Počasí je "cestou do záhuby". Svět prožívá dekádu smrtícího horka, sledujeme klimatický rozpad v reálném čase

Svět se ocitá uprostřed „dekády smrtícího horka“, přičemž rok 2024 se stal pomyslným vrcholem desetiletí s bezprecedentními teplotami, jak uvádí Organizace spojených národů. Generální tajemník OSN António Guterres ve svém novoročním projevu zdůraznil, že deset nejteplejších let v historii měření se odehrálo během poslední dekády, včetně právě končícího roku.

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se rok 2024 stal nejteplejším v historii měření a završil období, kdy lidská činnost výrazně přispěla k nárůstu teplot, zhoršení klimatických extrémů a k rekordním koncentracím skleníkových plynů. Tyto faktory uzamykají další oteplování a zajišťují, že se klimatická krize bude dále prohlubovat.

„Oficiálně můžeme potvrdit, že jsme právě prožili dekádu smrtícího horka. Deset nejteplejších let bylo zaznamenáno v posledních deseti letech, včetně roku 2024,“ uvedl Guterres. „Jedná se o klimatický rozpad v reálném čase. Musíme okamžitě opustit tuto cestu k záhubě a začít jednat. Rok 2025 musí být rokem, kdy země nasměrují svět k bezpečnější budoucnosti skrze dramatické snížení emisí a podporu přechodu na obnovitelné zdroje energie. To je nezbytné a proveditelné.“

Generální tajemnice WMO Celeste Saulo upozornila, že každé zvýšení teploty má zásadní dopad, který přispívá k častějším klimatickým extrémům. „Teplota je jen částí obrazu. Tento rok jsme zažili rekordní srážky, ničivé záplavy a ztráty na životech ve velkém počtu zemí, což přineslo tragédii komunitám na všech kontinentech,“ uvedla Saulo.

K extrémním jevům patřily také tropické cyklóny, které způsobily obrovské škody na životech i ekonomice. Nejnovější příklad představují ničivé dopady cyklónu v zámořském francouzském departementu Mayotte v Indickém oceánu. Intenzivní vlny veder zasáhly desítky zemí, přičemž teploty překročily 50 °C hned několikrát. Devastující byly také lesní požáry, které zanechaly spálenou krajinu a ztráty na majetku.

Zpráva Světové meteorologické organizace zdůraznila, že klimatická změna intenzifikovala 26 z 29 zkoumaných extrémních jevů roku 2024. Tyto události zabily nejméně 3 700 lidí a připravily o domov miliony dalších. Podle vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) a organizace Climate Central přidala klimatická změna v roce 2024 dalších 41 dní nebezpečného horka.

„S rostoucími globálními teplotami a zhoršujícími se extrémními událostmi roste potřeba mezinárodní spolupráce. Musíme společně pracovat na minimalizaci rizik spojených s intenzivními vlnami veder a dalšími klimatickými extrémy,“ uzavřela WMO.

Svět nyní stojí na rozcestí. Rok 2025 se stává klíčovým milníkem, kdy musí jednotlivé země přijmout rázná opatření ke snížení emisí a zajistit přechod na obnovitelné zdroje energie. Jak uvádí Guterres, tato transformace je nejen nezbytná, ale také plně proveditelná. Přesto zůstává otázkou, zda politická vůle dokáže držet krok s naléhavostí klimatické krize.

Související

Ilustrační foto

Počasí jen v Evropě tvrdě dopadá na statisíce lidí. A bude to jen horší

Evropa zažila v roce 2024 nejteplejší období ve své historii, které bylo doprovázeno ničivými bouřemi a rozsáhlými povodněmi. Podle nové zprávy „Evropský stav klimatu“, kterou zveřejnily klimatické služby EU Copernicus a Světová meteorologická organizace (WMO), bylo přírodními katastrofami postiženo více než 413 000 obyvatel kontinentu.

