Počasí je "cestou do záhuby". Svět prožívá dekádu smrtícího horka, sledujeme klimatický rozpad v reálném čase

Svět se ocitá uprostřed „dekády smrtícího horka“, přičemž rok 2024 se stal pomyslným vrcholem desetiletí s bezprecedentními teplotami, jak uvádí Organizace spojených národů. Generální tajemník OSN António Guterres ve svém novoročním projevu zdůraznil, že deset nejteplejších let v historii měření se odehrálo během poslední dekády, včetně právě končícího roku.

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se rok 2024 stal nejteplejším v historii měření a završil období, kdy lidská činnost výrazně přispěla k nárůstu teplot, zhoršení klimatických extrémů a k rekordním koncentracím skleníkových plynů. Tyto faktory uzamykají další oteplování a zajišťují, že se klimatická krize bude dále prohlubovat.

„Oficiálně můžeme potvrdit, že jsme právě prožili dekádu smrtícího horka. Deset nejteplejších let bylo zaznamenáno v posledních deseti letech, včetně roku 2024,“ uvedl Guterres. „Jedná se o klimatický rozpad v reálném čase. Musíme okamžitě opustit tuto cestu k záhubě a začít jednat. Rok 2025 musí být rokem, kdy země nasměrují svět k bezpečnější budoucnosti skrze dramatické snížení emisí a podporu přechodu na obnovitelné zdroje energie. To je nezbytné a proveditelné.“

Generální tajemnice WMO Celeste Saulo upozornila, že každé zvýšení teploty má zásadní dopad, který přispívá k častějším klimatickým extrémům. „Teplota je jen částí obrazu. Tento rok jsme zažili rekordní srážky, ničivé záplavy a ztráty na životech ve velkém počtu zemí, což přineslo tragédii komunitám na všech kontinentech,“ uvedla Saulo.

K extrémním jevům patřily také tropické cyklóny, které způsobily obrovské škody na životech i ekonomice. Nejnovější příklad představují ničivé dopady cyklónu v zámořském francouzském departementu Mayotte v Indickém oceánu. Intenzivní vlny veder zasáhly desítky zemí, přičemž teploty překročily 50 °C hned několikrát. Devastující byly také lesní požáry, které zanechaly spálenou krajinu a ztráty na majetku.

Zpráva Světové meteorologické organizace zdůraznila, že klimatická změna intenzifikovala 26 z 29 zkoumaných extrémních jevů roku 2024. Tyto události zabily nejméně 3 700 lidí a připravily o domov miliony dalších. Podle vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) a organizace Climate Central přidala klimatická změna v roce 2024 dalších 41 dní nebezpečného horka.

„S rostoucími globálními teplotami a zhoršujícími se extrémními událostmi roste potřeba mezinárodní spolupráce. Musíme společně pracovat na minimalizaci rizik spojených s intenzivními vlnami veder a dalšími klimatickými extrémy,“ uzavřela WMO.

Svět nyní stojí na rozcestí. Rok 2025 se stává klíčovým milníkem, kdy musí jednotlivé země přijmout rázná opatření ke snížení emisí a zajistit přechod na obnovitelné zdroje energie. Jak uvádí Guterres, tato transformace je nejen nezbytná, ale také plně proveditelná. Přesto zůstává otázkou, zda politická vůle dokáže držet krok s naléhavostí klimatické krize.

Související

Evropská unie

Změny počasí mohou počkat. Evropská komise odložila klimatický zákon

Evropská komise nebude ve středu představovat dlouho očekávaný návrh na ukotvení nového klimatického cíle EU pro rok 2040, jak dnes potvrdila její mluvčí Anna-Kaisa Itkonen. Přestože se původně očekávalo, že Komise zveřejní novelu klimatického zákona společně se strategií pro dekarbonizaci evropského průmyslu, nakonec k tomu nedojde.

Více souvisejících

Klimatické změny António Guterres

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu

Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončil po zhruba 90 minutách, oznámili podle informací BBC představitelé Bílého domu. Bílý dům a Kreml následně zveřejnily podrobnosti telefonátu. Oba lídři diskutovali o současné situaci na Ukrajině a shodli se na potřebě dosažení trvalého míru.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky

Budoucí německý kancléř Friedrich Merz se rozhodl k radikální změně hospodářské strategie země. Po letech přísné rozpočtové kázně přichází s plánem, který by mohl uvolnit až bilion eur na obranu a infrastrukturu. Hlavním důvodem je zhoršující se transatlantická spolupráce a obavy z politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, tvrdí Politico.

Aktualizováno včera

včera

Panamský průplav

Trumpův plán získat kontrolu nad Panamským průplavem se výrazně zkomplikoval

Plán Donalda Trumpa získat kontrolu nad přístavy v Panamském průplavu se setkal s tvrdým odporem z Pekingu a Hongkongu. V úterý čínští a hongkongští představitelé vystoupili proti návrhu prodat přístavy americké investiční skupině vedené společností BlackRock. Následkem toho prudce klesly akcie hongkongského konglomerátu CK Hutchison, který přístavy vlastní.

včera

včera

včera

včera

Petr Fiala

Svět se nezměnil, Evropu destabilizuje migrace, prohlásil Fiala

Předseda vlády Petr Fiala v úterý 18. března vystoupil na 12. ročníku konference Naše bezpečnost není samozřejmost, která se konala v Míčovně Pražského hradu. Ve svém projevu zdůraznil nutnost posilování obrany, ochrany vnitřní bezpečnosti a ekonomické stability České republiky.

včera

Gökhan Bacik

Bacik pro EZ promluvil o obnoveném konfliktu v Gaze. Bylo logické takový vývoj očekávat, míní

Izraelské nálety v noci na úterý zasáhly Pásmo Gazy a připravily o život stovky lidí. Podle Gokhana Bacika, experta na blízkovýchodní politiku z olomoucké Univerzity Palackého, bylo možné eskalaci očekávat, příměří s Hamásem totiž umožňuje Izraeli jednostranné akce. Mezitím USA útočí na Husíje v Jemenu, ale podle Bacika je bez širší strategie konflikt neukončitelný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Jak Trump mění Evropu? EU čelí zásadnímu přehodnocení bezpečnostní politiky

Evropská unie čelí zásadnímu přehodnocení své bezpečnostní politiky, a to především v důsledku nového přístupu prezidenta Donalda Trumpa a neustálé hrozby ze strany Ruska. V této souvislosti roste podle serveru Politico podpora společného zadlužení, které by mohlo sloužit k financování zbrojních investic. Tento krok má potenciál přiblížit EU k dlouhodobému cíli větší politické a fiskální integrace.

včera

Nemocnice v Pásmu Gazy čelí přetížení. Zranění umírají, většinu tvoří děti, v šoku jsou i Izraelci

Nemocnice v Pásmu Gazy čelí naprostému přetížení a zoufalému nedostatku lékařského vybavení a zásob, uvedl ředitel největší nemocnice v oblasti. Podle Muhammada Abú Salmíji z nemocnice Al-Šifá v Gaze jsou všechna oddělení přeplněná a mnoho zraněných umírá bez možnosti ošetření.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy