Počasí je "cestou do záhuby". Svět prožívá dekádu smrtícího horka, sledujeme klimatický rozpad v reálném čase

Svět se ocitá uprostřed „dekády smrtícího horka“, přičemž rok 2024 se stal pomyslným vrcholem desetiletí s bezprecedentními teplotami, jak uvádí Organizace spojených národů. Generální tajemník OSN António Guterres ve svém novoročním projevu zdůraznil, že deset nejteplejších let v historii měření se odehrálo během poslední dekády, včetně právě končícího roku.

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se rok 2024 stal nejteplejším v historii měření a završil období, kdy lidská činnost výrazně přispěla k nárůstu teplot, zhoršení klimatických extrémů a k rekordním koncentracím skleníkových plynů. Tyto faktory uzamykají další oteplování a zajišťují, že se klimatická krize bude dále prohlubovat.

„Oficiálně můžeme potvrdit, že jsme právě prožili dekádu smrtícího horka. Deset nejteplejších let bylo zaznamenáno v posledních deseti letech, včetně roku 2024,“ uvedl Guterres. „Jedná se o klimatický rozpad v reálném čase. Musíme okamžitě opustit tuto cestu k záhubě a začít jednat. Rok 2025 musí být rokem, kdy země nasměrují svět k bezpečnější budoucnosti skrze dramatické snížení emisí a podporu přechodu na obnovitelné zdroje energie. To je nezbytné a proveditelné.“

Generální tajemnice WMO Celeste Saulo upozornila, že každé zvýšení teploty má zásadní dopad, který přispívá k častějším klimatickým extrémům. „Teplota je jen částí obrazu. Tento rok jsme zažili rekordní srážky, ničivé záplavy a ztráty na životech ve velkém počtu zemí, což přineslo tragédii komunitám na všech kontinentech,“ uvedla Saulo.

K extrémním jevům patřily také tropické cyklóny, které způsobily obrovské škody na životech i ekonomice. Nejnovější příklad představují ničivé dopady cyklónu v zámořském francouzském departementu Mayotte v Indickém oceánu. Intenzivní vlny veder zasáhly desítky zemí, přičemž teploty překročily 50 °C hned několikrát. Devastující byly také lesní požáry, které zanechaly spálenou krajinu a ztráty na majetku.

Zpráva Světové meteorologické organizace zdůraznila, že klimatická změna intenzifikovala 26 z 29 zkoumaných extrémních jevů roku 2024. Tyto události zabily nejméně 3 700 lidí a připravily o domov miliony dalších. Podle vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) a organizace Climate Central přidala klimatická změna v roce 2024 dalších 41 dní nebezpečného horka.

„S rostoucími globálními teplotami a zhoršujícími se extrémními událostmi roste potřeba mezinárodní spolupráce. Musíme společně pracovat na minimalizaci rizik spojených s intenzivními vlnami veder a dalšími klimatickými extrémy,“ uzavřela WMO.

Svět nyní stojí na rozcestí. Rok 2025 se stává klíčovým milníkem, kdy musí jednotlivé země přijmout rázná opatření ke snížení emisí a zajistit přechod na obnovitelné zdroje energie. Jak uvádí Guterres, tato transformace je nejen nezbytná, ale také plně proveditelná. Přesto zůstává otázkou, zda politická vůle dokáže držet krok s naléhavostí klimatické krize.

Související

Evropská unie

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima

Třicátého června byl poslední den pro předložení plánů, jak učinit transformaci energetiky na obnovitelné zdroje dostupnou. Žádná ze zemí, vyjma Švédska, však termín nestihla. Panuje tak riziko ohrožení vyplácení finančních prostředků, sankce za opožděné plány ovšem nehrozí.

Více souvisejících

Klimatické změny António Guterres

Aktuálně se děje

před 35 minutami

Pásmo Gazy

Tábor Rafah: Humanitární město, nebo zločin proti lidskosti? Izraelský plán vyvolává vlnu kritiky

Plán izraelského ministra obrany Israela Katze přesunout až 600 000 Palestinců do nově vytvořeného „humanitárního prostoru“ na troskách města Rafah vyvolal vážné obavy ze strany právních expertů, mezinárodních organizací i humanitárních pracovníků. Podle právničky Shannon Bosch z Edith Cowan University může jít o krok, který naplňuje definici válečného zločinu a zločinu proti lidskosti.