Více souvisejících

Klimatické změny António Guterres

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

před 3 hodinami

Národní památník na Vítkově - pietní akt u příležitosti oslav 70. výročí konce druhé světové války

80 let od rozhodnutí, která nás poslala do dekád temna. Na vině nejsou jen Sověti

Na počátku května 1945 se druhá světová válka v Evropě blížila ke svému neodvratnému závěru. Třetí říše se hroutila, Berlín padl 2. května, Adolf Hitler několik dní předtím spáchal sebevraždu a spojenecké armády – západní i sovětské – postupovaly nezadržitelně vpřed. V tomto kontextu vydal 4. května vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, generál Dwight D. Eisenhower, rozhodující rozkaz k zahájení postupu amerických jednotek na území západního a jihozápadního Československa.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Jaderná elektrárna Dukovany

Česko udělalo další strategický krok pro dostavbu Dukovan

Stát koupí 80 % akcií ve společnosti Elektrárna Dukovany II, která realizuje projekt výstavby dvou nových jaderných bloků v lokalitě Dukovany. Tento krok je klíčovým milníkem v projektu, který má zásadní význam pro energetickou bezpečnost a soběstačnost České republiky.

před 6 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj varuje i Fica. V Moskvě nemusí být bezpečno, naznačil

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval účastníky páteční vojenské přehlídky v Moskvě. Kyjev podle jeho slov nedokáže zajistit jejich bezpečnost. Moskva reagovala slovy mluvčího ruského prezidenta Vladimira Putina. Dmitrij Peskov řekl, že přehlídka proběhne podle plánu. 

Aktualizováno před 7 hodinami

před 8 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Bouřlivé počasí zasáhne Česko. Meteorologové upravili výstrahu

Meteorologové avizovali možné úpravy platné výstrahy před sobotními bouřkami a jednu před polednem opravdu provedli. Konkrétně zrušili varování pro Českomoravskou vrchovinu a části Pardubického a Královéhradeckého kraje. Poupravili také časovou platnost výstrahy. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Roman Červenka

Českou reprezentaci posílilo pět finalistů extraligy. Je mezi nimi jeden mistr z Brna

Jen pár dní po konci ročníku tuzemské hokejové extraligy povolal kouč národního týmu Radim Rulík do reprezentace hned pět účastníků extraligového finále mezi Pardubicemi a Brnem. Zatímco z východočeského klubu zamířila do Brna, kde se momentálně koná generálka na světový šampionát v podobě Českých hokejových her, čtveřice Roman Červenka, Libor Hájek, Jáchym Kondelík a Lukáš Sedlák, z mistrovského Brna dostal pozvánku Jakub Flek.

před 10 hodinami

Ruský útok na Charkov si vyžádal desítky zraněných. (3.5.2025)

Desítky zraněných po ruském útoku na Charkov. Zelenskyj apeluje na spojence

Rusové před dalším krátkodobým příměřím stupňují útoky vůči sousední Ukrajině. Dronový úder si v Charkově vyžádal téměř pět desítek zraněných, informovaly místní úřady podle DW. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po útoku opět apeluje na spojence ohledně lepší protivzdušné obrany. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 13 hodinami

včera

včera

Konvoj jednotek U.S. Army

Po vzoru Ruska? Americká armáda chystá vojenskou přehlídku, na Trumpovy narozeniny

Plánovaná oslava 250. výročí americké armády by se letos mohla proměnit v jednu z největších vojenských přehlídek v moderní historii Spojených států – a to právě na počest prezidentových 79. narozenin. Podle dokumentů získaných agenturou Associated Press se jedná o operaci zahrnující více než 6 600 vojáků, 150 vozidel, 50 vrtulníků, sedm armádních orchestrů a tisíce civilistů.

včera

Donald Trump

Trump představil návrh rozpočtu na rok 2026

Donald Trump představil návrh rozpočtu na fiskální rok 2026, takzvaný „skinny budget“, který počítá s výrazným omezením federálních výdajů. Podle Úřadu pro řízení a rozpočet (OMB) by mělo dojít k redukci nevojenských výdajů mimo povinné programy o 163 miliard dolarů, což představuje více než pětinu této kategorie.

včera

včera

včera

Kauza Signalgate pokračuje. Člen Trumpova kabinetu používal méně zabezpečenou verzi aplikace Signal

Na snímcích pořízených během středečního zasedání kabinetu Donalda Trumpa bylo odhaleno, že nejvyšší představitelé Bílého domu používají upravenou a méně bezpečnou verzi šifrované komunikační aplikace Signal. Jde o novou kontroverzi poté, co už minulý měsíc vyvolalo pozdvižení odhalení, že v obdobné skupinové konverzaci byly nechtěně sdíleny citlivé informace o vojenských operacích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy