
Svět se ocitá uprostřed „dekády smrtícího horka“, přičemž rok 2024 se stal pomyslným vrcholem desetiletí s bezprecedentními teplotami, jak uvádí Organizace spojených národů. Generální tajemník OSN António Guterres ve svém novoročním projevu zdůraznil, že deset nejteplejších let v historii měření se odehrálo během poslední dekády, včetně právě končícího roku.
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se rok 2024 stal nejteplejším v historii měření a završil období, kdy lidská činnost výrazně přispěla k nárůstu teplot, zhoršení klimatických extrémů a k rekordním koncentracím skleníkových plynů. Tyto faktory uzamykají další oteplování a zajišťují, že se klimatická krize bude dále prohlubovat.
„Oficiálně můžeme potvrdit, že jsme právě prožili dekádu smrtícího horka. Deset nejteplejších let bylo zaznamenáno v posledních deseti letech, včetně roku 2024,“ uvedl Guterres. „Jedná se o klimatický rozpad v reálném čase. Musíme okamžitě opustit tuto cestu k záhubě a začít jednat. Rok 2025 musí být rokem, kdy země nasměrují svět k bezpečnější budoucnosti skrze dramatické snížení emisí a podporu přechodu na obnovitelné zdroje energie. To je nezbytné a proveditelné.“
Generální tajemnice WMO Celeste Saulo upozornila, že každé zvýšení teploty má zásadní dopad, který přispívá k častějším klimatickým extrémům. „Teplota je jen částí obrazu. Tento rok jsme zažili rekordní srážky, ničivé záplavy a ztráty na životech ve velkém počtu zemí, což přineslo tragédii komunitám na všech kontinentech,“ uvedla Saulo.
K extrémním jevům patřily také tropické cyklóny, které způsobily obrovské škody na životech i ekonomice. Nejnovější příklad představují ničivé dopady cyklónu v zámořském francouzském departementu Mayotte v Indickém oceánu. Intenzivní vlny veder zasáhly desítky zemí, přičemž teploty překročily 50 °C hned několikrát. Devastující byly také lesní požáry, které zanechaly spálenou krajinu a ztráty na majetku.
Zpráva Světové meteorologické organizace zdůraznila, že klimatická změna intenzifikovala 26 z 29 zkoumaných extrémních jevů roku 2024. Tyto události zabily nejméně 3 700 lidí a připravily o domov miliony dalších. Podle vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) a organizace Climate Central přidala klimatická změna v roce 2024 dalších 41 dní nebezpečného horka.
„S rostoucími globálními teplotami a zhoršujícími se extrémními událostmi roste potřeba mezinárodní spolupráce. Musíme společně pracovat na minimalizaci rizik spojených s intenzivními vlnami veder a dalšími klimatickými extrémy,“ uzavřela WMO.
Svět nyní stojí na rozcestí. Rok 2025 se stává klíčovým milníkem, kdy musí jednotlivé země přijmout rázná opatření ke snížení emisí a zajistit přechod na obnovitelné zdroje energie. Jak uvádí Guterres, tato transformace je nejen nezbytná, ale také plně proveditelná. Přesto zůstává otázkou, zda politická vůle dokáže držet krok s naléhavostí klimatické krize.
Související

Změny počasí mohou počkat. Evropská komise odložila klimatický zákon

Jak moc se mění počasí na Zemi? Největší studie svého druhu přinesla znepokojivé odhalení
Klimatické změny , António Guterres
Aktuálně se děje
včera

Pátrání v Praze. Nebezpečný muž loupil se zbraní, policie ho dopadla
včera

Trumpova první slova o telefonátu s Putinem. Prozradil, na čem panuje shoda
včera

EU musí být autonomní. Na USA se spoléhat nemůžeme, prohlásila von der Leyenová
Aktualizováno včera

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu
včera

Eskalace v Gaze probíhá v určité kooperaci s Bílým domem, míní Salem. Izraelci čekali, jaká bude jeho pozice
včera

Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky
Aktualizováno včera

Trump si kvůli válce na Ukrajině telefonuje s Putinem
včera

Trumpův plán získat kontrolu nad Panamským průplavem se výrazně zkomplikoval
včera

Trump utnul financování Hlasu Ameriky. Čína slaví, Česko se snaží zachránit Svobodnou Evropu
včera

Jeden ze zakladatelů končí kvůli Fialovi v ODS. Premiéra vyzval, aby rezignoval
včera

Svět míří do nukleární éry. USA odmítají bezpečnostní závazky, hrozí strmý nárůst jaderných velmocí
včera

Svět se nezměnil, Evropu destabilizuje migrace, prohlásil Fiala
včera

Bacik pro EZ promluvil o obnoveném konfliktu v Gaze. Bylo logické takový vývoj očekávat, míní
včera

Kyjev vyhlíží hovor Trumpa s Putinem s obavami. Putin chce jen protahovat válku, míní Zelenskyj
včera

Detaily hovoru Trumpa s Putinem: Kdy si zavolají a o čem budou jednat?
včera

Elektromobil nabitý za 5 minut? Čínská automobilka vlepila Tesle políček, slibuje motoristickou revoluci
včera

Izrael znovu drtí Gazu, příměří je pryč. Svět je rozpolcen mezi lhostejnost a bezmocný hněv
včera

Trump chce uznat Krym jako součást Ruska, může k tomu vyzvat i OSN
včera

Jak Trump mění Evropu? EU čelí zásadnímu přehodnocení bezpečnostní politiky
včera
Nemocnice v Pásmu Gazy čelí přetížení. Zranění umírají, většinu tvoří děti, v šoku jsou i Izraelci
Nemocnice v Pásmu Gazy čelí naprostému přetížení a zoufalému nedostatku lékařského vybavení a zásob, uvedl ředitel největší nemocnice v oblasti. Podle Muhammada Abú Salmíji z nemocnice Al-Šifá v Gaze jsou všechna oddělení přeplněná a mnoho zraněných umírá bez možnosti ošetření.
Zdroj: Libor Novák