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty

Ruský prezident Vladimir Putin podle nových informací sdělil Donaldu Trumpovi, že během následujících 60 dnů plánuje výrazně zesílit vojenské operace na východní Ukrajině. Podle zprávy serveru Axios k této výměně došlo během telefonátu mezi oběma lídry 3. července. Trump následně řekl francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi: „Chce to vzít celé.“

před 1 hodinou

Kyriakos Mitsotakis

Itálie a Řecko bijí na poplach kvůli Libyi, spojence to nechává chladnými

Itálie a Řecko varují své partnery v NATO a EU před rostoucí bezpečnostní hrozbou z Libye, ale jejich výzvy zatím nenacházejí odezvu. V době, kdy se pozornost evropských hlavních měst soustředí především na válku na Ukrajině, přibývají varování před tím, že Moskva a Ankara upevňují svůj vliv na severu Afriky – a to s potenciálně ničivými dopady na bezpečnost celého kontinentu.

před 2 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron: Evropa čelí největší hrozbě od konce druhé světové války

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropa čelí nejvážnější hrozbě své svobody od konce druhé světové války. Ve výrazném projevu k armádním činitelům v Paříži oznámil plán na razantní zvýšení francouzských výdajů na obranu a upozornil na narůstající globální nestabilitu, návrat imperialismu a sílící nebezpečí ze strany Ruska.

před 3 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Horké letní počasí je definitivně zpět. Platí varování

V Česku se uplynulý týden obešel bez příliš vysokých teplot, ale hned na začátku nového týdne před nimi meteorologové varují. V jednom konkrétním regionu dnes může ojediněle být až 32 °C, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

Důchody.

Důchodci už nedostanou to, na co byli zvyklí. Alespoň ne automaticky

Důchody se v lednu budou opět valorizovat, ale jedna věc bude jinak. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) již nyní informovala, že nebude automaticky zasílat valorizační oznámení o zvýšení důchodu. Všem bude nadále dostupné v elektronické podobě po přihlášení na ePortálu ČSSZ, případně v datové schránce. Klienti, kteří i nadále mají zájem o oznámení v papírové formě, o něj musí požádat. Čas mají do konce září. 

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Fotbalová Chance liga hlásí návrat ztraceného syna. Do Hradce přichází exslávista Van Buren

V rámci právě probíhajícího letního přestupového období přichází do české nejvyšší fotbalové soutěže další velké jméno. Po Michalu Sadílkovi, Daikim Hašiokovi, Pavlu Kadeřábkovi či Milanu Petrželovi se v české lize bude od nadcházející sezóny 2025/26 opět objevovat také jméno Micka van Burena. Tento bývalý útočník Slavie se po roce vrátil do Čech, aby zde mohl oblékat tentokrát dres Hradce Králové, s nímž měl podepsat víceletý kontrakt.

včera

včera

včera

včera

FBI

Trumpovi lidé mění FBI v loajální mašinérii. Věrnost posuzují detektory lži

Za vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa dochází v FBI k rozsáhlým personálním změnám a zvýšenému využívání detektorů lži, které podle svědků slouží i k prověřování loajality vůči vedení úřadu. Tímto způsobem je oslabována nezávislost agentury, která má být věrná ústavě, nikoli prezidentovi. Čistky zasáhly desítky elitních agentů, klíčové pozice obsazují nově loajální Trumpově administrativě.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Zájem o hráče z české ligy v zahraničí stoupá. Z elitních lig cílí na Šulce, Zadražila nebo Riga

Během probíhající letní fotbalové pauzy je pochopitelně stále otevřené letní přestupové okno u nás i v zahraničí. Do éteru v těchto dnech a týdnech uniká mnoho spekulací, včetně těch o zájmu o české fotbalisty ze zahraničí. Mluví se především o ještě stále plzeňském záložníkovi Pavlu Šulcovi, jemuž se poslední sezóna v české lize vydařila natolik, že se v ní stal nejlepším hráčem v rámci ankety Fotbalista roku. O jeho služby se začali výrazně zajímat v Anglii, konkrétně v prvoligovém Bournemouthu a druholigovém Middlesborough. O české hráče pak projevují zájem i v Itálii či ve Španělsku. Třeba o gólmana Hradce Králové Adama Zadražila se zajímá italské Como, o ostravského středního záložníka Tomáše Riga pak zase pro změnu italská Hellas Verona nebo španělské Levante.

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by vyhrálo ANO. Starostové v novém průzkumu předčili SPD

Sněmovní volby by na přelomu června a července vyhrálo opoziční hnutí ANO, které je ochotna podpořit téměř třetina voličů. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News, v němž Starostové a nezávislí přeskočili SPD a dostali se na třetí místo. Poslanecké mandáty by získalo celkem šest kandidujících subjektů. 

včera

Bouřlivé počasí je zpět. Meteorologové varují před kroupami a přívaly deště

Počasí v Česku, tedy především na Moravě a ve Slezsku, si žádá vydání dvou varování. Od nedělní 13. hodiny vstoupí v platnost výstraha před silnými bouřkami. Pro pondělní odpoledne varují meteorologové před vysokými teplotami. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy