším časům subdodávek - ty však byly opět narušeny durhou vlnou pandemie. Listopadové PMI je tak mírně nadhodnoceno, stejně jako bylo na jaře pic.twitter.com/dg6zhbCUm4

— Jakub.Seidler (@JakubSeidler) December 1, 2020

Naopak výroba rostla jen mírným tempem, které bylo nejpomalejší od srpna kvůli omezení kapacit způsobené restrikcemi spojenými s pandemií. Výrobci zároveň kvůli nejistotě ohledně pandemie váhali s novými nábory zaměstnanců.

"Data PMI v listopadu nabídla povzbudivější obrázek zdraví českého zpracovatelského sektoru. I přestože se firmy potýkaly s restrikcemi okolo covidu-19 a nemocností mezi zaměstnanci, silnější poptávka povzbudila jeho celkový růst," uvedla ekonomka společnosti IHS Markit Sian Jones.

Tuzemský průmysl se tak podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče zotavuje z prudkého poklesu výroby a objednávek, jež způsobily jarní uzavírky spojené s první vlnou pandemie koronaviru. Druhá vlna pandemie navíc podle něj nevedla k uzavírkám ve výrobních podnicích anebo k omezením v zahraničních obchodu. "Pro vývoj v dalších měsících bude důležité, zda se průmysl a mezinárodní obchod podaří uchránit od přímých uzavírek souvisejících s koronavirem. Výraznou pomocí bude samozřejmě vakcinace obyvatelstva, k níž by v Evropě mohlo začít docházet již v prvních měsících roku 2021," uvedl.

I podle ekonomky Komerční banky Jany Steckerové listopadové ukazatele potvrzují odolnost domácího průmyslu i ve stavu obtížné pandemické situace. "Významnou roli hraje situace v průmyslu v eurozóně, především v Německu, kde indexy PMI také dosahují vysokých úrovní. To pak prospívá i exportně orientovaným českým průmyslovým podnikům," uvedla.

Růst aktivity zpracovatelského průmyslu eurozóny zpomalil

Index aktivity zpracovatelského průmyslu eurozóny se v listopadu snížil na 53,8 bodu z říjnových 54,8 bodu. Zůstal však nad klíčovou padesátibodovou hranici, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity.

"Ačkoli jeho tempo v době nových omezení zpomalilo z říjnového 32měsíčního maxima, pokračující růst (zpracovatelského sektoru) by měl pomoci zmírnit ekonomické dopady covidových restrikcí, které těžce zasáhly sektor služeb," uvedl Chris Williamson ze společnosti IHS Markit. "Výsledky průzkumu jsou další známkou toho, že tento region se v posledním čtvrtletí roku vyhne podobnému rozsahu hospodářského poklesu, jaký zaznamenal ve druhém kvartálu," dodal.

Latest PMI data indicated a further improvement in operating conditions across the Eurozone manufacturing sector in November. Germany remained the best-performing country, followed by the Netherlands and Ireland. Read more: https://t.co/rxtCE8uPSp pic.twitter.com/iysaH6qwuA

— IHS Markit PMI™ (@IHSMarkitPMI) December 1, 2020

Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se ve druhém čtvrtletí propadl o rekordních 11,8 procenta. Ve třetím čtvrtletí se sice zvýšil o rekordních 12,6 procenta, nyní však hospodářské oživení podkopává vzestup počtu případů nákazy koronavirem a související restrikce.