Česko je na hraně recese, ekonomika letos poklesne, uvedlo Stanjurovo ministerstvo

"Srpnová predikce Ministerstva financí již samozřejmě plně odráží efekt ozdravného vládního balíčku. Tato úsporná opatření pomůžou nejen ozdravit veřejné finance, ale současně téměř nezatíží ekonomiku a přispějí také tlumení inflačních tlaků. Rozpočtová konsolidace tak vytvoří podmínky pro vyváženější růst do budoucna," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). 

Ministerstvo očekává, že HDP za rok 2023 klesne o 0,2 %, přičemž po očištění o kalendářní vlivy by měl stagnovat. Nová prognózy vidí výkon ekonomiky nepatrně hůře než v dubnu. Důvodem je citelnější pokles spotřeby domácností a menší růst investic. V příštím roce by se výkon ekonomiky mohl zvýšit o 2,3 %, a to především zásluhou obnoveného růstu spotřeby domácností. Aktivitu naopak budou mírně tlumit dopady konsolidačního balíčku.

Ohledně dopadů vysoké inflace úřad konstatoval, že zpomaluje ekonomický růst a snižuje životní úroveň obyvatel. Meziroční inflace se přesto snižuje a v druhém pololetí by se měla držet na vyšších jednociferných hodnotách. V průběhu celého příštího roku by již meziroční růst spotřebitelských cen měl činit v průměru 2,8 %.

Na trhu práce se podle ministerstva projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. Míra nezaměstnanosti by tak v roce 2023 neměla příliš vzrůst. V příštím roce by mohla v průměru o desetinu procenta klesnout. Očekává se také obnovení růstu průměrné reálné mzdy.

Odhad deficitu veřejných financí za rok 2023 ve výši 3,6 % HDP reflektuje mimořádné příjmy a výdaje související s energetickou krizí, rostoucí mandatorní výdaje v sociální oblasti i pokračující výdaje v oblasti humanitární pomoci. Schodek povede k nárůstu zadlužení na úroveň 44,7 % HDP.

Výbor pro rozpočtové prognózy projedná nejnovější makroekonomickou predikci na konci srpna.